Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2014

49. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 3. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 3. prosince 2014 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 1. 12. do 7. 12. 2014

Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je nízko na jihozápadě Mars. V druhé polovině noci a zejména ráno je pěkně vidět Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. V noci na úterý bude zajímavé zkusit vyčekat nějaký meteor z roje Phoenicid. Čekáme testovací let lodi Orion, start 4. prosince by měla obstarat výkonná raketa Delta IV Heavy. K asteroidu by měla odstartovat japonská Hayabusa-2.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. prosince v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v sobotu 6. prosince. Hned v pondělí večer potkává Měsíc Uran, ale počasí bude asi proti pozorování.

Planety:
Mars (0,9 mag) se nachází večer nízko na jihozápadě.
Jupiter (−2,1 mag) je ráno vysoko nad jihovýchodem. Pozorovatelný je slušně už kolem půlnoci. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 12. 4:40   2. 12. Europa přechod stínu (23:55)–2:49
Europa přechod měsíc 2:22–5:17
Io přechod stínu 3:25–5:42
Io přechod měsíc 4:37–6:54
5. 12. 0:30   3. 12. Io zatmění zač. 0:36
6. 12. 6:20   4. 12. Europa zákryt končí 0:00
Ió přechod stínu končí 0:10
Ió přechod končí 1:21
8. 12. 7:55   7. 12. Ganymed přechod stínu 2:27–6:05
Ganymed přechod měsíc zač. 7:07
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je stále nízká, během týdne se však rozvinuly dvě oblasti se skvrnami, které prochází kolem středu slunečního kotouče, takže se zde nějaké erupce slabší kategorie dají očekávat. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

V pondělí večer bude zajímavé pokusit se spatřit nějaký meteor z roje Phoenicid. Problém předpovědi je, že neznáme aktivitu komety v letech 1909 nebo 1925, ale dá se očekávat, že byla nízká, když kometa v tomto období nebyla pozorována. Tím pádem je nejisté, jak to dopadne, protože Země projde hypotetickou vlečkou meteoroidů, které se případně mohly při tomto návratu komety uvolnit. Pokud by nějaké vstoupily v noci na úterý do atmosféry, měly by zdánlivě vylétat ze souhvězdí Pece a jejich stopy vzhledem k nízké poloze radiantu by byly velmi dlouhé. Meteory by navíc měly být prakticky nejpomalejší možné, rychlost kolem 10 km/s. Případné negativní pozorování by bylo důkazem, že mateřská kometa byla už v té době málo nebo vůbec aktivní. Zajímavostí je, že souhvězdí Fénixe u nás prakticky nevychází nad obzor. Letos je však radiant posunut na sever jen 10° jižně od jasné dvoumagnitudové hvězdy Deneb Kaitos na jihu Velryby. Vysvětlení šance na pozorování i u nás je v odkazovaném článku. Roj měl dosud jediné zvýšení aktivity v roce 1956 díky setkání Země s vlečkami z 19. století, kdy kometa/asteroid byla opravdu aktivní.

Kosmonautika:

  • Na 3. prosince v 5:22 SEČ byl prozatím z důvodu počasí odložen start sondy Hayabusa-2 k asteroidu. Japonská agentura JAXA plánuje přenos startu rakety H-IIA z Tanegashimy na internetu.
     
  • 4. prosince se má uskutečnit dlouho očekávaný zkušební let chystané americké lodi Orion. Raketa je připravena, jak si můžete prohlédnout na fotografiích. Pěkný přehled o celé misi vám dá článek Orion od A do Z, který najdete v překladu na Kosmonautix.cz.
     

Výročí:

  • 1. prosince 1959 (55 let) byl poprvé pořízen barevný snímek Země ze vzdálenějšího vesmíru. Postarala se o to střela/raketa Thor, která sloužila k výzkumným letům i k vojenským účelům. Výsledek pokusu byl znám až v únoru 1960, když návratová kapsle dopadla do oblasti Baham. Kvalitnější snímky celé Země potom pochází až z konce šedesátých let.
     
  • 3. prosince 1904 (110 let) byl objeven Jupiterův měsíc Himalia. Měsíc má nepravidelný tvar, ale svými rozměry kolem 80 km se řadí mezi největší z malých měsíců, kterých je kolem Jupiteru několik desítek. Do roku 1975 se jmenoval Jupiter VI, byl tedy teprve šestým tehdy objeveným měsícem největší planety. Obíhá daleko od planety, dráha se mění vlivem gravitace Slunce a planet a oběh mu proto trvá 251 dní.
     
  • 4. prosince 1639 (375 let) byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce. Jeremiah Horrocks, který přechod správně předpověděl, jej pozoroval již 24. listopadu 1639 podle tehdy platného Juliánského kalendáře.
     
  • 4. prosince 1959 (55 let) byl pomocí rakety Little Joe 2 realizován „skok“ makaka Sama na kraj vesmíru. Raketa dosáhla výšky 88 km, takže technicky vzato do vesmíru nedoletěla, ovšem umožnila otestovat hmotnostní maketu lodi Mercury a otestovat vliv letu na živý organismus.
     

Výhled na příští týden:

  • Maximum roje Geminid
  • Výročí: XMM-Newton
  • Výročí: Helios-A

Mapu oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF připravujeme...,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Přechod Venuše


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »