Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2015

49. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 2. prosince 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 30. 11. do 6. 12. 2015. Měsíc bude během týdne v poslední čtvrti. Ráno jsou vysoko na jihu až jihovýchodě Jupiter, nedaleko je také Mars a Venuše. Nízko nad obzorem v Panně je poměrně jasná kometa Catalina. Aktivita Slunce je nízká. Startuje LISA Pathfinder. O den později letí k ISS Atlas V s nákladní lodí Cygnus.

Obloha

Planety a Měsíc na začátku prosince 2015. Data: Stellarium
Planety a Měsíc na začátku prosince 2015. Data: Stellarium
Měsíc bude ve čtvrtek ráno (8:40) v poslední čtvrti. Ideální doba k jeho pozorování je tedy ráno. V pátek 4. prosince bude ráno nedaleko jasného Jupiteru a v neděli 6. 12. bude vedle Marsu.

Objekty v korónografu SOHO na konci listopadu 2015 Autor: SOHO/LASCO (ESA & NASA)
Objekty v korónografu SOHO na konci listopadu 2015
Autor: SOHO/LASCO (ESA & NASA)
Planety:
Stále si musíme vystačit s ranními planetami. Nabízí se nám v pořadí podle jasnosti Venuše (–4,2 mag), Jupiter (–2 mag) a Mars (1,6 mag). Protože Jupiter je nad ránem vysoko k pozorování oblačných útvarů a měsíců, přidáváme seznam nejzajímavějších úkazů a přechodů Velké červené skvrny (GRS). (Při přípravě článku jsem zjistil, že z minulého dílu vypadla, za což se omlouvám a snad přijde k užitku alespoň nyní).
V zorném poli korónografu LASCO C3 se nachází dva jasné objekty. Pomineme-li jasný Merkur, který pomalu zmizí vlevo, pak tu máme nad Sluncem vpravo Saturn a vlevo pod ním Antares, jasnou hvězdu ze souhvězdí Štíra.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
1. 12. 4:25   3. 12. Europa přechod stínu končí 3:59
Europa přechod měsíce končí 6:25
3. 12. 6:05   5. 12. Io přechod stínu zač. 6:27
5. 12. 7:40      
6. 12. 3:35      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je stále na velmi nízké úrovni. poslední týden žádné velké skvrny nepřinesl. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Mapka poloh komety C/2013 US10 (Catalina) Autor: Guide 9
Mapka poloh komety C/2013 US10 (Catalina)
Autor: Guide 9
Jestliže minulý týden jsme mohli jen nesměle informovat o kometě C/2013 US10 (Catalina), tento týden už je to s její viditelností mnohem lepší a tak budeme spíše bojovat s oblačností, než její nízkou výškou nad obzorem. Odkaz vede na podrobný článek a vlevo je mapka k hledání komety. Najdeme ji v souhvězdí Panny, východně od jasné Spiky. Jasnost komety se pohybuje kolem 6,5 mag. Na fotografiích jeví komu velkou asi 5' a dva ohony (iontový ve směru od Slunce a pak prachový, možná z částic zůstávajících v dráze komety).

Kosmonautika

  • Česká kosmická kancelář uskutečnila minulý týden zajímavou tiskovou konferenci o české stopě při výzkumu vesmíru. Pokud jste ještě neviděli záznam, doporučujeme jej.
  • Vždy, když čteme o plánech ruské kosmonautiky, zůstáváme skeptičtí, protože realita často dost zaostává. Tento týden navíc přišlo potvrzení, že v ruském kosmickém programu přijde řada škrtů, a tak to s dalšími plány na novou kosmickou loď asi moc žhavé nebude.
  • Krásný kousek se povedl společnosti Blue Origin, když při suborbitálním testu úspěšně přistála kabina a hlavně raketový stupeň. O něco podobného se pokouší také SpaceX, ale ta má úlohu značně stíženou tím, že její raketa se musí vracet z větší rychlosti poté, co urychluje družice na oběžnou dráhu.
  • Na kosmodromu Kourou je připravena ke startu raketa Vega se speciální vědeckou družicí LISA Pathfinder. Start je v plánu ve středu 2. 12. v 5:45 SEČ.
  • Ve čtvrtek 3. prosince ve 23:55 SEČ je v plánu start lodi Cygnus na raketě Atlas s nákladem k ISS. Výměna rakety pro následující dva lety této lodi umožní na Atlasu použít její větší verzi s více nákladem. Poté se má loď vrátit na inovovanou raketu Antares.

Výročí

  • 1. prosince 1525 (490 let) se narodil významný český astronom Tadeáš Hájek z Hájku. Jeho záznamy polohy komety z roku 1577 porovnal se svými Tycho Brahe a nade vší pochybnost umístil komety mimo zemskou atmosféru. Podobně Tychonova supernova z roku 1572, u níž nebyla zjištěna paralaxa, ukázala, že vesmír není neměnný a že se zde zjevují objekty, které narušují poklidný řád nebeských sfér. Tadeáš Hájek také zorganizoval stěhování Tychona do Prahy a také příjezd Keplera, čímž přispěl k významnému pokroku středověké astronomie.
  • 1. prosince 1580 (435 let) se narodil francouzský astronom Nicholas-Claude Fabri de Peiresc. V minulém týdnu jsme jej zmiňovali s výročím objevu mlhoviny v Orionu. Byl to tedy jeden z prvních pozorovatelů oblohy pomocí dalekohledu. Díky pozorováním zatmění Měsíce napříč Středozemním mořem se mu podařilo specifikovat, že moře je asi o 1000 km menší.
  • 1. prosince 1960 (55 let) odstartoval Sputnik 6 se psy Pčelka a Muška, dalšími zvířaty, rostlinami a také televizní kamerou. Vzhledem k navigační chybě se Sputnik rozpadl při návratu a vše živé na palubě zahynulo. Úspěchem mise bylo alespoň předání telemetrie a televizního signálu z průběhu mise.
  • 2. prosince 1995 (20 let) odstartovala sluneční observatoř SOHO. Tato veleúspěšná družice je stále v provozu. Jedná se zároveň o nejlepšího objevitele komet (přes 3 000 k roku 2015). Většina komet je členy tzv. Kreutzovy rodiny komet, o níž se předpokládá, že vznikla rozpadem jedné obří komety. Poslední jasnější sluneční „kamikaze“ (sungrazer) byla kometa C/2011 W3 (Lovejoy), ta však svůj těsný průlet nad povrchem Slunce poměrně nečekaně přežila, a proto byla tak jasná.
  • 4. prosince 1965 (50 let) odstartovali v lodi Gemini 7 Frank Borman a Jim Lovell. Let byl úspěšnou přípravou na budoucí mise Apollo. Nadto se podařil první let dvou kosmických lodí ve formaci, když se přiblížili k lodi Gemini 6A. Oba se poté vydali k Měsíci na palubě Apollo 8, který obletěli na Štědrý den 1968. Zatímco Frank se již k Měsíci znovu nevydal, Jim Lovell sice letěl, ale zrovna na palubě Apolla 13

Výhled na příští týden

  • Ranní Měsíc, Venuše a kometa Catalina
  • Výročí: Gerard Kuiper
  • Výročí: sonda Galileo započala výzkum Jupiteru
  • Výročí: pád meteoritu na jedoucí auto
  • Výročí: Henry L. Giclas

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hájek z Hájku, Peiresc, Vesmírný týden, SOHO, Sputnik 6, Gemini 7


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »