Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2018

49. vesmírný týden 2018

Obloha 5. prosince 2018 v 18:00 SEČ v simulaci programu Stellarium

Přehled událostí na obloze od 3. 12. do 9. 12. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Mars, který bude v těsné konjunkci s Neptunem. Výše v Rybách je také Uran. Merkur se pomalu zvedá nad ranní obzor, kde už je mnohem výše Venuše. Večer má ideální viditelnost kometa 46P/Wirtanen a dobře vidět je i 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight je úspěšně na povrchu Marsu, výzkum bude probíhat pomalu. V pondělí bude startovat k ISS loď Sojuz s tříčlennou posádkou. Očekáváme odložený start Falconu 9 s malými družicemi a další Falcon poveze loď Dragon k ISS. U planetky Bennu se usadí sonda OSIRIS-REx. Před 170 lety se v Opavě narodil Johann Palisa, objevitel mnoha planetek a tvůrce velkého hvězdného atlasu.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 7. prosince v 8:20 SEČ. V blízkosti Venuše se bude na ranní obloze vyskytovat v pondělí a úterý 3. / 4. 12. Poté 5. 12. se přiblíží k Merkuru a k němu bude ještě blíže ve čtvrtek 6. 12., ale to už bude i docela nízko nad obzorem, možná nepůjde vůbec spatřit.

Planety:
Saturn (0,6 mag) je vidět jen nízko nad jihozápadem po západu Slunce. Mars (−0,3 mag) se večer po setmění zdržuje relativně nízko nad jižním obzorem. Venuše (−4,8 mag) dosahuje maximálního jasu a je tak vidět ve dne, nebo jako výrazná jitřenka na ranní obloze nedaleko hvězdy Spica ze souhvězdí Panny.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Pouze občas lze vidět malé skvrnky. Potěšilo však, že ve vyšších šířkách se už objevily ty s opačnou magnetickou polaritou, které patří novému cyklu aktivity. Jak to vypadá na Slunci nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen
Jak bylo očekáváno, kometa je velmi difúzní a tedy i její pozorování může být značně ztíženo tím, že zatím není vysoko na obloze. Nejlépe se jeví při použití malého zvětšení, například v triedru 7×50. Viditelnost pouhým okem není vyloučena, ale zatím je to hodně za hranou hlavně kvůli nízké výšce a malé tmavosti oblohy. Začíná období 14 dnů její ideální viditelnosti.

Poloha komety 46P/Wirtanen ve 20 hod SEČ do poloviny prosince 2018 Autor: SkytechX
Poloha komety 46P/Wirtanen ve 20 hod SEČ do poloviny prosince 2018
Autor: SkytechX

Za shlédnutí stojí také kometa 64P/Swift-Gehrels viditelná už v triedru 15×70 a nejslabší z dobře viditelných komet je 38P/Stephan-Oterma., která už je objektem pro velké binary. Nadšence upozorníme, že na večerní oblohu se dostala i kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto).

Polohy komety 38P/Stephan-Oterma ve 22 hod do konce první prosincové dekády 2018 Autor: SkytechX
Polohy komety 38P/Stephan-Oterma ve 22 hod do konce první prosincové dekády 2018
Autor: SkytechX

Polohy komety 64P/Swift-Gehrels ve 22 hod do poloviny prosince 2018 Autor: SkytechX
Polohy komety 64P/Swift-Gehrels ve 22 hod do poloviny prosince 2018
Autor: SkytechX

Kosmonautika

V pondělí 3. 12. ve 12:32 SEČ se má k Mezinárodní vesmírné stanici vydat tříčlenná posádka lodi Sojuz MS-11 ve složení Oleg Kononěnko (Rus), David Saint-Jacques (Kan) a Anne McClainová (USA). Věřme, že po nedávném neúspěchu Sojuzu MS-10 se vše vrátí k „normálu“.

Přistání sondy InSight na Marsu proběhlo perfektně. První informace a snímky ukazují, že sonda je správně orientována, solární panely dodávají velké množství energie a kolem je plochá, zřejmě ne příliš kamenitá krajina. Operace, které jsou u této sondy v plánu, zahrnující testy robotické paže, sledování okolí a poté umístění přístrojů na povrch, budou rozloženy do mnoha týdnů. Důvodem je, že tato mise je plánována v primární fázi jako dvouletá (v pozemském čase) a na rozdíl od Phoenixu se tedy nebude muset spěchat.

V pondělí 3. prosince se dočkáme oficiálního příletu sondy OSIRIS-REx k planetce Bennu. NASA k tomu připravila reportáž.

Neobvyklé množství odkladů potkalo misi rakety Falcon 9, jehož úkolem je vynést adaptér SHERPA, který vypustí 64 malých družic. Už si o něm píšeme potřetí a tentokrát víme, že na vině bylo nevhodné počasí. Aktuálně je v plánu start z Kalifornie 3. 12. 19:32 SEČ. Věřme, že historicky poprvé se dočkáme třetího použití prvního stupně rakety a jejího přistání na moři.
Mezitím se nachystala ke startu další raketa Falcon 9, tentokrát na Floridě. Na palubě bude nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-16. Raketa už také prožila testovací statický zážeh a je připravena ke startu 4. 12. 2018 19:38 SEČ. I zde se však můžeme dočkat odkladu, protože aktuální předpověď počasí dává šanci startu pod 50 %.

přehledu startů plánovaných na tento týden je ještě čtveřice dalších z Francouzské Guayány, Kalifornie a Číny.

Výročí

4. prosince 1973 (45 let) proletěla nejblíže planetě Jupiter sonda Pioneer 10. Byla to tehdy vůbec první návštěva průzkumníka ze Země u největší planety sluneční soustavy.

4. prosince 1998 (20 let) odstartoval raketoplán Endeavour k misi STS-88. Během této mise byl zachycen dříve vypuštěný modul Zarja pomocí robotické paže raketoplánu (dosud nejtěžší věc s kterou raketoplán manipuloval) a tento modul byl poté upevněn k modulu Unity, který vynesl raketoplán ve svém nákladovém prostoru. Začala vznikat Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).

6. prosince 1848 (170 let) se narodil astronom a opavský rodák Johann Palisa. Známe jej jako objevitele mnoha planetek. Dvě z nich navštívily kosmické sondy NEAR (Mathilde) a Galileo (Idu). Palisa se také zabýval mapováním oblohy, za což byl spolu s Maxem Wolfem oceněn Pařížskou akademií. Zabýval se i časovými pásy a zasadil se o zavedení středoevropského času v občanském životě.

8. prosince 1908 (110 let) prošlo první světlo 60 palcovým dalekohledem na Mt. Wilsonu. Byl to první ze dvou významných přístrojů na této hvězdárně, které znamenaly zvrat v našem poznání vesmíru. Tímto dalekohledem se může veřejnost podívat i dnes v rámci pozorování na objednávku. Jde tak nejspíš o největší dalekohled používaný běžně k pozorováním pro veřejnost. Průměr primárního zrcadla 60" představuje 152 cm.

Výhled na příští týden 

  • kometa 46P/Wirtanen aj.
  • meteory Geminid
  • Výročí: Astra 1A
  • Výročí: oprava HST (1993)
  • Výročí: Mars Climate Orbiter

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mezinárodní vesmírná stanice, Unity, Palisa, Pioneer 10, Vesmírný týden


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »