5. vesmírný týden 2011
Měsíc je ve čtvrtek v novu. Planeta Jupiter září zvečera na jihozápadě, Saturn je viditelný v druhé polovině noci a ráno můžeme vidět Venuši nad jihovýchodem. Pokračují výhodné přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc: nov nastává v noci ze středy na čtvrtek. 3. února za soumraku bude mladý Měsíc jen 14 hodin po novu ve výhodné poloze nad obzorem. Pozorování velmi mladého srpku by potom mělo být ideální 4. února kolem 17:30 a později, ale předpověď počasí je nejistá.
Planety viditelné okem: Večer je viditelný v souhvězdí Ryb Jupiter (-2,2 mag). Nejlépe patrnými útvary jsou nyní severní rovníkový pás a dva pruhy při okraji jižního, mezi nimiž je stále viditelná světlá oblast, jakoby pás zčásti chyběl. Vyplatí se sledovat další vývoj, kdy se jižní pás objeví celý.
Z úkazů měsíců Jupiteru bychom mohli vyzdvihnout pondělní konec přechodu stínu Európy večer za soumraku (konec 17:50 SEČ). Ió a jeho stín bychom mohli zachytit 4. února (měsíc konec v 18:05 a stín 16:51-19:04). O chvíli na to se 4. 2. v 19:25 schová Ganymédés za planetu. Velká červená skvrna přechází vhodně středem kotoučku v úterý 2. 2. (16:35 SEČ), dále 4. 2. (18:14) a 6. 2. (19:53).
Saturn (0,6 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Bouře na jeho severní polokouli je stále dobrým lákadlem navíc pro zdatnější pozorovatele. Zde je odkaz na přibližné časy, kdy ji pozorovat. Venuše (-4,2 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci před šestou a za svítání. Mars (1,1 mag) prochází nyní zdánlivě pod slunečním kotoučem a je viditelný v detailu koronografu LASCO C2 sondy SOHO.
Kosmonautika:
- Obrázky se vracíme k blízkému setkání evropské sondy Mars Express a Marsova měsíce Phobos. Prohlédnout si můžete velmi detailní záběry přes různé filtry, a video jeho rotace v barvě.
- Ve čtvrtek 27. ledna byla k ISS připojena japonská nákladní loď HTV2 (Kounotori-2).
- 29. ledna odstartovala z kosmodromu Bajkonur nákladní loď Progress M-09M a 30. ledna se připojila k ISS.
Výročí:
- 31. ledna 1961 (50 let) připomínáme start Mercury-Redstone 2 se šimpanzem Hamem na palubě. Dalo by se s nadsázkou říci, že první ve vesmíru nebyl člověk, ale šimpanz (Gagarin 12. 4. 1961). Po návratu na Zemi se dožil klidného stáří necelých 27 let v ZOO ve Washingtonu a Severní Karolíně.
- 31. ledna 1966 (45 let) odstartovala sovětská sonda Luna 9 k Měsíci. Zde úspěšně přistála 3. února a stala se první sondou, která měkce přistála na Měsíci.
- 31. ledna 1971 (40 let) odstartovala loď Apollo 14 k Měsíci. Výstup na povrch uskutečnili astronauti Alan Shepard a Edgar Mitchell 5. února. Na oběžné dráze Měsíce na ně čekal Stuart Roosa. Shepard byl první Američan ve vesmíru (pouze na skok v lodi Mercury-Redstone 7, tedy hned po šimpanzovi zmiňovaném výše) a 5. člověk na povrchu Měsíce.
- 3. února nastává čínský Nový rok (králíka). Tak to s tím vaším doma oslavte, máte-li možnost ;)
- 6. února 1991 zanikla v atmosféře loď Saljut 7 (předchůdce stanice Mir). Šestnáct metrů dlouhá základna vážila dvacet tun a od roku 1982 se na ní vystřídalo na třiatřicet kosmonautů, včetně francouzského a indického. Stanici s připojenou lodí Kosmos 1686 se nepodařilo udržet na oběžné dráze a ta vlivem tření o atmosféru postupně klesala, až se její zbytky zřítily na území Argentiny. Podrobněji se k jeho osudu společně se stanicí Mir vyjádřil Jiří Dušek na webu IAN - archiv.
Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
