Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2014

5. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 29. ledna 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 29. ledna 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 27. 1. do 2. 2.

Měsíc bude v novu. Venuše je jasnou jitřenkou. Večer je vidět Merkur a Jupiter. Po půlnoci lze pozorovat Mars a k ránu Saturn. Aktivita Slunce byla velmi nízká a bude maximálně zvýšená. Na ranní obloze se k sobě blíží dvě komety viditelné binokulárem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. ledna v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 30. ledna. Ve středu kolem sedmé ráno by snad měl jít vyhledat asi 4° pod Venuší. O den později by teoreticky šlo pozorovat srpek 15,5 hodiny před novem. Podobně 31. ledna večer kolem 17:30 připadá možnost vidět srpek asi 19 hodin po novu. Nejsnáze uvidíme Měsíc od víkendových večerů.

Planety:
Merkur (−0,5 mag) má ještě velkou jasnost a zároveň se dostává úhlově daleko od Slunce, takže je ideální šance jej spatřit. Hledejte na jihozápadě po 17:15.
Jupiter (−2,6 mag) je vidět hned po setmění a nabízí nejlepší podívanou. Tabulka úkazů je níže.
Mars (0,2 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou vidět v druhé polovině noci. Rudá planeta je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn ve Vahách se ráno dostává až 23° nad jižní obzor. Venuše (−4,6 mag) je jasnou jitřenkou a je viditelná i ve dne napravo od Slunce. Pomocí dalekohledu rozlišíme velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
27. 1. 20:40   29. 1. Io přechod měsíc 22:17–(0:32)
Io přechod stínu 22:52–(1:08)
29. 1. 22:20   31. 1. Io přechod měsíc končí 18:59
Io přechod stínu končí 19:37
30. 1. 18:10   1. 2. Ganymed přechod měsíc 20:32–23:42
Ganymed přechod stínu 23:09–(2:23)
31. 1. 23:55   2. 2. Europa přechod měsíc 20:43–23:24
Europa přechod stínu 22:04–(0:47)
Časy jsou v SEČ.

Komety:

Komety Lovejoy a LINEAR v 5. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programu Guide Autor: Martin Gembec
Komety Lovejoy a LINEAR v 5. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programu Guide
Autor: Martin Gembec
Na ranní obloze se k sobě přibližují dvě momentálně nejjasnější komety na obloze. Jde o slábnoucí kometku C/2013 R1 (Lovejoy) a o něco slabší a nyní spíše setrvale jasnou kometku C/2012 X1 (LINEAR). Tento týden se již vejdou do zorného pole triedru 10×50, ale dá se očekávat, že nejlépe vyniknou až ve větším binokuláru, nebo dalekohledu s širším zorným polem. V únoru se přiblíží asi na dva stupně.

Aktivita Slunce je i přes výskyt zajímavých skvrnek na nízké úrovni. Další změny závisí na vývoji skvrn na povrchu Slunce. Tento vývoj můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Objevila se informace, že zatímco Chang'e 3 se na povrchu Měsíce úspěšně uspala před nadcházející druhou lunární nocí, vozítko Yutu nereaguje správně na povely. Je tedy možné, že 14 dní dlouhá noc bude znamenat konec toho nejlepšího aparátu, který s sebou čínská sonda přivezla (tedy především pohyblivost a přístroj na průzkum hornin).
     
  • Z událostí v americké kosmonautice zaujal noční start rakety Atlas V s družicí TDRS-L. Od dob nočních startů raketoplánů jsem již dlouho neviděl tak pěkné noční záběry startu z Floridy.
     

Výročí:

  • 27. ledna 1929 (85 let) se narodil náš významný znalec v oboru meteoritů s rodokmenem RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. Proslavila jej bolidová síť, kterou založil, a také první meteorit, u něhož byla spočítána dráha ve Sluneční soustavě – Příbram z roku 1959. Česká republika je dodnes velmocí v tomto oboru i díky Ceplechovým následovníkům. Dráhy počítají ze snímků v Evropě a Austrálii a podařilo se jim také spočítat dráhu Čeljabinského bolidu.
     
  • 31. ledna 1894 (120 let) se narodil vynikající východočeský astrofotograf Jindřich Zeman. Zabýval se pozorováním Slunce, meteorických rojů, ale hlavně astrofotografií. Byl také neúnavným stavitelem montáží, dalekohledů, astrografů a byl také brusičem zrcadel. Jeho nádherné fotografie noční oblohy byly publikovány v mnoha populárních astronomických knihách a časopisech. Dnes je po něm pojmenována cena pro astrofotografa roku České astrofotografie měsíce.
     

Výhled na příští týden:

  • Progress M-22M k ISS
  • Výročí: Mariner 10 u Venuše
  • Výročí: William Huggins
  • Výročí: Stardust

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »