Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2014

5. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 29. ledna 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 29. ledna 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 27. 1. do 2. 2.

Měsíc bude v novu. Venuše je jasnou jitřenkou. Večer je vidět Merkur a Jupiter. Po půlnoci lze pozorovat Mars a k ránu Saturn. Aktivita Slunce byla velmi nízká a bude maximálně zvýšená. Na ranní obloze se k sobě blíží dvě komety viditelné binokulárem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. ledna v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 30. ledna. Ve středu kolem sedmé ráno by snad měl jít vyhledat asi 4° pod Venuší. O den později by teoreticky šlo pozorovat srpek 15,5 hodiny před novem. Podobně 31. ledna večer kolem 17:30 připadá možnost vidět srpek asi 19 hodin po novu. Nejsnáze uvidíme Měsíc od víkendových večerů.

Planety:
Merkur (−0,5 mag) má ještě velkou jasnost a zároveň se dostává úhlově daleko od Slunce, takže je ideální šance jej spatřit. Hledejte na jihozápadě po 17:15.
Jupiter (−2,6 mag) je vidět hned po setmění a nabízí nejlepší podívanou. Tabulka úkazů je níže.
Mars (0,2 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou vidět v druhé polovině noci. Rudá planeta je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn ve Vahách se ráno dostává až 23° nad jižní obzor. Venuše (−4,6 mag) je jasnou jitřenkou a je viditelná i ve dne napravo od Slunce. Pomocí dalekohledu rozlišíme velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
27. 1. 20:40   29. 1. Io přechod měsíc 22:17–(0:32)
Io přechod stínu 22:52–(1:08)
29. 1. 22:20   31. 1. Io přechod měsíc končí 18:59
Io přechod stínu končí 19:37
30. 1. 18:10   1. 2. Ganymed přechod měsíc 20:32–23:42
Ganymed přechod stínu 23:09–(2:23)
31. 1. 23:55   2. 2. Europa přechod měsíc 20:43–23:24
Europa přechod stínu 22:04–(0:47)
Časy jsou v SEČ.

Komety:

Komety Lovejoy a LINEAR v 5. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programu Guide Autor: Martin Gembec
Komety Lovejoy a LINEAR v 5. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programu Guide
Autor: Martin Gembec
Na ranní obloze se k sobě přibližují dvě momentálně nejjasnější komety na obloze. Jde o slábnoucí kometku C/2013 R1 (Lovejoy) a o něco slabší a nyní spíše setrvale jasnou kometku C/2012 X1 (LINEAR). Tento týden se již vejdou do zorného pole triedru 10×50, ale dá se očekávat, že nejlépe vyniknou až ve větším binokuláru, nebo dalekohledu s širším zorným polem. V únoru se přiblíží asi na dva stupně.

Aktivita Slunce je i přes výskyt zajímavých skvrnek na nízké úrovni. Další změny závisí na vývoji skvrn na povrchu Slunce. Tento vývoj můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Objevila se informace, že zatímco Chang'e 3 se na povrchu Měsíce úspěšně uspala před nadcházející druhou lunární nocí, vozítko Yutu nereaguje správně na povely. Je tedy možné, že 14 dní dlouhá noc bude znamenat konec toho nejlepšího aparátu, který s sebou čínská sonda přivezla (tedy především pohyblivost a přístroj na průzkum hornin).
     
  • Z událostí v americké kosmonautice zaujal noční start rakety Atlas V s družicí TDRS-L. Od dob nočních startů raketoplánů jsem již dlouho neviděl tak pěkné noční záběry startu z Floridy.
     

Výročí:

  • 27. ledna 1929 (85 let) se narodil náš významný znalec v oboru meteoritů s rodokmenem RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. Proslavila jej bolidová síť, kterou založil, a také první meteorit, u něhož byla spočítána dráha ve Sluneční soustavě – Příbram z roku 1959. Česká republika je dodnes velmocí v tomto oboru i díky Ceplechovým následovníkům. Dráhy počítají ze snímků v Evropě a Austrálii a podařilo se jim také spočítat dráhu Čeljabinského bolidu.
     
  • 31. ledna 1894 (120 let) se narodil vynikající východočeský astrofotograf Jindřich Zeman. Zabýval se pozorováním Slunce, meteorických rojů, ale hlavně astrofotografií. Byl také neúnavným stavitelem montáží, dalekohledů, astrografů a byl také brusičem zrcadel. Jeho nádherné fotografie noční oblohy byly publikovány v mnoha populárních astronomických knihách a časopisech. Dnes je po něm pojmenována cena pro astrofotografa roku České astrofotografie měsíce.
     

Výhled na příští týden:

  • Progress M-22M k ISS
  • Výročí: Mariner 10 u Venuše
  • Výročí: William Huggins
  • Výročí: Stardust

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »