Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2014

5. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 29. ledna 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 29. ledna 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 27. 1. do 2. 2.

Měsíc bude v novu. Venuše je jasnou jitřenkou. Večer je vidět Merkur a Jupiter. Po půlnoci lze pozorovat Mars a k ránu Saturn. Aktivita Slunce byla velmi nízká a bude maximálně zvýšená. Na ranní obloze se k sobě blíží dvě komety viditelné binokulárem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. ledna v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 30. ledna. Ve středu kolem sedmé ráno by snad měl jít vyhledat asi 4° pod Venuší. O den později by teoreticky šlo pozorovat srpek 15,5 hodiny před novem. Podobně 31. ledna večer kolem 17:30 připadá možnost vidět srpek asi 19 hodin po novu. Nejsnáze uvidíme Měsíc od víkendových večerů.

Planety:
Merkur (−0,5 mag) má ještě velkou jasnost a zároveň se dostává úhlově daleko od Slunce, takže je ideální šance jej spatřit. Hledejte na jihozápadě po 17:15.
Jupiter (−2,6 mag) je vidět hned po setmění a nabízí nejlepší podívanou. Tabulka úkazů je níže.
Mars (0,2 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou vidět v druhé polovině noci. Rudá planeta je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn ve Vahách se ráno dostává až 23° nad jižní obzor. Venuše (−4,6 mag) je jasnou jitřenkou a je viditelná i ve dne napravo od Slunce. Pomocí dalekohledu rozlišíme velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
27. 1. 20:40   29. 1. Io přechod měsíc 22:17–(0:32)
Io přechod stínu 22:52–(1:08)
29. 1. 22:20   31. 1. Io přechod měsíc končí 18:59
Io přechod stínu končí 19:37
30. 1. 18:10   1. 2. Ganymed přechod měsíc 20:32–23:42
Ganymed přechod stínu 23:09–(2:23)
31. 1. 23:55   2. 2. Europa přechod měsíc 20:43–23:24
Europa přechod stínu 22:04–(0:47)
Časy jsou v SEČ.

Komety:

Komety Lovejoy a LINEAR v 5. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programu Guide Autor: Martin Gembec
Komety Lovejoy a LINEAR v 5. týdnu 2014 na ranní obloze. Mapka pomocí programu Guide
Autor: Martin Gembec
Na ranní obloze se k sobě přibližují dvě momentálně nejjasnější komety na obloze. Jde o slábnoucí kometku C/2013 R1 (Lovejoy) a o něco slabší a nyní spíše setrvale jasnou kometku C/2012 X1 (LINEAR). Tento týden se již vejdou do zorného pole triedru 10×50, ale dá se očekávat, že nejlépe vyniknou až ve větším binokuláru, nebo dalekohledu s širším zorným polem. V únoru se přiblíží asi na dva stupně.

Aktivita Slunce je i přes výskyt zajímavých skvrnek na nízké úrovni. Další změny závisí na vývoji skvrn na povrchu Slunce. Tento vývoj můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika:

  • Objevila se informace, že zatímco Chang'e 3 se na povrchu Měsíce úspěšně uspala před nadcházející druhou lunární nocí, vozítko Yutu nereaguje správně na povely. Je tedy možné, že 14 dní dlouhá noc bude znamenat konec toho nejlepšího aparátu, který s sebou čínská sonda přivezla (tedy především pohyblivost a přístroj na průzkum hornin).
     
  • Z událostí v americké kosmonautice zaujal noční start rakety Atlas V s družicí TDRS-L. Od dob nočních startů raketoplánů jsem již dlouho neviděl tak pěkné noční záběry startu z Floridy.
     

Výročí:

  • 27. ledna 1929 (85 let) se narodil náš významný znalec v oboru meteoritů s rodokmenem RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. Proslavila jej bolidová síť, kterou založil, a také první meteorit, u něhož byla spočítána dráha ve Sluneční soustavě – Příbram z roku 1959. Česká republika je dodnes velmocí v tomto oboru i díky Ceplechovým následovníkům. Dráhy počítají ze snímků v Evropě a Austrálii a podařilo se jim také spočítat dráhu Čeljabinského bolidu.
     
  • 31. ledna 1894 (120 let) se narodil vynikající východočeský astrofotograf Jindřich Zeman. Zabýval se pozorováním Slunce, meteorických rojů, ale hlavně astrofotografií. Byl také neúnavným stavitelem montáží, dalekohledů, astrografů a byl také brusičem zrcadel. Jeho nádherné fotografie noční oblohy byly publikovány v mnoha populárních astronomických knihách a časopisech. Dnes je po něm pojmenována cena pro astrofotografa roku České astrofotografie měsíce.
     

Výhled na příští týden:

  • Progress M-22M k ISS
  • Výročí: Mariner 10 u Venuše
  • Výročí: William Huggins
  • Výročí: Stardust

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »