Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2017

5. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 1. února 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 30. 1. do 5. 2. 2017. Měsíc před čtvrtí je vidět na večerní obloze. Planeta Venuše a nedaleko slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu dlouho do tmy. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Dvě komety nyní vybízí k pozorování na konci noci. Na Slunci jsou malé skvrny. Na Floridě vrcholí přípravy na slavné rampě 39A, nyní pod křídly SpaceX. Sojuz letěl poprvé z Guayány se satelitem na geostacionární dráhu. Boeing představil nové skafandry pro loď Starliner.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 4. února v 5:19 SEČ. Přibývající srpek a nakonec čtvrť nás bude provázet každý večer, kdy bude jasno. V pátek 3. února by měli zbystřit pozorovatelé a sledovat hry světla a stínů v podobě útvarů Lunar X a Lunar V. Ideální čas k pozorování vychází na 21:10 SEČ.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) a Mars (1,1 mag) jsou nyní blízko sebe na večerní obloze poměrně vysoko nad jihovýchodem. Pokud nás tedy upoutá neobvykle jasná hvězda, Večernice, pak je to skutečně Venuše, která takto září dlouho po setmění. V dalekohledu připomíná Venuše malý měsíček ve čtvrti a Mars, ačkoli je malinkatý, ukazuje v ideálním případě i albedové útvary.
V druhé polovině noci a ráno na jihu je Jupiter (–2,1 mag). Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn se nenápadně vynořil na ranní oblohu již na začátku ledna. Nyní již začíná být dost vysoko, aby šel dobře vidět za svítání na jihovýchodě. S jeho výškou to slavné nebude, protože je na pomezí Štíra, Hadonoše a Střelce, kde je ekliptika u nás nejníže. V praxi to znamená, že během roku bude jen o nemálo výše, ani ne 20°.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23. 1. 7:05   31. 1. Io, přechod stínu zač. 5:59
Io, přechod měsíce zač. 7:10
26. 1. 4:35   2. 2. Io, přechod stínu konec 2:40
Io, přechod měsíce konec 3:48
Ganymed, přechod stínu zač. 7:49
28. 1. 6:15   3. 2. Europa zákryt konec 7:27
29. 1. 2:05   5. 2. Europa, přechod stínu konec 1:35 – 4:05
Europa, přechod měsíce konec 3:55 – 6:16
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Na povrchu zůstává poslední skvrna. Další vývoj můžeme sledovat také na aktuálním snímku družice SDO.

Ranní obloha opět nabízí dvě komety: 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková se vynoří  začátkem února a kometa C/2015 V2 (Johnson) je vidět krásně vysoko a pomalu zjasňuje. První jmenovaná by měla být 7. hvězdné velikosti a snad uvidíme i iontový ohon. Podrobnosti ke kometám najdete v nedávném článku.

Kosmonautika

  • Minulý týden vynesla raketa Sojuz 2-1B družici Hispasat 36W-1. Jde o první start této rakety na geostacionární dráhu z kosmodromu ve Francouzské Guayaně.
  • Boeing ukázal, jak by měly vypadat skafandry Blue pro Starliner, tedy pro novou kosmickou loď CST-100.
  • Přípravy na rampě LC-39A vrcholí. Rampa je slavná díky tomu, že z ní startovaly mise Apollo k Měsíci, stejně jako později raketoplány. Nyní ji provozuje SpaceX, která zde již zkušebně vztyčila věž, jež má za úkol zvednout raketu Falcon 9 nebo Falcon Heavy. Nejbližším startem s této rampy měla být mise Echostar 23, jejíž start byl plánován na 3. února, ale zdá se, že termín se nestihne, a protože prioritu má zásobovací let Dragona někdy v půlce února, tak se taky může stát, že tento let proběhne až po něm.

Výročí

  • 2. února 1892 (125 let) se narodil německý astronom a zakladatel hvězdárny v Sonnebergu Cuno Hoffmeister. Byl to významný objevitel mnoha proměnných hvězd, objevil i nějaké planetky a jednu kometu. Jedna z jeho proměnných hvězd BL Lac byla později ztotožněna se zdrojem rádiového záření a tím byla překlasifikována z hvězdy na jádro aktivní galaxie.
  • 2. února 1977 (40 let) vstoupila do atmosféry orbitální stanice Saljut-4.
  • 4. února 1967 (50 let) odstartoval k Měsíci Lunar-Orbiter 3. Sonda měla za úkol fotografovat místa vhodná k přistáni lodí Apollo. Podařilo se jí poslat na Zemi přes 200 snímků a poté byla na začátku října téhož roku navedena na povrch Měsíce, kde se roztříštila.

Výhled na příští týden

  • komety na ranní obloze
  • Výročí: Ulysses kolem Jupiteru
  • Výročí: meteority Sichote-Alin

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Saljut 4, Lunar-Orbiter, Cuno Hoffmeister


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »