Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2010

50. vesmírný týden 2010

mapa oblohy pro 50. týden 2010, zdroj: Stellarium
mapa oblohy pro 50. týden 2010, zdroj: Stellarium
Na týden od 13. 12. do 19. 12. 2010.
Nastává maximum meteorického roje Geminid. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Měsíc je v první čtvrti. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Na Slunci jsou dvě větší skvrny.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti 13. prosince a večer bude nejblíže k Jupiteru (vzdálenost 6°). Koncem týdne bude u Plejád v Býku.

Planety viditelné okem: Merkur je nepozorovatelný, další možnost bude ráno koncem prosince a především na začátku ledna. Jupiter (-2,6 mag) je na pomezí souhvězdí Vodnáře a Ryb. Opět je o něco blíže blíže planetě Uran (5,8 mag), která je 2° východněji. V pondělí 13. 12. bychom večer při vyjasnění možná zastihli stín měsíčku Ió u okraje kotoučku planety (konec 16:35 SEČ). Další přechod Ió nastává v sobotu 18. 12. (začíná ve 20:26 a přechod stínu ve 21:49 SEČ). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v pondělí 13. 12. (19:08 SEČ), dále 15. 12. (20:47), 16. 12. (16:38), 17. 12. (22:26) a 18. 12. (18:17). Ráno uvidíme v souhvězdí Panny Saturn (0,8 mag) a ve Váhách výraznou Venuši (-4,6 mag).

Meteorický roj Geminid má maximum v úterý 14. 12. nad ránem. Podle počasí pozorujte i v nocích okolo. Více v samostatném článku.
Kometa 103P/Hartley 2 slábne, ale stále je viditelná na tmavé obloze triedrem. Poslední možnost na spatření před úplňkem máme nejlépe v druhé polovině noci, kdy ji najdeme v souhvězdí Lodní zádě pod M46/M47. K vyhledání použijte mapku.

Kosmonautika:

  • Japonská sonda Akatsuki je pro detailní průzkum Venuše ztracena. Při snaze navést sondu na oběžnou dráhu selhal motor, pravděpodobně pro nízký tlak paliva. Dále se v odkazu uvádí, že keramická tryska je poškozena a nebude tak možné navést sondu na oběžnou dráhu ani při setkání s Venuší o šest let později. Podařilo se pořídit alespoň nějaké rozlučkové záběry Venuše při odletu.
  • Soukromá společnost Space X úspěšně předvedla start rakety Falcon-9 s lodí Dragon, která po dvou obletech Země přistála na hladině Tichého oceánu. Je to první úspěšný let soukromé rakety a kosmické lodi. Předtím své rakety do kosmu dokázaly vyslat pouze státy (Rusko, USA, Čína, Indie, Japonsko a evropské ESA). Jedná se o další krok v komerční spolupráci mezi Space X a NASA při dopravě materiálů na Mezinárodní stanici ISS. Další dva lety se očekávají v roce 2011, průlet a setkání s ISS. Obrazový souhrn letu. Loď nesla přísně tajný náklad :-)
  • 14. prosince od 18:00 proběhne v salónku Restaurace Pospíšil (U Výstaviště 9, Praha 7) prosincová Kosmoschůzka. Akce je přístupná široké veřejnosti a určená pro všechny, které zajímá kosmonautika. Vstupné je zdarma.
  • 15. prosince má z kosmodromu Bajkonur odstartovat kosmická loď Sojuz TMA-20 s novou tříčlennou posádkou ISS (Expedice 26: Dmitrij Kondratěv, Catherine Colemanová a Paolo Nespoli). S Mezinárodní stanicí ISS se má spojit 17. 12.

Výročí:

  • 15. prosince 1970 (40 let) přistála na Venuši sovětská sonda Věněra 7. Byl to první lidský výrobek, který úspěšně přistál na povrchu jiné planety. Při přistání došlo nejspíš k převrácení sondy na bok a signál byl proto velmi slabý. Po důkladném průzkumu "šumu" se podařilo nalézt slabý signál sondy, která vysílala celkem 35 minut, z toho 23 minut z povrchu Venuše. V okolí sondy v té době panoval tlak 90-krát vyšší, než je na Zemi a teplota asi 475 °C.
  • 15. prosince 1965 (45 let) odstartovala loď Gemini 6. Astronauti Walter Schirra a Thomas Stafford provedli úspěšné blízké setkání s lodí Gemini 7 až na vzdálenost 30 cm. K setkání nemohlo dojít, lodě neměly stykovací zařízení. Bylo to první takové přiblížení v historii kosmonautiky. Předtím se lodě Vostok dokázaly přiblížit alespoň na vzdálenost několik kilometrů.

Spirit a Opportunity

Dlouho se česky nikde nedalo přečíst nic zajímavého o dění z povrchu Marsu. Neznamená to však, že by se tam nic nedělo. O vozítku Spirit je známo, že zapadlo v oblasti pahorků Columbia v kráteru Gusev. Při poslední zimě na Marsu jsme se Spirit ztratili spojení (hibernace z důvodu úspory energie). Ani poté, co Slunce mělo dodávat dostatek energie, se Spirit neozvala. Na vině může být jak přílišná zima, která poškodila některé důležité přístroje, tak příliš zaprášené solární panely. Technici stále zkouší, zda se signál Spirit neobjeví v éteru, pomocí oběžnice Mars Odyssey.
Úplně jiný příběh zažívá na opačné straně Marsu Opportunity. V neděli 12. prosince zažívá 2448. marsovský den své devadesátidenní mise ;-) Úspěšně zdolává planiny v oblasti Meridiani a díky dobrému přísunu energie a vylepšené autonavigaci se doslova mílovými kroky (tj. jízdami i véce než 100 metrů za den) přibližuje k velkému kráteru Endeavour. Poslední zajímavou zastávkou je kráter Interpid, který je poctou Apollu 12, které přistálo na Měsíci před 41 lety. Před několika dny překročila Opportunity metu 26 ujetých kilometrů. Pro zájemce odkaz na KML soubor pro Google Earth. Nahoře se přepněte ikonkou na Mars a uvidíte celou trasu vozítka, jak ji urazilo až doposud.

Mapa oblohy na prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Veněra 7, Gemini 6


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »