50. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v úplňku v neděli 15. 12. v 10:02 SEČ. Minulý čtvrtek jsme mohli vidět jeho krásnou konjunkci s Venuší a tuto neděli 8. 12. je vedle Saturnu. V sobotu projde prakticky úplňkový Měsíc téměř přes Plejády a týden zakončí v neděli konjunkcí s Jupiterem.

Planety
Blíží se období dobré viditelnosti všech planet. Zatím nám ještě bude příliš svítit Měsíc u těch slabších a Merkur po dolní konjunkci se Sluncem se teprve přesouvá na ranní oblohu. Venuše (–4,3 mag) je velmi výrazným objektem večerní oblohy. Nad jihozápadem je nepřehlédnutelnou Večernicí. Saturn (1 mag) vrcholí nad jihem hned po setmění. Jupiter (–2,8 mag) je večer nad jihovýchodem a viditelný je celou noc. Vypadá jako výrazná „hvězda“ v Býkovi. Mars (–0,7 mag) neusátle zjasňuje, jak se blíží k Zemi a vychází už koem 21. hodiny. Na lepší pozorování je potřeba počkat do druhé poloviny noci. Nachází se poměrně blízko otevřené hvězdokupě M44 Jesličky v souhvězdí Raka. Uran (5,6 mag) je pod Plejádami a Neptun (7,9 mag) pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.

Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu se konečně objevila aktivní oblast s potenciálem k alespoň středně silným erupcím. Skvrn je vidět stále dost. Snímky Slunce můžeme nyní sledovat např. na Spaceweather.com. Alternativně jsou snímky Slunce k dispozici ze sítě observatoří GONG, webu belgického slunečního centra a Slunce v UV oboru pak z družice GOES-16.

Každoročně v polovině prosince vrcholí aktivita nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Maximum připadá na 13. a 14. 12. a letos do toho trochu víc zasahuje svým světlem Měsíc. Přesto doporučujeme se na tyto trochu pomalejší, ale často i jasné meteory, podívat. Vzhledem k fázi Měsíce před úplňkem se jako optimální čas k pozorování jeví ráno 13. 12., kdy bude radiant vysoko na obloze a Měsíc zapadat.

Kosmonautika a sondy

Evropská vesmírná agentura ESA 5. 12. vypustila prostřednictvím indické rakety PSLV-XL přelomovou misi dvou družic Proba-3. Ty budou schopny extrémně přesného letu ve formaci a měly by vytvořit unikátní koronograf. To je přístroj, kdy sluneční kotouč zakrývá terčík a my můžeme pozorovat umělé zatmění Slunce. Bohužel dosáhnout stejných podmínek, jako při skutečném zatmění a pozorovat detaily při povrchu Slunce, je v praxi nemožné, ale Proba-3 se tomu hodně přiblíží a navíc bude schopna prodloužit okamžik zatmění z několika minut na více než šest hodin.

Sondy budou v okamžiku, kdy se vzdálí asi 60 500 km od Země, navedeny do přesné formace ve vzájemné vzdálenosti 150 metrů s přesností do 1 mm. Díky tomu vrhne jedna sonda stín na druhou a ta bude pozorovat umělé zatmění. Zajímavá je samotná technologie, která bude v budoucnu potřeba i u jiné mise gravitačního detektoru LISA, kde půjde o ještě řádově větší přesnost navádění vůči sobě. Vzdálenost zde bude měřena laserem a případné odchylky polohy stínu okamžitě zahlásí fotodetektory. Na citlivý čip se záření Slunce nesmí dostat. A k tomu, aby se vždy perfektně otevřel a zavřel poklop teleskopu, přispěli čeští inženýři z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ).

ESA mohla oznámit ještě jeden úspěch. Raketa Vega-C úspěšně vynesla družici Sentinel-1C. Jde o třetí satelit sítě Copernicus, která poskytuje data uživatelům v Evropě, ať už k úlohám v běžném životě, například v zemědělství, nebo vědecké oblasti. Tato dužice je radarová (typu SAR) a v pásu šířky 20 až 400 km nabídne rozlišení 5 až 40 m. Bude schopna například měřit výšku hladiny oceánu, ledové pokrývky nebo lodního provozu na moři. Sentinel-1C byl vynesen 5. 12. nejmenším nosičem, který používá ESA pro vynášení nákladů z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně. Tento start byl zároveň pro tuto raketu testem návratu do služby po předchozích neúspěšných startech. Věřme, že se podaří i další starty. Nosiče družic na tuto raketu totiž připravuje česká firma S.A.B. Aerospace, která tak bude moci opět rozjet zakázky.

Se zajímavým videem přišla NASA/JPL, když ukázala detaily dosud odebraných vzorků, které během své mise dlouhé už 3,5 roku nasbíral rover Perseverance. Při každém odběru do kovové trubičky předtím provede fotografování konce vzorku a pak je hermeticky uzavře. Vzorky by se jednou mohly dostat do pozemských laboratoří.

Výročí

10. prosince 1974 (50 let) byla vypuštěna sonda Helios-A, též Helios-1. Sondy Helios byly dvě a obě úspěšně sledovaly prostředí v blízkém okolí Slunce. Díky průletu vnitřní oblastí sluneční soustavy se stal Helios-1 krátce nejrychleji se pohybujícím vesmírným tělesem (v přísluní 64,7 km/s tedy něco víc jak dvojnásobek rychlosti Země kolem Slunce). V současnosti sonda Parker Solar Probe chystá nejbližší průlet kolem Slunce ve vzdálenosti 9,86 poloměrů Slunce (6,9 mil. km) rychlostí 161 km/s.

10. prosince 1999 (25 let) startovala do vesmíru rentgenová observatoř XMM-Newton. Jedná se o jednu největších vědeckých družic postavenou v Evropě. Tomu odpovídá i kvalita zrcadel a senzorů, která nemá konkurenci a činí tak observatoř nejvýkonnějším přístrojem v oboru RTG záření.

13. 12. 1904 (120 let) se narodil anglický astronom a matematik Sir William Hunter McCrea. V roce 1928 publikoval na základě prací Albrechta Unsölda teorii, že tři čtvrtiny Slunce jsou tvořeny vodíkem, z jedné čtvrtiny, že jde o hélium a kolem 1 % z jiných prvků. Je třeba si uvědomit, že ve spektru Slunce převažovaly čáry ionizovaného železa, takže tato teorie šla zcela proti tehdejším představám.

14. prosince 2009 (15 let) odstartovala mise WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Tento infračervený vesmírný dalekohled přinesl velmi podrobnou přehlídku oblohy v rozsahu 3 až 22 mikrometrů. Od září 2013, kdy došlo chladící médium, vodík, pracuje družice v rámci mise NEOWISE, se zaměřením především na blízkozemní planetky. Díky možnostem přístroje ale objevuje i řadu nových komet a vzdálenějších těles. Nejznámější se stala i okem snadno viditelná kometa C/2020 F3 (NEOWISE).

15. prosince 1984 (40 let) odstartovala sovětská sonda Vega 1. Vzhledem k tomu, že šlo o upravenou verzi sondy Veněra k Venuši, byl jeden z jejích cílů jasný. Přistávací modul se pokusil přistát a zkoumal atmosféru planety, balón uvolněný ze sondy plul nějaký čas v atmosféře ve výšce kolem 54 km. Druhou částí mise však byl unikátní výzkum Halleyovy komety. K navedení ke kometě tedy hlavní část sondy využila gravitaci Venuše. Sonda sledovala jádro komety a její snímky pomohly pozdějšímu přesnému navedení sondy Gioto, která proletěla jen 596 km od povrchu jádra. Vega 1 nakonec proletěla 8889 km od jádra. Ačkoli na ni dopadaly velkou rychlostí prachové částice z komety, žádný z přístrojů to neohrozilo. Vzhledem k tomu, že šlo o mezinárodní projekt, na palubě byla řada přístrojů různých států. Za zmínku stojí, že na otočné platformě pro kamery se podíleli vědci z Československa.

18. prosince 1639 (385 let) se narodil německý astronom Gottfried Kirch. Kromě toho, že vyráběl dalekohledy, vynalezl také mikrometr, jak jej známe ze školních lavic. Byl aktivním pozorovatelem a jeho jméno je známo především díky jasné kometě Kirch z roku 1680. Tato kometa se nám připoměla, když se ke Slunci blížila kometa ISON, protože obě komety měly trochu podobné dráhové parametry, ale naprosto odlišný osud. Kirch také objevil některé známé objekty na obloze, jako například M 11 nebo M 5. Jeho hlavním zdrojem obživy ale byla výroba kalendářů a almanachů.

Výhled na příští týden 

• viditelnost všech planet
• Výročí: John Winthrop
• Výročí: Francis Thomas Bacon
• Výročí: Vega 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).