Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2010

51. vesmírný týden 2010

mapa oblohy pro 51. týden 2010, zdroj: Stellarium
mapa oblohy pro 51. týden 2010, zdroj: Stellarium
Na týden od 20. 12. do 26. 12. 2010.
Měsíc je v úplňku, nastává zimní slunovrat a zatmění Měsíce. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Nová posádka dorazila na ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úplňku 21. prosince a ráno začíná úplné zatmění. V ČR však bude viditelné pouze jako polostínové a částečné zatmění. To znamená, že než Měsíc ráno zapadne, bude nad severozápadem pozorovatelné jeho potmavnutí a za svítání začne probíhat částečná fáze, kdy bude zdánlivě kus Měsíce chybět. Mezitím ale zapadne.

Planety viditelné okem: Merkur je nepozorovatelný, další možnost bude ráno koncem prosince a především na začátku ledna. Jupiter (-2,4 mag) je v souhvězdí Ryb a pouze 1,25° od něj je Uran (5,8 mag). Pokud nás zastihne vyjasnění, mohli bychom pozorovat přechod Ió a jeho stínu přes kotouček planety Jupiter 20. 12. (měsíc konec 17:10 SEČ, stín 16:18 až 18:31). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v pondělí 20. 12. (19:56 SEČ), dále 21. 12. (15:48), 22. 12. (21:35), 23. 12. (17:27) a 25. 12. (19:06). Ráno nad jihovýchodem je v souhvězdí Panny Saturn (0,8 mag) a ve Váhách výrazná Venuše (-4,6 mag).

O Štědrém večeru vychází Měsíc až po 20. hodině, takže si jej můžete ozvláštnit pohledem do hlubokého vesmíru. Na okraji měst a daleko od lamp by měla být vidět galaxie v Andromedě, nejvzdálenější objekt viditelný okem jako mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy. Ano, takto vypadala před téměř 2 a půl milióny let - tak dlouho letělo světlo z ní k nám.

Nad západním obzorem se můžete pokochat něčím mimořádným - pohledem na letní souhvězdí v zimě. Naopak nad východem si užíváme pohledu na typická souhvězdí zimní oblohy. V Býku zaujmou Plejády jako malý vozíček, vychází Orion s Velkou mlhovinou M42. Vysoko září souhvězdí bohatá na otevřené hvězdokupy. Poblíž Kasijopeji ve tvaru W najdeme dvojici H a Chí Persei. Dále ve Vozkovi M36 až M38 a v Blížencích M35.

Pokud patříte mezi zkušené pozorovatele, možná vezmete za vděk atlas asterismů od Vica na webu +8mag.net (sekce Atlas).

Kosmonautika:

Výročí:

  • 21. prosince ve 23:38 světového času nastane zimní slunovrat. V praxi to znamená, že u nás jej zaznamenáme až 22. prosince po půlnoci. Slunce je nejníže na obloze a od té doby se budou dny pomalu prodlužovat.
  • 24. prosince oslavíme Štědrý den. Užívejte klidu a pohody.

Mapa oblohy na prosinec s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »