Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2015

51. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 16. prosince 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 12. do 20. 12. 2015. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Ráno je vysoko na jihu Jupiter a na jihovýchodě je Mars a Venuše. V Panně je poměrně jasná kometa Catalina. Vrcholí aktivita meteorického roje Geminid. Aktivita Slunce je nízká. K ISS dorazil Cygnus, na Zemi přistála posádka s lodí Sojuz a další se chystá ke startu. SpaceX chystá start vylepšené rakety Falcon 9.

Obloha

Měsíc bude v pátek 18. prosince v první čtvrti.

Planety:
Ranní obloha nám nabízí Jupiter (–2,1 mag) nad jihem a dále jasnou Venuši (–4,1 mag) nad jihovýchodem. Mezi nimi je taky slabší Mars (1,4 mag). Protože Jupiter je nad ránem vysoko k pozorování oblačných útvarů a měsíců, přidáváme seznam nejzajímavějších úkazů měsíčků a přechodů Velké červené skvrny (GRS).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
15. 12. 6:00   14. 12. Io přechod stínu končí 5:04
Io přechod měsíce končí 6:18
17. 12. 7:40   17. 12. Europa přechod stínu zač. 6:18
Callisto zákryt zač. 6:53
20. 12. 5:10   18. 12. Ganymed zatmění začíná 7:18
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je už je tak dlouho nízká, že každá změna bude překvapením. Možné to je, na východní části slunečního disku se o víkendu vynořilo několik větších skvrn. Na další vývoj skvrn se můžeme dívat taky na na aktuálním snímku SDO.

Polohy komety C/2013 US10 (Catalina) v prosinci 2015
Polohy komety C/2013 US10 (Catalina) v prosinci 2015

Pozorování komety Catalina nic nebrání, snad kromě počasí, protože Měsíc se přesunul na oblohu večerní a kometa je vidět nad ránem. K jejímu spatření stačí snadno i nejmenší triedr, ale ohony jsou patrné až na tmavé obloze přes větší binokulár nebo dalekohled. Dobře se ukáží také na fotografii. U nás takovou pořídil Pavel Vabroušek a ve světě asi nejvíce vynikly snímky z 11. prosince, kdy se ohon komety rozevlál ve slunečním větru. Vlevo je mapka k hledání komety. Najdeme ji v souhvězdí Panny a míří do Pastýře. Venuše je zhruba pod kometou.

Meteoický roj Geminid vrcholí v pondělí večer. Z toho plyne, že k pozorování budou vhodné všechny noci. Jak ta z neděle na pondělí, tak ty dvě následující.

Kosmonautika

  • Sojuz TMA-17M přistál v noci 11. prosince s kosmonauty Lindgrenem, Juiem a Kononěnkem z ISS.
  • 15. 12. ve 12:03 SEČ je v plánu start rakety Sojuz-FG s dalšími kosmonauty. Loď Sojuz TMA-19M by měla dopravit na ISS Americko-Rusko-Britskou trojici Kopra – Malenchenko – Peake. Přímý přenos v češtině chystá opět i Kosmonautix.
  • Sonda New Horizons předala na Zemi první nejdetailnější snímky Pluta, na kterých jsou patrné velké rozdíly mezi jednotlivými částmi povrchu.
  • Podle prvních výsledků zkoumání záhadných světlých skvrn v kráteru Occator na planetce Ceres se zdá, že skvrny jsou tvořeny slaným materiálem. Jak přesně to zde vzniká a zda jde opravdu o speciální směs solí s horninami, ukáže až další detailní průzkum.
  • Minulý týden se s pětiletým zpožděním podařilo navést japonskou sondu Planet-C (Akatsuki) na oběžnou dráhu kolem Venuše. V roce 2010 selhal motorický manévr, ovšem sonda se dokázala k Venuši vrátit a nyní se zážeh povedl.
  • Let po jarní havárii chystá i společnost SpaceX a mělo by jít rovnou o vylepšený Falcon 9 v1.2. Dokonce by se mělo testovat přistání prvního stupně na pevnině (v oblasti kosmodromu odkud raketa poletí). Start je v plánu na sobotu 19. 12.

Výročí

  • 15. prosince 1965 (50 let) odstartovala americká kosmická loď Gemini 6. Původně mělo jít o let k cílovému tělesu Agena, ale jeho vypuštění se nezdařilo a tak došlo k náhradnímu plánu pod názvem Gemini 6A. Pokus o start se taky původně nezdařil (viz. seriál Kritické momenty kosmonautiky), ale nakonec astronauti Walter Schirra a Thomas Stafford nakonec provedli úspěšné blízké setkání s lodí Gemini 7 až na vzdálenost 30 cm. K setkání nemohlo dojít, lodě neměly stykovací zařízení. Bylo to první takové přiblížení v historii kosmonautiky. Předtím se lodě Vostok dokázaly přiblížit alespoň na vzdálenost několik kilometrů.
  • 15. prosince 1970 (45 let) přistála na Venuši sovětská sonda Věněra 7. Byl to první lidský výrobek, který úspěšně přistál na povrchu jiné planety. Při přistání došlo nejspíš k převrácení sondy na bok a signál byl proto velmi slabý. Po důkladném průzkumu "šumu" se podařilo nalézt slabý signál sondy, která vysílala celkem 35 minut, z toho 23 minut z povrchu Venuše. V okolí sondy v té době panoval tlak 90-krát vyšší, než je na Zemi a teplota asi 475 °C.
  • 16. prosince 1965 (50 let) odstartovala americká sonda Pioneer 6. Sonda se pohybovala v oblasti mezi planetami Venuší a Zemí a studovala zde magnetické pole a sluneční vítr.
  • 19. prosince 1960 (55 let) odstartovala bezpilotní kabina americké lodi Mercury-Redstone 1A k testovacímu suborbitálnímu letu. Šlo o náhradu za neúspěšný let kabiny Redstone 1. Tentokrát se let do výšky 210 km podařil a mohly být otestovány všechny systémy kabiny pro prvního amerického astronauta.

Výhled na příští týden

  • Úplněk a zimní slunovrat
  • Výročí: Uranův měsíc Puck
  • Výročí: Anders Johan Lexell

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer 6, Veněra 7, Gemini 6, Vesmírný týden, Mercury-Redstone 1A


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »