Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2015

51. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 16. prosince 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 12. do 20. 12. 2015. Měsíc dorůstá do první čtvrti. Ráno je vysoko na jihu Jupiter a na jihovýchodě je Mars a Venuše. V Panně je poměrně jasná kometa Catalina. Vrcholí aktivita meteorického roje Geminid. Aktivita Slunce je nízká. K ISS dorazil Cygnus, na Zemi přistála posádka s lodí Sojuz a další se chystá ke startu. SpaceX chystá start vylepšené rakety Falcon 9.

Obloha

Měsíc bude v pátek 18. prosince v první čtvrti.

Planety:
Ranní obloha nám nabízí Jupiter (–2,1 mag) nad jihem a dále jasnou Venuši (–4,1 mag) nad jihovýchodem. Mezi nimi je taky slabší Mars (1,4 mag). Protože Jupiter je nad ránem vysoko k pozorování oblačných útvarů a měsíců, přidáváme seznam nejzajímavějších úkazů měsíčků a přechodů Velké červené skvrny (GRS).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
15. 12. 6:00   14. 12. Io přechod stínu končí 5:04
Io přechod měsíce končí 6:18
17. 12. 7:40   17. 12. Europa přechod stínu zač. 6:18
Callisto zákryt zač. 6:53
20. 12. 5:10   18. 12. Ganymed zatmění začíná 7:18
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je už je tak dlouho nízká, že každá změna bude překvapením. Možné to je, na východní části slunečního disku se o víkendu vynořilo několik větších skvrn. Na další vývoj skvrn se můžeme dívat taky na na aktuálním snímku SDO.

Polohy komety C/2013 US10 (Catalina) v prosinci 2015
Polohy komety C/2013 US10 (Catalina) v prosinci 2015

Pozorování komety Catalina nic nebrání, snad kromě počasí, protože Měsíc se přesunul na oblohu večerní a kometa je vidět nad ránem. K jejímu spatření stačí snadno i nejmenší triedr, ale ohony jsou patrné až na tmavé obloze přes větší binokulár nebo dalekohled. Dobře se ukáží také na fotografii. U nás takovou pořídil Pavel Vabroušek a ve světě asi nejvíce vynikly snímky z 11. prosince, kdy se ohon komety rozevlál ve slunečním větru. Vlevo je mapka k hledání komety. Najdeme ji v souhvězdí Panny a míří do Pastýře. Venuše je zhruba pod kometou.

Meteoický roj Geminid vrcholí v pondělí večer. Z toho plyne, že k pozorování budou vhodné všechny noci. Jak ta z neděle na pondělí, tak ty dvě následující.

Kosmonautika

  • Sojuz TMA-17M přistál v noci 11. prosince s kosmonauty Lindgrenem, Juiem a Kononěnkem z ISS.
  • 15. 12. ve 12:03 SEČ je v plánu start rakety Sojuz-FG s dalšími kosmonauty. Loď Sojuz TMA-19M by měla dopravit na ISS Americko-Rusko-Britskou trojici Kopra – Malenchenko – Peake. Přímý přenos v češtině chystá opět i Kosmonautix.
  • Sonda New Horizons předala na Zemi první nejdetailnější snímky Pluta, na kterých jsou patrné velké rozdíly mezi jednotlivými částmi povrchu.
  • Podle prvních výsledků zkoumání záhadných světlých skvrn v kráteru Occator na planetce Ceres se zdá, že skvrny jsou tvořeny slaným materiálem. Jak přesně to zde vzniká a zda jde opravdu o speciální směs solí s horninami, ukáže až další detailní průzkum.
  • Minulý týden se s pětiletým zpožděním podařilo navést japonskou sondu Planet-C (Akatsuki) na oběžnou dráhu kolem Venuše. V roce 2010 selhal motorický manévr, ovšem sonda se dokázala k Venuši vrátit a nyní se zážeh povedl.
  • Let po jarní havárii chystá i společnost SpaceX a mělo by jít rovnou o vylepšený Falcon 9 v1.2. Dokonce by se mělo testovat přistání prvního stupně na pevnině (v oblasti kosmodromu odkud raketa poletí). Start je v plánu na sobotu 19. 12.

Výročí

  • 15. prosince 1965 (50 let) odstartovala americká kosmická loď Gemini 6. Původně mělo jít o let k cílovému tělesu Agena, ale jeho vypuštění se nezdařilo a tak došlo k náhradnímu plánu pod názvem Gemini 6A. Pokus o start se taky původně nezdařil (viz. seriál Kritické momenty kosmonautiky), ale nakonec astronauti Walter Schirra a Thomas Stafford nakonec provedli úspěšné blízké setkání s lodí Gemini 7 až na vzdálenost 30 cm. K setkání nemohlo dojít, lodě neměly stykovací zařízení. Bylo to první takové přiblížení v historii kosmonautiky. Předtím se lodě Vostok dokázaly přiblížit alespoň na vzdálenost několik kilometrů.
  • 15. prosince 1970 (45 let) přistála na Venuši sovětská sonda Věněra 7. Byl to první lidský výrobek, který úspěšně přistál na povrchu jiné planety. Při přistání došlo nejspíš k převrácení sondy na bok a signál byl proto velmi slabý. Po důkladném průzkumu "šumu" se podařilo nalézt slabý signál sondy, která vysílala celkem 35 minut, z toho 23 minut z povrchu Venuše. V okolí sondy v té době panoval tlak 90-krát vyšší, než je na Zemi a teplota asi 475 °C.
  • 16. prosince 1965 (50 let) odstartovala americká sonda Pioneer 6. Sonda se pohybovala v oblasti mezi planetami Venuší a Zemí a studovala zde magnetické pole a sluneční vítr.
  • 19. prosince 1960 (55 let) odstartovala bezpilotní kabina americké lodi Mercury-Redstone 1A k testovacímu suborbitálnímu letu. Šlo o náhradu za neúspěšný let kabiny Redstone 1. Tentokrát se let do výšky 210 km podařil a mohly být otestovány všechny systémy kabiny pro prvního amerického astronauta.

Výhled na příští týden

  • Úplněk a zimní slunovrat
  • Výročí: Uranův měsíc Puck
  • Výročí: Anders Johan Lexell

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer 6, Veněra 7, Gemini 6, Vesmírný týden, Mercury-Redstone 1A


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »