Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2019

51. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 18. prosince 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 16. 12. do 22. 12. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Podvečerní obloha nabízí Venuši a Saturn. Po setmění můžeme pozorovat také Uran a Neptun. Ráno je vidět Mars. Nejjasnější kometou oblohy je C/2017 T2 vysoko v Perseovi. Nastane zimní slunovrat. Proběhne několik zajímavých startů raket. Před 380 lety se narodil Gottfried Kirch, vynálezce mikrometru a objevitel jasné komety roku 1680.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 19. prosince v 5:57 SEČ. Ve čtvrtek po půlnoci (kolem 0:35 SEČ) můžeme také spatřit výstup hvězdy 4. velikosti ný Virginis zpoza neosvětlené strany Měsíce.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je večer stále výše. Ve výšce 5°nad jihozápadem ji najdeme i za pokročilého soumraku. Naproti tomu Saturn (0,6 mag) už z večerní oblohy pomalu mizí. Ráno je vidět Mars (1,7 mag). V půl sedmé je více než 10°nad jihovýchodem. Za nadcházejících tmavých večerů lze spatřit také Neptun ve Vodnáři a Uran v Beranovi.

Aktivita Slunce je zůstává stále velmi nízká. Tento víkend jsme dosáhli nového rekordu v počtu dní beze skvrn za období sledování družicemi. Povrch Slunce tedy není ve viditelném oboru zajímavý, viz také aktuální snímek SDO. S nízkou aktivitou Slunce souvisí vysoké hodnoty kosmického záření.

Kometa C/2017 T2 (Pan-STARRS) se nachází na pomezí Persea a Žirafy. Při jasnosti asi 9,5 mag je dostupná i menšími dalekohledy.

Mapa k vyhledání komety C/2017 T2 (Pan-STARRS) na konci roku 2019. Nejjasnější hvězda je alfa Perseii, Mirfak.
Mapa k vyhledání komety C/2017 T2 (Pan-STARRS) na konci roku 2019. Nejjasnější hvězda je alfa Perseii, Mirfak.

Zimní slunovrat letos připadá na 22. 12. v 5:19 SEČ. Příznivci delších dnů a kratších nocí se mohou začít pomalu těšit.

Kosmonautika

Přistávající kosmická loď New Shepard společnosti Blue Origin Autor: Blue Origin
Přistávající kosmická loď New Shepard společnosti Blue Origin
Autor: Blue Origin
New Shepard – suborbitální raketa a kosmická loď má za sebou další, již šestý opakovaný start. Na palubě byly komerční experimenty pro krátkodobý stav mikrogravitace a celkově již takových vynesl New Shepard více, než sto. Nosič i loď se jeví spolehlivě, šlo již o šestý opakovaný let stejné rakety, let s lidmi je zřejmě do roka možný.

Čínská navigační síť Beidou má dostat přírůstky po startu dalších dvou družic na raketě CZ-3B 16. 12. v 6:30 SEČ.

Na Floridě je relativně rušno. Proběhl zde statický zážeh rakety Falcon 9, která má startovat 16. prosince (ve 23:10 SEČ) s telekomunikační družicí JCSat 18. Navíc se chystá raketa Atlas V s kosmickou lodí Starliner k jejímu prvnímu zkušebnímu letu na ISS. Start je v plánu 20. prosince v 10:36 SEČ.

17. prosince očekáváme s napětím start rakety Sojuz 2-1A z Francouzské Guayány. Na palubě bude, kromě malé družice COSMO-SkyMed s radarem SAR, také vědecká družice CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite) se zajímavým detektorem určeným ke studiu velikosti známých exoplanet.

20. prosince plánuje Čína vypustit raketu CZ-4B. Nákladem jsou čínsko-brazilská družice CBERS-4A, určená k dálkovému průzkumu Země a etiopská družice ETRSS-1, určená pro zemědělství a studium klimatu.

Výročí

18. prosince 1639 (380 let) se narodil německý astronom Gottfried Kirch. Kromě toho, že vyráběl dalekohledy, vynalezl také mikrometr, jak jej známe ze školních lavic. Byl aktivním pozorovatelem a jeho jméno je známo především díky jasné kometě Kirch z roku 1680. Tato kometa se nám připoměla, když se ke Slunci blížila kometa ISON, protože obě komety měly trochu podobné dráhové parametry, ale naprosto odlišný osud. Kirch také objevil některé známé objekty na obloze, jako například M 11 nebo M 5. Jeho hlavním zdrojem obživy ale byla výroba kalendářů a almanachů.

19. prosince 1714 (305 let) se narodil americký matematik a astronom John Winthrop. Působil na Harvardu, který sám vystudoval, jako profesor matematiky a přírodní filosofie. Pokusil se vědecky vysvětlit velké zemětřesení v Lisabonu 1775 a jako astronom pozoroval přechody Merkuru v letech 1740 a 1761. Pak se vypravil za přechodem Venuše 1761, což byla vůbec první velká vědecká výprava Američanů té doby.

21. prosince 1904 (115 let) se narodil anglický inženýr Francis Thomas Bacon. Jeho objevy na poli palivových článků umožnily vyrobit prakticky využitelný zdroj energie z vodíku a kyslíku. Jeho patenty využila firma Pratt & Whitney ke konstrukci palivových článků užitých poté v projektu Apollo a později i na raketoplánu.

21. prosince 1984 (35 let) odstartovala sovětská sonda Vega 2. Také té se podařilo vysadit přistávací modul, který navíc přinesl informace o složení hornin v oblasti Afrodité Terra. Vzorky vykazovaly největší stáří ze zkoumaných hornin sondami typu Veněra. Podobně jako u Vegy 1 také Vega 2 uvolnila do atmosféry balón, který plul v atmosféře. Vega 2 minula Halleyovu kometu ve vzdálenosti 8200 km od jádra a pořídila ještě lepší záběry než Vega 1.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce: Měsíc-Mars a Měsíc-Venuše
  • prstencové zatmění Slunce v Arábii aj.
  • Výročí: Ariane 1, první let
  • Výročí: Saljut 4
  • Výročí: Karel Anděl
  • Výročí: Maarten Schmidt

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vega 2, John Winthrop, Francis Bacon, Comet Kirch, Gottfried Kirch, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »