Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2019

51. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 18. prosince 2019 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 16. 12. do 22. 12. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Podvečerní obloha nabízí Venuši a Saturn. Po setmění můžeme pozorovat také Uran a Neptun. Ráno je vidět Mars. Nejjasnější kometou oblohy je C/2017 T2 vysoko v Perseovi. Nastane zimní slunovrat. Proběhne několik zajímavých startů raket. Před 380 lety se narodil Gottfried Kirch, vynálezce mikrometru a objevitel jasné komety roku 1680.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 19. prosince v 5:57 SEČ. Ve čtvrtek po půlnoci (kolem 0:35 SEČ) můžeme také spatřit výstup hvězdy 4. velikosti ný Virginis zpoza neosvětlené strany Měsíce.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je večer stále výše. Ve výšce 5°nad jihozápadem ji najdeme i za pokročilého soumraku. Naproti tomu Saturn (0,6 mag) už z večerní oblohy pomalu mizí. Ráno je vidět Mars (1,7 mag). V půl sedmé je více než 10°nad jihovýchodem. Za nadcházejících tmavých večerů lze spatřit také Neptun ve Vodnáři a Uran v Beranovi.

Aktivita Slunce je zůstává stále velmi nízká. Tento víkend jsme dosáhli nového rekordu v počtu dní beze skvrn za období sledování družicemi. Povrch Slunce tedy není ve viditelném oboru zajímavý, viz také aktuální snímek SDO. S nízkou aktivitou Slunce souvisí vysoké hodnoty kosmického záření.

Kometa C/2017 T2 (Pan-STARRS) se nachází na pomezí Persea a Žirafy. Při jasnosti asi 9,5 mag je dostupná i menšími dalekohledy.

Mapa k vyhledání komety C/2017 T2 (Pan-STARRS) na konci roku 2019. Nejjasnější hvězda je alfa Perseii, Mirfak.
Mapa k vyhledání komety C/2017 T2 (Pan-STARRS) na konci roku 2019. Nejjasnější hvězda je alfa Perseii, Mirfak.

Zimní slunovrat letos připadá na 22. 12. v 5:19 SEČ. Příznivci delších dnů a kratších nocí se mohou začít pomalu těšit.

Kosmonautika

Přistávající kosmická loď New Shepard společnosti Blue Origin Autor: Blue Origin
Přistávající kosmická loď New Shepard společnosti Blue Origin
Autor: Blue Origin
New Shepard – suborbitální raketa a kosmická loď má za sebou další, již šestý opakovaný start. Na palubě byly komerční experimenty pro krátkodobý stav mikrogravitace a celkově již takových vynesl New Shepard více, než sto. Nosič i loď se jeví spolehlivě, šlo již o šestý opakovaný let stejné rakety, let s lidmi je zřejmě do roka možný.

Čínská navigační síť Beidou má dostat přírůstky po startu dalších dvou družic na raketě CZ-3B 16. 12. v 6:30 SEČ.

Na Floridě je relativně rušno. Proběhl zde statický zážeh rakety Falcon 9, která má startovat 16. prosince (ve 23:10 SEČ) s telekomunikační družicí JCSat 18. Navíc se chystá raketa Atlas V s kosmickou lodí Starliner k jejímu prvnímu zkušebnímu letu na ISS. Start je v plánu 20. prosince v 10:36 SEČ.

17. prosince očekáváme s napětím start rakety Sojuz 2-1A z Francouzské Guayány. Na palubě bude, kromě malé družice COSMO-SkyMed s radarem SAR, také vědecká družice CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite) se zajímavým detektorem určeným ke studiu velikosti známých exoplanet.

20. prosince plánuje Čína vypustit raketu CZ-4B. Nákladem jsou čínsko-brazilská družice CBERS-4A, určená k dálkovému průzkumu Země a etiopská družice ETRSS-1, určená pro zemědělství a studium klimatu.

Výročí

18. prosince 1639 (380 let) se narodil německý astronom Gottfried Kirch. Kromě toho, že vyráběl dalekohledy, vynalezl také mikrometr, jak jej známe ze školních lavic. Byl aktivním pozorovatelem a jeho jméno je známo především díky jasné kometě Kirch z roku 1680. Tato kometa se nám připoměla, když se ke Slunci blížila kometa ISON, protože obě komety měly trochu podobné dráhové parametry, ale naprosto odlišný osud. Kirch také objevil některé známé objekty na obloze, jako například M 11 nebo M 5. Jeho hlavním zdrojem obživy ale byla výroba kalendářů a almanachů.

19. prosince 1714 (305 let) se narodil americký matematik a astronom John Winthrop. Působil na Harvardu, který sám vystudoval, jako profesor matematiky a přírodní filosofie. Pokusil se vědecky vysvětlit velké zemětřesení v Lisabonu 1775 a jako astronom pozoroval přechody Merkuru v letech 1740 a 1761. Pak se vypravil za přechodem Venuše 1761, což byla vůbec první velká vědecká výprava Američanů té doby.

21. prosince 1904 (115 let) se narodil anglický inženýr Francis Thomas Bacon. Jeho objevy na poli palivových článků umožnily vyrobit prakticky využitelný zdroj energie z vodíku a kyslíku. Jeho patenty využila firma Pratt & Whitney ke konstrukci palivových článků užitých poté v projektu Apollo a později i na raketoplánu.

21. prosince 1984 (35 let) odstartovala sovětská sonda Vega 2. Také té se podařilo vysadit přistávací modul, který navíc přinesl informace o složení hornin v oblasti Afrodité Terra. Vzorky vykazovaly největší stáří ze zkoumaných hornin sondami typu Veněra. Podobně jako u Vegy 1 také Vega 2 uvolnila do atmosféry balón, který plul v atmosféře. Vega 2 minula Halleyovu kometu ve vzdálenosti 8200 km od jádra a pořídila ještě lepší záběry než Vega 1.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce: Měsíc-Mars a Měsíc-Venuše
  • prstencové zatmění Slunce v Arábii aj.
  • Výročí: Ariane 1, první let
  • Výročí: Saljut 4
  • Výročí: Karel Anděl
  • Výročí: Maarten Schmidt

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vega 2, John Winthrop, Francis Bacon, Comet Kirch, Gottfried Kirch, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »