Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2020

51. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 16. prosince 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 12. do 20. 12. 2020. Měsíc bude v novu a vrcholí meteorický roj Geminid. Večer nízko nad jihozápadem můžeme pozorovat Jupiter a Saturn před jejich velmi blízkou konjunkcí. Vysoko nad jihem je Mars. Ráno končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Čínská sonda Chang’e 5 se v noci na neděli vydala z oběžné dráhy Měsíce a míří se vzorky k Zemi. SpaceX předvedla úspěšný test prototypu Starship SN8, chybělo jen měkké přistání. Před 50 lety poprvé přistála sonda na jiné planetě – sonda Veněra 7 na povrchu Venuše.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 14. prosince v 17:17 SEČ. Ve čtvrtek 17. 12. bude v konjunkci s Jupiterem a Saturnem.

Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou sice večer nízko nad jihozápadem, ale už se vejdou do jednoho zorného pole dalekohledu s menším zvětšením. Na počátku týdne je dělí ¾ stupně, v neděli večer už budou od sebe jen 10 úhlových minut a velké finále nastane v pondělí 21. 12. v podobě jejich vzácně blízké konjunkce. Mars (−0,5 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem. Zde je také více k jihozápadu Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a více na jihovýchod v Beranovi je jasnější Uran (5,7 mag). Ráno září nízko nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−3,9 mag).

Konjunkce planet a Měsíce 17. 12. 2020 večer nad jihozápadem
Konjunkce planet a Měsíce 17. 12. 2020 večer nad jihozápadem

Aktivita Slunce je nízká. Větší skvrny zmizely, ale zato jsme měli možnost zaznamenat silnější erupci (7. 12. síly C7) se slabým vlivem na magnetosféru. Silná geomagnetická bouře nakonec nenastala. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Na přelomu týdne (13. až 15. 12.) nastává maximum meteorického roje Geminid. A protože to je také období kolem měsíčního novu, noci jsou tmavé a příhodné k sledování i slabších meteorů.

Kometa C/2020 M3 (ATLAS) se nyní pohybuje souhvězdím Vozky a směřuje k hvězdě Capella.

Astronomové se dočkali třetího balíčku dat z vesmírné observatoře Gaia – EDR3 (Early third Data Release).

Kosmonautika

Čínská sonda Chang’e 5 se konečně vrací se vzorky, které odebrala před týdnem. V noci na sobotu došlo ke korekci dráhy na protáhlou elipsu kolem Měsíce a v noci na neděli 14. 12. přišel zážeh (trvající 22 minut), který ji poslal na cestu k Zemi. Zbývá jen malý krůček k návratu vzorků. Pouzdro se oddělí od přeletové části a přistane 16. 12. mezi 19:30 a 20:30 SEČ na padáku na území Číny (v prefektuře Wu-lan-čcha-pu ve Vnitřním Mongolsku).

SpaceX uskutečnila ve čtvrtek 10. 12. dlouho očekávanou letovou zkoušku Starship SN8. Poprvé se letělo se třemi motory Raptor, poprvé do vyšší atmosféry (12,5 km) a poprvé se podařilo i překlopení a řízený pád na bok. Na závěr jsme mohli sledovat také úspěšné překlopení do svislé polohy a zapálení motorů Raptor pro přistávací manévr. Bohužel pro malý tlak paliva v této fázi v zápětí raketa tvrdě dosedla a došlo k jejímu zničení. Přesto se podařilo otestovat to hlavní, a sice manévrování v atmosféře. Můžeme tedy doufat, že už let prototypu SN9 bude dokonale úspěšný.

Starship SN8 těsně před dosednutím. Po úspěšném testu vidíme, že motory ztratily tah a pravděpodobnou absenci dostatku paliva naznačuje zelená barva plamene (kdy možná přebytek kyslíku ve spalovací komoře tavil měď v motoru). Autor: BocaChicaGal/NASASpaceflight.com
Starship SN8 těsně před dosednutím. Po úspěšném testu vidíme, že motory ztratily tah a pravděpodobnou absenci dostatku paliva naznačuje zelená barva plamene (kdy možná přebytek kyslíku ve spalovací komoře tavil měď v motoru).
Autor: BocaChicaGal/NASASpaceflight.com

Čínská raketa CZ-11 vynesla ve čtvrtek 10. 12. dvojici vědeckých družic GECAM (Gravitational wave high-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor) určených na hledání gama protějšků zdrojů silných gravitačních vln, které vznikají při sloučení hmotných černých děr nebo neutronových hvězd.

Mise rakety Delta IV Heavy s tajnou družicí NROL-44 byla konečně završena. Po problémech s technikou, především na straně rampy, se start podařil 10. prosince.

Start rakety Falcon 9 s družicí SiriusXM SXM 7 proběhl úspěšně v neděli 13. prosince večer našeho času. Šlo o první případ, kdy letěl pro zákazníka už šestkrát použitý stupeň (tedy sedmé použití – to jsme dosud zažili pouze jednou při letu se Starinky). V tomto případě bylo přelomové, že sedmkrát letěný stupeň vynesl družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a ještě přistál.

Indové chystají start rakety PSLV XL s družicí GSAT-12R. Start se má uskutečnit 14. 12. Na tento den chystají start také Rusové na kosmodromu Pleseck. Raketa Angara-A5 s družicí IPM-2. Pokud ke startu dojde, má nastat v 6:50 SEČ.

Na kosmodromu Vostočnyj se ke startu chystá raketa Sojuz 2-1b. Ta má vynést třetí várku družic OneWeb. Start je v plánu 18. 12. ve 13:31 SEČ.

Výročí

15. prosince 1965 (55 let) odstartovala americká kosmická loď Gemini 6. Původně mělo jít o let k cílovému tělesu Agena, ale jeho vypuštění se nezdařilo a tak došlo k náhradnímu plánu pod názvem Gemini 6A. Pokus o start se taky původně nezdařil (viz. seriál Kritické momenty kosmonautiky), ale nakonec astronauti Walter Schirra a Thomas Stafford nakonec provedli úspěšné blízké setkání s lodí Gemini 7 až na vzdálenost 30 cm. K setkání nemohlo dojít, lodě neměly stykovací zařízení. Bylo to první takové přiblížení v historii kosmonautiky. Předtím se lodě Vostok dokázaly přiblížit alespoň na vzdálenost několik kilometrů.

15. prosince 1970 (50 let) přistála na Venuši sovětská sonda Věněra 7. Byl to první lidský výrobek, který úspěšně přistál na povrchu jiné planety. Při přistání došlo nejspíš k převrácení sondy na bok a signál byl proto velmi slabý. Po důkladném průzkumu "šumu" se podařilo nalézt slabý signál sondy, která vysílala celkem 35 minut, z toho 23 minut z povrchu Venuše. V okolí sondy v té době panoval tlak 90-krát vyšší, než je na Zemi a teplota asi 475 °C.

16. prosince 1965 (55 let) odstartovala americká sonda Pioneer 6. Sonda se pohybovala v oblasti mezi planetami Venuší a Zemí a studovala zde magnetické pole a sluneční vítr.

19. prosince 1960 (60 let) odstartovala bezpilotní kabina americké lodi Mercury-Redstone 1A k testovacímu suborbitálnímu letu. Šlo o náhradu za neúspěšný let kabiny Redstone 1. Tentokrát se let do výšky 210 km podařil a mohly být otestovány všechny systémy kabiny pro prvního amerického astronauta.

Výhled na příští týden 

  • Výjimečná konjunkce Jupiteru a Saturnu
  • Zimní slunovrat
  • výročí: První přistání Falconu 9
  • výročí: Anders J. Lexell

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Mercury-Redstone 1A, Pioneer 6, Veněra 7, Gemini 6, Starship SN8, Vesmírný týden


4. vesmírný týden 2021

4. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 1. do 31. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Většina planet je úhlově blízko Slunci. Večer je dobře vidět hlavně Mars. Ve vesmíru je více než 1000 družic Starlink. Jen tento týden jich bylo vyneseno 60 + 10 při rekordním startu Transporter-1, při němž bylo vypuštěno 143 družic. Kromě Falconů 9 hlavně se Starlinky se startu dočkaly i rakety startující z Číny a Nového Zélandu. Před 55 lety odstartovala k Měsíci Luna 9, která jako první měkce dosedla na jeho povrchu. Před 50 lety startovalo k Měsíci Apollo 14.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

konjunkcia jupitera a saturnu

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo   Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Velké halo mobilem

Měsíc s velkým halem

Další informace »