Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2011

52. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 28. 12. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 28. 12. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 26. 12. 2011 do 1. 1. 2012.

Měsíc a Venuše jsou vidět večer. První půlka noci patří Jupiteru, v druhé jsou nejlépe vidět Mars a Saturn. Ráno za svítání ještě končí viditelnost Merkuru. Jižní obloze vévodí kometa Lovejoy, my můžeme zkusit ráno kometu Garradd. Stanice ISS pokračuje večerními přelety a má opět úplnou posádku. Ztracený Fobos-Grunt přelétá ráno. Pěkný rok 2012 všem příznivcům astronomie a kosmonautiky.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. prosince 2011 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc obohatí večerní oblohu před Silvestrem. Mladý srpek hledejme poblíž Venuše již od pondělí. Postupně se bude zvětšovat a nepochybně si všimneme i Zemí osvětlené části měsíčního povrchu - popelavého svitu. První čtvrť nastává ráno 1. ledna 2012.

Planety:
Na obloze je možné tento týden pozorovat všechny planety. Pouhým okem je to večer Venuše a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Pokud použijeme večer dalekohled, můžeme přidat ještě Uran a Neptun, ale v průběhu týdne začne být jejich viditelnost obtížnější, jak se nedaleko nich projde dorůstající Měsíc. Za ranního svítání nám na jihovýchodě končí viditelnost vcelku jasného Merkuru.

Jupiter (-2,6 mag) v souhvězdí Ryb je nejlépe viditelný v první polovině noci, kdy vrcholí nad jihem kolem 19:30.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
26.12. 22:40   27.12. Ganyméd přechod 22:01-0:03
27.12. 18:31   29.12. Európa zákryt 20:49-23:19, zatmění zač. 23:23
29.12. 0:19   29.12. Ió zákryt zač. 23:12
29.12. 20:10   30.12. Ió přechod měsíc 20:23-22:34, stín 21:39-23:49
30.12. 16:02   31.12. Európa přechod měsíc 15:37-18:06, stín 18:08-20:33
31.12. 21:49   31.12. Ganyméd zatmění 16:55-18:46
1.1. 17:40   31.12. Ió zákryt zač. 17:39, zatmění kon. 21:04
      1.1. Ió přechod měsíc kon. 17:02, stín 16:08-18:18
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,0 mag) v Kozorohu je večer nad jihozápadem. Díky své jasnosti je nepřehlédnutelná. Fáze je téměř úplňková a velikost kotoučku pouze kolem 13".
Mars (0,2 mag) v souhvězdí Lva vychází už v první polovině noci, ale vrcholí téměř 50° vysoko až ráno před pátou. Kotouček má úhlovou velikost lehce pod 9", přesto umožňuje nad ránem vykoukat nějaké detaily.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 6° vlevo od hvězdy Spica, která má i podobnou jasnost. Ráno za svítání jej můžeme vidět už ve výšce 30°. Prstence jsou pěkně rozevřené a dobře je patrný stín planety na prstencích.
Merkur (-0,4 mag) vylézá před sedmou ranní na jihovýchodě. Fáze poroste k úplňkové. Velikost Merkuru tento týden kolísá kolem 6".

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) na jižní obloze dosáhla neobyčejného lesku. Podle zpráv byla nejkrásnější v období kolem Štedrého dne, ale i v tomto týdnu budou z jižní polokoule proudit snímky a zprávy o "Velké jižní kometě 2011". Jak naznačily snímky ze 17. až 20. prosince pořízené českými astronomy na robotickém dalekohledu FRAM, kometa se nejspíš z velké části nebo úplně rozpadla. Nejspíš i díky tomu je ale ohon neobyčejně dlouhý a výrazný.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) je nyní nejlépe viditelná ráno, kdy před svítáním je už 30° nad severovýchodem. Stále ji najdeme v souhvězdí Herkula. I o této a dalších kometách si můžete více přečíst na webu kommet.cz.

Slunce pokračovalo až do víkendu v nízké aktivitě. Aktuálně se však poblíž středu kotouče vyskytuje větší, ale klidější aktivní oblast. Jinde na Slunci však došlo ke slabší, ale dlouhotrvající erupci třídy C a následně rychlé erupce třídy M. Zda uvidíme i další erupce je těžké předpovídat, vyplatí se situaci monitorovat například na našem webu.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Pěkné večerní přelety ISS probíhají i celý tento týden. Krom toho bude možné vidět i neúspěšnou sondu Fobos-Grunt, která se měla vydat k Marsu v listopadu. Jako jasnou rychle letící hvězdu ji zkoušejme pozorovat ráno. Přikládám tedy tabulku, kde si můžete vyjet přelety pro své nejbližší velké město.

Stanice ISS   Fobos-Grunt
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • 21. prosince úspěšně odstartovala další posádka k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Sojuz TMA-03M se úspěšně připojil ke stanici v pátek 23. 12. Stanice ISS má tedy na palubě kompletní šestičlennou posádku 30. expedice. Astronaut Dan Burbank navíc neopoměl udělat radost pozemšťanům a v době před příletem Sojuzu dvakrát nafotil kometu Lovejoy z oběžné dráhy.
     
  • 24. prosinec přinesl do západní Evropy nevšední zážitek v podobě zániku části rakety Sojuz před zraky mnoha pozorovatelů v Německu, Belgii, Nizozemsku či Lucembursku. Další stránka s několika videoukázkami.
     
  • Start rakety Sojuz 2-1a/Fregat s komunikačními družicemi Globalstar-2 byl původně plánován na 25. prosince, ale byl přeložen na 28. 12. Mezitím ale došlo k selhání třetího stupně jiné rakety Sojuz s vojenskou družicí a tak je další osud startů této rakety nejistý.
     
  • 26. prosince je naplánován start rakety Proton-M/Briz-M s družicí SES-4. Jejím úkolem bude zajistit kvalitní přímou komunikaci pro všechny od Ameriky přes Evropu až po Afriku a Blízký východ.
     
  • Mise GRAIL dosáhne 31. 12. a 1. 1. dalšího milníku. U Měsíce postupně zakotví GRAIL-A a o den později i GRAIL-B. Přesun k Měsíci trval skoro 4 měsíce a samotný výzkum proběhne během 90 dnů, ale za rok budeme vědět o gravitačním poli a vnitřku Měsíce mnohem více, než dnes.
     

Výročí

  • 27. prosince 1571 (440 let) se narodil Johannes Kepler. Tento velikán středověké astronomie položil v Praze po roce 1600 základy své teorie pohybu planet, známé dnes jako tři Keplerovy zákony. V Praze je pod patronací ČAS provozováno Keplerovo muzeum.
    Keplerovi je věnována rozsáhlá stránka NASA, neboť po něm pojmenovala dalekohled na objevování exoplanet.
     

Výhled na příští týden:

  • Meteorický roj Kvadrantid
  • Země bude nejblíže Slunci
  • Výročí: Fabricius, Hawking, Sakigake

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

/tr




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Johannes Kepler


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »