Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2012

52. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 26. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 26. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 24. 12. do 30. 12.

Měsíc před úplňkem se přiblíží Jupiteru. Dva stíny měsíců Ió a Ganyméda na povrchu Jupiteru budou k vidění 27. prosince večer. Ráno je už dobře vidět Saturn a za svítání se loučíme s jasnou Venuší. Večer můžeme pozorovat přelety ISS, kterou právě doplnila další posádka v lodi Sojuz TMA-07M.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. prosince v 18:00 SEČ.

Přiblížení Měsíce a Jupiteru v noci z 25. na 26. prosince 2012. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Přiblížení Měsíce a Jupiteru v noci z 25. na 26. prosince 2012. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Obloha:

Měsíc bude v pátek 28. prosince v úplňku. Pěkný pohled by se nám mohl naskytnout v noci z úterý na středu, kde se Měsíc přiblíží úhlově Jupiteru tak, že se vejdou do zorného pole při menším zvětšení dalekohledu. Po půlnoci bude okraj Měsíce jen třičtvtě stupně od Jupiteru. Úkaz doprovodí přechod měsíce Ió a jeho stínu před kotoučkem planety.

 

Dva stíny a měsíc na Jupiteru 27. 12. 2012. Data: Galiléo Autor: Martin Gembec
Dva stíny a měsíc na Jupiteru 27. 12. 2012. Data: Galiléo
Autor: Martin Gembec
Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je ideálně viditelný v první polovině noci, zapadá kolem šesté ráno. Předpovědi času přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. 27. prosince máme dvojpřechod stínu Ganymédu a Ió a dále měsíčku Ió. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný např. program Galiléo.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
25.12. 0:45   24.12. Europa přechod 16:52-19:14, stín 17:58-20:22
25.12. 20:35   25.12. Io zákryt zač. 1:23, zatmění konec 4:06
26.12. 16:25   25.12. Io přechod 22:29-(0:39), stín 23:04-(1:15)
27.12. 2:20   26.12. Io zákryt zač. 19:49, zatmění konec 20:40
27.12. 22:10   27.12. Ganymed přechod stínu končí 17:48
Io přechod 16:56-19:06, stín 17:33-19:43
28.12. 18:05   28.12. Io zatmění končí 17:04
29.12. 23:50   30.12. Europa zákryt zač. 0:05, zatmění konec 3:51
30.12. 19:40   31.12. Ganymed zákryt začíná 2:48
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-3,9 mag) je ještě stále viditelná, ale jen nízko nad jihovýchodem za svítání. Nicméně je nepřehlédnutelně jasná.
Zajímavější začíná být ráno Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Kolem šesté už je pohodlně vysoko na pozorování poměrně široce rozevřeného prstence a několika měsíčků v čele s Titanem, který uvidíme už v triedru jako slabou hvězdičku poblíž planety. Při větším zvětšení bude dobře patrný také stín planety na prstenci.

Slunce je sice blízko maxima své aktivity, ale s erupcemi si dává už poměrně na čas. Nějaké zrovna nastaly na odvrácené polokouli, jak bylo zaznamenáno z družic, které jej nepřetržitě sledují. Poněkud aktivnější jsou nyní i skvrny na přivrácené polokouli. Sondy STEREO umožňují sledovat nejen aktivní oblasti na odvrácené polokouli, STEREO-B již zabírá ve svém přístroji HI-1 naši Zemi. Je to dáno tím, že obě družice se pomalu přesouvají v blízkosti zemské dráhy za Slunce. Díky tomu vidíme nejen odvrácenou polokouli Slunce, ale také bude možné sledovat, jak se chovají oblaky plasmy při celé své pouti od Slunce k Zemi. Jako vždy odkazujeme aktuální snímek z SDO, kde je možné pozorovat, jak vypadá sluneční povrch právě dnes.

Přelety ISS můžeme pozorovat ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • Posádka stanice ISS je opět šestičlenná. 21. prosince ji doplnili kosmonauti Romaněnko, Hadfield a Marshburn v Sojuzu TMA-07M. Předchozí trojice Ford, Novickij a Tarelkin by měla od ISS odletět 15. března 2013. V té době by se velitelem ISS měl stát poprvé Kanaďan Hadfield.
     

Výročí:

  • 28. prosince 1882 (130 let) se narodil Arthur Eddington. Do dějin astronomie se zapsal především díky úspěšně pořádané expedici za úplným zatměním Slunce 29. května 1919, při němž pořídil na Princově ostrově u Afriky snímky hvězd, které porovnal poté se snímkem týchž hvězd v době, kdy tam Slunce nebylo. Drobný posun jejich polohy odpovídal obecné teorii relativity, jak popsal Albert Einstein v roce 1915. Světelný paprsek se skutečně v gravitačním poli Slunce mírně ohnul a to podle toho, jak blízko Slunci procházel.
     
  • 29. prosince 2002 (10 let) odstartovala čínská vesmírná loď Shenzhou 4. Šlo o nepilotovaný let (lodi bez lidské posádky), ale s výbavou obdobnou, jako by už lidé letěli. Byla tedy předstupněm Shenzhou 5, v které letěl první čínský kosmonaut Yang Liwei. Let byl úspěšný, návratový modul dosedl v části Číny zvané Vnitřní Mongolsko.
     

Výhled na příští týden:

  • Silvestrovská sprška Prosincových φ Cassiopeiid
  • Země v přísluní
  • Kvadrantidy
  • Výročí: Isaac Newton

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: ISS, Jupiter, Eddington, Dva stíny, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »