Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  53. vesmírný týden 2020

53. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 30. prosince 2020 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 12. 2020 do 3. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou večer velmi nízko nad jihozápadem, Mars je nad jihem. Ráno mizí v záři Slunce Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantidy. Čínská raketa CZ-8 si odbyla úspěšnou premiéru. V neděli večer proběhl utajený start rakety v Číně. Očekáváme ještě jeden start rakety na závěr roku z Francouzské Guayány. Uplynulo 220 let od objevu první planetky mezi Marsem a Jupiterem. Tehdy bylo považováno za planetu a dnes Ceres řadíme mezi trpasličí planety.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 30. prosince v 4:28 SEČ. V neděli 27. večer září nedaleko Hyád v souhvězdí Býka.

Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem a už se od sebe pomalu vzdalují. Mars (−0,2 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem. Ráno je jen velmi obtížně viditelná Venuše (−3,9 mag).

Konjunkce Saturnu s Jupiterem - detail Autor: Marek Tušl
Konjunkce Saturnu s Jupiterem - detail
Autor: Marek Tušl

Aktivita Slunce je nízká. Přesto jsou na jeho povrchu skvrny. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde. Pěkný souhrn informací o misi Solar Orbiteru přinesl Kosmonautix.cz.

AR12794, AR12795, Fotosféra H-alfa Autor: Pavel Prokop
AR12794, AR12795, Fotosféra H-alfa
Autor: Pavel Prokop

Meteorický roj Kvadrantidy má letos maximum 3. ledna 2021. Večer nebude rušit Měsíc, ale radiant je velmi nízko. Můžeme očekávat, že budeme blízko ostrého maxima (trvá jen v řádu hodin, letos maximum kolem 16. hodiny) a že spatříme velmi dlouhé meteory. Později vyjde Měsíc a bude silně rušit svým světlem, ale nad ránem zase bude radiant výše. Očekávat tedy můžeme spíše jednotky pěkných meteorů vyletujících zdánlivě z bývalého souhvězdí Zedního kvadrantu. Ten se nacházel v horní části Pastýře a hledat jej lze zhruba v prodloužení nezalomené části oje Velkého vozu. Souhvězdí bylo zavedeno francouzským astronomem Josephem Jérômem de Lalandem, který tak připomněl nástěnný čili zední kvadrant, protože on a jeho synovec Michel Lefrançois de Lalande (1766-1839) ho hojně používali k měření poloh hvězd. Originální digitalizace strany Bodeho Uranographie z roku 1801, jejíž zmenšenou verzi přikládáme, najdete na webu Skytonight.com.

Souhvězdí zedního kvadrantu na mapě z atlasu Uranographia Johana E. Bodeho z roku 1801
Souhvězdí zedního kvadrantu na mapě z atlasu Uranographia Johana E. Bodeho z roku 1801

Kosmonautika

Raketa CZ-8 startuje ke svému prvnímu úspěšnému letu
Raketa CZ-8 startuje ke svému prvnímu úspěšnému letu
V úterý 22. prosince si úspěšnou premiéru odbyla čínská raketa CZ-8 (tedy Dlouhý pochod 8). Z kosmodromu Wen-čchang vynesla pět družic, kde hlavní byla technologická družice XJY 7 pro pozorování Země. Doplňujícími byly etiopský 6U CubeSat ET-SMART-RSS, experimentální telekomunikační družice Tianqi 12 a dvojice pro pozorování Země Zhixing-1A (optická) a Haisi-1 (radarová).

Další start čínské rakety CZ-4C proběhl v neděli 27. 12. večer našeho času. Informoval o tom Michal Václavík z České kosmické kanceláře a následně to potvrdil i amatérský videozáznam. Uvidíme, zda se dočkáme podrobností o nákladu.

Pokud vše půjde podle plánu, tak posledním startem roku 2020 by měla být 28. prosince z Kourou raketa Sojuz-ST-A s urychlovacím stupněm Fregat-M a družicí CSO 2.

Japonská agentura JAXA zveřejnila další fotografie materiálu odebraného sondou Hayabusa 2. Odběr se mimořádně podařil a můžeme se těšit na zajímavé výsledky dalšího výzkumu.

Výročí

Ceres je největším objektem hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem Autor: NASA
Ceres je největším objektem hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem
Autor: NASA
1. ledna 1801 (220 let) objevil Giuseppe Piazzi první těleso pásu asteroidů, dnes také tzv. „trpasličí planetu“ Ceres. Aktuálně ji zkoumá zblízka americká sonda DAWN.

3. ledna 1886 (135 let) se narodil ruský astronom Grigory Neujmin. Jeho jméno by mohlo být povědomé díky názvům malých těles sluneční soustavy, tedy planetek a komet. Objevil jich desítky, například planetku Gaspra, která byla fotografována sondou Galileo na cestě k Jupiteru. Z komet můžeme jmenovat periodické 25D/Neujmin, 28P a 42P/Neujmin a také je zapsán u komet 57P/du Toit-Neujmin-Delporte a 58P/Jackson–Neujmin. Pozorování prováděl ze známé hvězdárny Pulkovo jižně od Petrohradu, kde byl k dispozici také velký 76cm refraktor, jeden z největších dalekohledů světa.

3. ledna 1986 (35 let) byly pořízeny snímky a na nich identifikovány další dva menší měsíčky Uranu a sice Portia a Juliet.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Jaroslav Štěpánek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Grigory Neujmin, Juliet, Portia, Ceres, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »