Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  53. vesmírný týden 2020

53. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 30. prosince 2020 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 12. 2020 do 3. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou večer velmi nízko nad jihozápadem, Mars je nad jihem. Ráno mizí v záři Slunce Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantidy. Čínská raketa CZ-8 si odbyla úspěšnou premiéru. V neděli večer proběhl utajený start rakety v Číně. Očekáváme ještě jeden start rakety na závěr roku z Francouzské Guayány. Uplynulo 220 let od objevu první planetky mezi Marsem a Jupiterem. Tehdy bylo považováno za planetu a dnes Ceres řadíme mezi trpasličí planety.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 30. prosince v 4:28 SEČ. V neděli 27. večer září nedaleko Hyád v souhvězdí Býka.

Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem a už se od sebe pomalu vzdalují. Mars (−0,2 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem. Ráno je jen velmi obtížně viditelná Venuše (−3,9 mag).

Konjunkce Saturnu s Jupiterem - detail Autor: Marek Tušl
Konjunkce Saturnu s Jupiterem - detail
Autor: Marek Tušl

Aktivita Slunce je nízká. Přesto jsou na jeho povrchu skvrny. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde. Pěkný souhrn informací o misi Solar Orbiteru přinesl Kosmonautix.cz.

AR12794, AR12795, Fotosféra H-alfa Autor: Pavel Prokop
AR12794, AR12795, Fotosféra H-alfa
Autor: Pavel Prokop

Meteorický roj Kvadrantidy má letos maximum 3. ledna 2021. Večer nebude rušit Měsíc, ale radiant je velmi nízko. Můžeme očekávat, že budeme blízko ostrého maxima (trvá jen v řádu hodin, letos maximum kolem 16. hodiny) a že spatříme velmi dlouhé meteory. Později vyjde Měsíc a bude silně rušit svým světlem, ale nad ránem zase bude radiant výše. Očekávat tedy můžeme spíše jednotky pěkných meteorů vyletujících zdánlivě z bývalého souhvězdí Zedního kvadrantu. Ten se nacházel v horní části Pastýře a hledat jej lze zhruba v prodloužení nezalomené části oje Velkého vozu. Souhvězdí bylo zavedeno francouzským astronomem Josephem Jérômem de Lalandem, který tak připomněl nástěnný čili zední kvadrant, protože on a jeho synovec Michel Lefrançois de Lalande (1766-1839) ho hojně používali k měření poloh hvězd. Originální digitalizace strany Bodeho Uranographie z roku 1801, jejíž zmenšenou verzi přikládáme, najdete na webu Skytonight.com.

Souhvězdí zedního kvadrantu na mapě z atlasu Uranographia Johana E. Bodeho z roku 1801
Souhvězdí zedního kvadrantu na mapě z atlasu Uranographia Johana E. Bodeho z roku 1801

Kosmonautika

Raketa CZ-8 startuje ke svému prvnímu úspěšnému letu
Raketa CZ-8 startuje ke svému prvnímu úspěšnému letu
V úterý 22. prosince si úspěšnou premiéru odbyla čínská raketa CZ-8 (tedy Dlouhý pochod 8). Z kosmodromu Wen-čchang vynesla pět družic, kde hlavní byla technologická družice XJY 7 pro pozorování Země. Doplňujícími byly etiopský 6U CubeSat ET-SMART-RSS, experimentální telekomunikační družice Tianqi 12 a dvojice pro pozorování Země Zhixing-1A (optická) a Haisi-1 (radarová).

Další start čínské rakety CZ-4C proběhl v neděli 27. 12. večer našeho času. Informoval o tom Michal Václavík z České kosmické kanceláře a následně to potvrdil i amatérský videozáznam. Uvidíme, zda se dočkáme podrobností o nákladu.

Pokud vše půjde podle plánu, tak posledním startem roku 2020 by měla být 28. prosince z Kourou raketa Sojuz-ST-A s urychlovacím stupněm Fregat-M a družicí CSO 2.

Japonská agentura JAXA zveřejnila další fotografie materiálu odebraného sondou Hayabusa 2. Odběr se mimořádně podařil a můžeme se těšit na zajímavé výsledky dalšího výzkumu.

Výročí

Ceres je největším objektem hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem Autor: NASA
Ceres je největším objektem hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem
Autor: NASA
1. ledna 1801 (220 let) objevil Giuseppe Piazzi první těleso pásu asteroidů, dnes také tzv. „trpasličí planetu“ Ceres. Aktuálně ji zkoumá zblízka americká sonda DAWN.

3. ledna 1886 (135 let) se narodil ruský astronom Grigory Neujmin. Jeho jméno by mohlo být povědomé díky názvům malých těles sluneční soustavy, tedy planetek a komet. Objevil jich desítky, například planetku Gaspra, která byla fotografována sondou Galileo na cestě k Jupiteru. Z komet můžeme jmenovat periodické 25D/Neujmin, 28P a 42P/Neujmin a také je zapsán u komet 57P/du Toit-Neujmin-Delporte a 58P/Jackson–Neujmin. Pozorování prováděl ze známé hvězdárny Pulkovo jižně od Petrohradu, kde byl k dispozici také velký 76cm refraktor, jeden z největších dalekohledů světa.

3. ledna 1986 (35 let) byly pořízeny snímky a na nich identifikovány další dva menší měsíčky Uranu a sice Portia a Juliet.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Jaroslav Štěpánek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Grigory Neujmin, Juliet, Portia, Ceres, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »