Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  53. vesmírný týden 2020

53. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 30. prosince 2020 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 12. 2020 do 3. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou večer velmi nízko nad jihozápadem, Mars je nad jihem. Ráno mizí v záři Slunce Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantidy. Čínská raketa CZ-8 si odbyla úspěšnou premiéru. V neděli večer proběhl utajený start rakety v Číně. Očekáváme ještě jeden start rakety na závěr roku z Francouzské Guayány. Uplynulo 220 let od objevu první planetky mezi Marsem a Jupiterem. Tehdy bylo považováno za planetu a dnes Ceres řadíme mezi trpasličí planety.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 30. prosince v 4:28 SEČ. V neděli 27. večer září nedaleko Hyád v souhvězdí Býka.

Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem a už se od sebe pomalu vzdalují. Mars (−0,2 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem. Ráno je jen velmi obtížně viditelná Venuše (−3,9 mag).

Konjunkce Saturnu s Jupiterem - detail Autor: Marek Tušl
Konjunkce Saturnu s Jupiterem - detail
Autor: Marek Tušl

Aktivita Slunce je nízká. Přesto jsou na jeho povrchu skvrny. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde. Pěkný souhrn informací o misi Solar Orbiteru přinesl Kosmonautix.cz.

AR12794, AR12795, Fotosféra H-alfa Autor: Pavel Prokop
AR12794, AR12795, Fotosféra H-alfa
Autor: Pavel Prokop

Meteorický roj Kvadrantidy má letos maximum 3. ledna 2021. Večer nebude rušit Měsíc, ale radiant je velmi nízko. Můžeme očekávat, že budeme blízko ostrého maxima (trvá jen v řádu hodin, letos maximum kolem 16. hodiny) a že spatříme velmi dlouhé meteory. Později vyjde Měsíc a bude silně rušit svým světlem, ale nad ránem zase bude radiant výše. Očekávat tedy můžeme spíše jednotky pěkných meteorů vyletujících zdánlivě z bývalého souhvězdí Zedního kvadrantu. Ten se nacházel v horní části Pastýře a hledat jej lze zhruba v prodloužení nezalomené části oje Velkého vozu. Souhvězdí bylo zavedeno francouzským astronomem Josephem Jérômem de Lalandem, který tak připomněl nástěnný čili zední kvadrant, protože on a jeho synovec Michel Lefrançois de Lalande (1766-1839) ho hojně používali k měření poloh hvězd. Originální digitalizace strany Bodeho Uranographie z roku 1801, jejíž zmenšenou verzi přikládáme, najdete na webu Skytonight.com.

Souhvězdí zedního kvadrantu na mapě z atlasu Uranographia Johana E. Bodeho z roku 1801
Souhvězdí zedního kvadrantu na mapě z atlasu Uranographia Johana E. Bodeho z roku 1801

Kosmonautika

Raketa CZ-8 startuje ke svému prvnímu úspěšnému letu
Raketa CZ-8 startuje ke svému prvnímu úspěšnému letu
V úterý 22. prosince si úspěšnou premiéru odbyla čínská raketa CZ-8 (tedy Dlouhý pochod 8). Z kosmodromu Wen-čchang vynesla pět družic, kde hlavní byla technologická družice XJY 7 pro pozorování Země. Doplňujícími byly etiopský 6U CubeSat ET-SMART-RSS, experimentální telekomunikační družice Tianqi 12 a dvojice pro pozorování Země Zhixing-1A (optická) a Haisi-1 (radarová).

Další start čínské rakety CZ-4C proběhl v neděli 27. 12. večer našeho času. Informoval o tom Michal Václavík z České kosmické kanceláře a následně to potvrdil i amatérský videozáznam. Uvidíme, zda se dočkáme podrobností o nákladu.

Pokud vše půjde podle plánu, tak posledním startem roku 2020 by měla být 28. prosince z Kourou raketa Sojuz-ST-A s urychlovacím stupněm Fregat-M a družicí CSO 2.

Japonská agentura JAXA zveřejnila další fotografie materiálu odebraného sondou Hayabusa 2. Odběr se mimořádně podařil a můžeme se těšit na zajímavé výsledky dalšího výzkumu.

Výročí

Ceres je největším objektem hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem Autor: NASA
Ceres je největším objektem hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem
Autor: NASA
1. ledna 1801 (220 let) objevil Giuseppe Piazzi první těleso pásu asteroidů, dnes také tzv. „trpasličí planetu“ Ceres. Aktuálně ji zkoumá zblízka americká sonda DAWN.

3. ledna 1886 (135 let) se narodil ruský astronom Grigory Neujmin. Jeho jméno by mohlo být povědomé díky názvům malých těles sluneční soustavy, tedy planetek a komet. Objevil jich desítky, například planetku Gaspra, která byla fotografována sondou Galileo na cestě k Jupiteru. Z komet můžeme jmenovat periodické 25D/Neujmin, 28P a 42P/Neujmin a také je zapsán u komet 57P/du Toit-Neujmin-Delporte a 58P/Jackson–Neujmin. Pozorování prováděl ze známé hvězdárny Pulkovo jižně od Petrohradu, kde byl k dispozici také velký 76cm refraktor, jeden z největších dalekohledů světa.

3. ledna 1986 (35 let) byly pořízeny snímky a na nich identifikovány další dva menší měsíčky Uranu a sice Portia a Juliet.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Jaroslav Štěpánek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Grigory Neujmin, Juliet, Portia, Ceres, Vesmírný týden


4. vesmírný týden 2021

4. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 1. do 31. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Většina planet je úhlově blízko Slunci. Večer je dobře vidět hlavně Mars. Ve vesmíru je více než 1000 družic Starlink. Jen tento týden jich bylo vyneseno 60 + 10 při rekordním startu Transporter-1, při němž bylo vypuštěno 143 družic. Kromě Falconů 9 hlavně se Starlinky se startu dočkaly i rakety startující z Číny a Nového Zélandu. Před 55 lety odstartovala k Měsíci Luna 9, která jako první měkce dosedla na jeho povrchu. Před 50 lety startovalo k Měsíci Apollo 14.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

konjunkcia jupitera a saturnu

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo   Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Velké halo mobilem

Měsíc s velkým halem

Další informace »