Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2012

6. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 8. února 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 8. února 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 6. 2. do 12. 2. 2012.

Měsíc bude v úplňku. Nádherné večerní scenérie nám v mrazivém počasí nabízí Venuše z Jupiterem na jihu a jihozápadě. Uran bude poblíž Venuše ve čtvrtek. Mars vystupuje výše už po 22. hodině. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. února 2012 v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v úterý 7. února. O dva dny později se přiblíží Marsu, ale pouze na 10°. Nedělní noc jej zastihne poblíž Saturnu.

Planety:

Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana vrcholí nad jihem před setměním.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
6.2. 17:34   6.2. Ió zákryt začátek 21:42
8.2. 19:13   7.2. Ió přechod 18:58-21:09, stín 20:18-22:27
10.2. 20:52   8.2. Európa přechod 17:50-20:20, stín 20:26-22:50
11.2. 16:44   10.2. Európa zatmění konec 17:43
12.2. 22:31   12.2. Ganymédés zatmění 17:08-18:56
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,1 mag) prochází souhvězdím Ryb. Je výrazným večerním objektem na jihozápadě. Kotouček o velikosti něco nad 16" je osvětlený o něco více, než z poloviny. Tento týden máme usnadněnu šanci nalézt planetu Uran, protože Venuše kolem něj projde ve čtvrtek 9. února jen 0,5° daleko. Přestože Venuše vizuálně nejeví žádné snadno viditelné detaily díky hustým oblakům, lze se speciálními filtry zaznamenat struktury ve vrchních vrstvách atmosféry.
Mars (-0,9 mag) se ve zpětné smyčce vrátil do souhvězdí Lva a je stále jasnější i větší úhlovým průměrem, který už dosahuje slušných 13". Vychází kolem 20. hodiny a maximální výšky asi 50° dosahuje kolem půl třetí ráno. Na povrchu můžeme spatřit výraznou polární čepičku a možná i náznaky světlých a tmavých oblastí.
Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 7° vlevo od jasné hvězdy Spica. Ráno před svítáním prochází asi 30° vysoko nad jihem. Kotouček má téměř 18".

Slunce je nyní neobvykle klidné z pohledu minulých týdnů, ale oblasti s skvrnami se neustále vyvíjí a za týden může být vše jinak. Obrázek slunečních skvrn si prohlédněte na snímku z družice SDO.

Kometa Garradd je nad ránem vymazána Měsícem, ale minulý týden došlo k pěknému průletu kolem kulové hvězdokupy M 92, tak se k ní ještě krátce vracíme. V našich končinách tento průlet dobře zachytil Martin Myslivec, na vzdálené observatoři v Novém Mexiku pak Rolando Ligustri.

Kosmonautika:

  • Vzhledem k softwarovým problémům objeveným během lednových zkoušek se přílet lodi Dragon k ISS očekává v dubnu letošního roku.
     
  • Írán úspěšně "demonstroval" svoji sílu, když se mu podařilo vynést na oběžnou dráhu třetí družici pomocí modifikované balistické rakety Safir.
     
  • Přípravy na první start nového evropského nosiče Vega finišují. Start je plánován na 13. února před polednem.
     

Výročí

  • 8. února 1992 (20 let) proletěla sonda Ulysses kolem Jupiteru. Sonda byla vypuštěna z paluby raketoplánu Discovery 6. 10. 1990 a gravitační manévr u Jupiteru ji dostal na dráhu kolem Slunce s tak velkým sklonem, že mohla postupně sledovat severní i jižní pól Slunce. Díky tomu, že Ulysses vydržela více než 12 let, pomohla nám poznat heliosféru během slunečního minima i maxima aktivity.
     
  • 12. února 1947 (65 let) byl zaznamenán pád meteoritu Sichote-Alin. V historii je to poměrně unikátní úkaz, kdy byl pozorován pád velkého bolidu z něhož asi 70 tun materiálu dopadlo v podobě železných meteoritů až na zem.
     

Výhled na příští týden:

  • pokračuje Globe at Night
  • John Dreyer (NGC katalog)
  • Luna 20 (sběr vzorků z Měsíce)
  • japonská měsíční sonda Hiten

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

/p




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Ulysses, Sichote-Alin


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »