Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2012

6. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 8. února 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 8. února 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 6. 2. do 12. 2. 2012.

Měsíc bude v úplňku. Nádherné večerní scenérie nám v mrazivém počasí nabízí Venuše z Jupiterem na jihu a jihozápadě. Uran bude poblíž Venuše ve čtvrtek. Mars vystupuje výše už po 22. hodině. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. února 2012 v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v úterý 7. února. O dva dny později se přiblíží Marsu, ale pouze na 10°. Nedělní noc jej zastihne poblíž Saturnu.

Planety:

Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana vrcholí nad jihem před setměním.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
6.2. 17:34   6.2. Ió zákryt začátek 21:42
8.2. 19:13   7.2. Ió přechod 18:58-21:09, stín 20:18-22:27
10.2. 20:52   8.2. Európa přechod 17:50-20:20, stín 20:26-22:50
11.2. 16:44   10.2. Európa zatmění konec 17:43
12.2. 22:31   12.2. Ganymédés zatmění 17:08-18:56
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,1 mag) prochází souhvězdím Ryb. Je výrazným večerním objektem na jihozápadě. Kotouček o velikosti něco nad 16" je osvětlený o něco více, než z poloviny. Tento týden máme usnadněnu šanci nalézt planetu Uran, protože Venuše kolem něj projde ve čtvrtek 9. února jen 0,5° daleko. Přestože Venuše vizuálně nejeví žádné snadno viditelné detaily díky hustým oblakům, lze se speciálními filtry zaznamenat struktury ve vrchních vrstvách atmosféry.
Mars (-0,9 mag) se ve zpětné smyčce vrátil do souhvězdí Lva a je stále jasnější i větší úhlovým průměrem, který už dosahuje slušných 13". Vychází kolem 20. hodiny a maximální výšky asi 50° dosahuje kolem půl třetí ráno. Na povrchu můžeme spatřit výraznou polární čepičku a možná i náznaky světlých a tmavých oblastí.
Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 7° vlevo od jasné hvězdy Spica. Ráno před svítáním prochází asi 30° vysoko nad jihem. Kotouček má téměř 18".

Slunce je nyní neobvykle klidné z pohledu minulých týdnů, ale oblasti s skvrnami se neustále vyvíjí a za týden může být vše jinak. Obrázek slunečních skvrn si prohlédněte na snímku z družice SDO.

Kometa Garradd je nad ránem vymazána Měsícem, ale minulý týden došlo k pěknému průletu kolem kulové hvězdokupy M 92, tak se k ní ještě krátce vracíme. V našich končinách tento průlet dobře zachytil Martin Myslivec, na vzdálené observatoři v Novém Mexiku pak Rolando Ligustri.

Kosmonautika:

  • Vzhledem k softwarovým problémům objeveným během lednových zkoušek se přílet lodi Dragon k ISS očekává v dubnu letošního roku.
     
  • Írán úspěšně "demonstroval" svoji sílu, když se mu podařilo vynést na oběžnou dráhu třetí družici pomocí modifikované balistické rakety Safir.
     
  • Přípravy na první start nového evropského nosiče Vega finišují. Start je plánován na 13. února před polednem.
     

Výročí

  • 8. února 1992 (20 let) proletěla sonda Ulysses kolem Jupiteru. Sonda byla vypuštěna z paluby raketoplánu Discovery 6. 10. 1990 a gravitační manévr u Jupiteru ji dostal na dráhu kolem Slunce s tak velkým sklonem, že mohla postupně sledovat severní i jižní pól Slunce. Díky tomu, že Ulysses vydržela více než 12 let, pomohla nám poznat heliosféru během slunečního minima i maxima aktivity.
     
  • 12. února 1947 (65 let) byl zaznamenán pád meteoritu Sichote-Alin. V historii je to poměrně unikátní úkaz, kdy byl pozorován pád velkého bolidu z něhož asi 70 tun materiálu dopadlo v podobě železných meteoritů až na zem.
     

Výhled na příští týden:

  • pokračuje Globe at Night
  • John Dreyer (NGC katalog)
  • Luna 20 (sběr vzorků z Měsíce)
  • japonská měsíční sonda Hiten

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

/p




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Ulysses, Sichote-Alin


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »