6. vesmírný týden 2014
Autor: Martin Gembec
Měsíc je kolem první čtvrti. Večer končí viditelnost planety Merkur a ideálně uvidíme Jupiter. Po půlnoci lze pozorovat Mars a k ránu Saturn. Venuše je jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce byla zvýšená díky návratu významné aktivní oblasti. Na ranní obloze jsou k sobě blízko dvě komety viditelné binokulárem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. února v 19:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 6. února. V pondělí večer by nám mohl pomoci najít Uran, který od něj bude 3 stupně východně.
Planety:
Merkur (0 mag) má tento týden horší viditelnost, ale jako objekt pro triedr je to při vyjasnění dobrý tip.
Jupiter (−2,6 mag) je vidět od soumraku v souhvězdí Blíženců. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (0,2 mag) a Saturn (0,5 mag) zůstávají nejlépe pozorovatelnými planetami druhé poloviny noci. Mars je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn je ve Vahách. Venuše (−4,6 mag) je jasnou jitřenkou a je viditelná i ve dne napravo od Slunce. Pomocí dalekohledu rozlišíme její srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 3. 2. | 21:30 | 4. 2. | Europa zatmění končí 18:55 | |
| 4. 2. | 17:20 | 6. 2. | Io zákryt začíná 21:23 | |
| 5. 2. | 23:05 | 7. 2. | Io přechod měsíc 18:30–20:45 Io přechod stínu 19:16–21:32 |
|
| 6. 2. | 19:00 | 8. 2. | Io zatmění končí 18:53 Ganymed přechod měsíc 23:56–(3:07) |
|
| 8. 2. | 20:35 | 9. 2. | Europa přechod měsíc 23:02–(1:43) Europa přechod stínu (0:40)–(3:23) |
|
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Komety:
Autor: Martin Gembec
Aktivita Slunce je zvýšená. Může za to stárnoucí aktivní oblast, která se podruhé natočila k nám. V první polovině ledna zde došlo k silné erupci X1, poté zmizela na odvrácené straně Slunce. Nyní se vynořila a hned vyprodukovala sérii erupcí druhé nejvyšší kategorie M. Skvrna je stále veliká a je poblíž středu Slunce, takže případné erupce by opět mohly mít vliv na Zemi. Další vývoj aktivity bude záviset na tom, jaké jiné aktivní oblasti se skvrnami se na Slunci objeví. Tento vývoj můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.
Kosmonautika:
- Slunce vyjde nad Chang'e 3 na povrchu Měsíce až v neděli, takže o osudu vozítka se dovíme více až za týden, ale informace o tom, že se něco nepodařilo, jsou nejspíš správné. I přes případnou ztrátu vozítka Yutu jde o velmi úspěšnou misi.
- 5. února je v plánu start rakety Sojuz-U s lodí Progress M-22M k ISS.
- Sonda Lunar Reconaissance Orbiter zachytila jinou měsíční sondu LADEE, zrovna když letěla 9 kilometrů pod ní. Vědci provedli geometrickou korekci obrazu, protože rychle letící sonda se jeví jen jako mázlá skvrnka. Na upraveném snímku vidíme i nějaké detaily tvaru sondy o rozměrech 2 × 1 metr. Naopak povrch Měsíce je samozřejmě mázlý.
Výročí:
- 5. února 1974 (40 let) proletěla sonda Mariner 10 kolem Venuše. Gravitační pole planety pomohlo sondu urychlit, aby mohla dosáhnout cíle – prolétnout kolem planety Merkur. Ultrafialové záběry atmosféry planety ukázaly v bezprecedentním detailu, jak je tento systém komplikovaný, ačkoli ve viditelném světle nelze skoro žádné struktury zpozorovat. Lépe je prohlížet si přepracované záběry, protože pak je vidět, že jejich kvalita je vysoká.
- 7. února 1824 (190 let) se narodil anglický astronom William Huggins. Společně se svou ženou byl průkopníkem v oboru spektroskopie. Všiml si, že nebeské objekty mají spektra plná emisních, nebo absorpčních čar. Poprvé pozoroval spektrum mlhoviny Kočičí oko v roce 1864. Všiml si také odlišnosti spektra mlhoviny v Orionu (emisní mlhovina) a mlhoviny v Andromedě (absorpční spektrum typické pro hvězdy). Koncem sedmdesátých let 19. století inspirován Henry Draperem fotografoval spektra nebeských objektů.
- 7. února 1984 (30 let) se člověk poprvé nespoutaně procházel v kosmu. Z paluby raketoplánu Challenger v rámci mise STS-41B tehdy vystoupil Bruce McCandless s jednotkou MMU (Manned Maneuvering Unit) na zádech. Díky tomu nemusel být připoután žádným lanem a vznášel se volně vedle lodi. Při tomto výstupu vznikl i jeden z nejznámějších záběrů historie kosmonautiky.
- 7. února 1999 (15 let) odstartovala mise Stardust. Jejím úkolem bylo přinést na Zemi vzorky kometárního prachu. Vydala se proto ke kometě 81P/Wild 2. Cestou pomocí aerogelu zachytávala také meziplanetární prach. Přistání návratového pouzdra proběhlo v roce 2006 a mohlo tak dojít k průzkumu vzorků. Sonda také vyfotografovala asteroid Annefrank, jádro samotné komety Wild 2 a v rámci prodloužené mise NExT navštívila v únoru 2011 také jádro komety Tempel 1, které předtím navštívila sonda Deep Impact a zasáhla ho projektilem.
Výhled na příští týden:
- úplněk
- Výročí: Mars 4, Mars 5
- Výročí: Galileo Galilei
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
