Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2025

6. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 5. února 2025 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 2. do 9. 2. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je dobře vidět na večerní obloze. Nejjasnější ze šesti viditelných planet je Venuše, následují Jupiter a Mars. Slabý je Saturn a jen v dalekohledu je viditelný Uran a Neptun. Kometa G3 ATLAS na jižní obloze pomalu mizí. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Na Floridě pokračuje sestavování rakety SLS, byla vynesena řada družic, mezi nimi i tři geostacionární třemi různými nosiči a na ISS pokračovala série výstupů so volného kosmu.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 5. 2. 2025 v 9:02 SEČ a večer bude v konjunkci s Uranem. Zajímavý pohled na skoroúplňkový Měsíc bude v neděli 9. února večer, když projde těsně nad planetou Mars a v severských oblastech kolem 60. rovnoběžky by mohli zaznamenat i tečný zákryt.

Planety
Merkur je zatím nepozorovatelný, ocitne se v horní konjunkci se Sluncem a je vidět v záběru koronografu SOHO. Nejníže nad jihozápadem je slabší, ale stále ještě okem viditelná planeta Saturn (1,2 mag). O něco výše je Neptun (7,9 mag) viditelný pouze dalekohledem jako velmi slabá hvězdička. Následuje nepřehlédnutelná jasná Venuše (–4,8 mag). Vysoko nad jihem je večer Jupiter (–2,5 mag) a poblíž, asi 15 stupňů západně od něj, Uran (5,7 mag). A zbývá nám vysoko nad jihovýchodem ještě naoranžovělý Mars (–0,8 mag).

Aktivita Slunce s během uplynulého týdne zvýšila. Řada menších skvrnek je uprostřed slunečního kotouče v několika aktivních oblastech pohromadě. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) se pomalu rozplývá a pozorovatelé na jižní polokouli hlásí, že její ohon už přestává být viditelný.

Kosmonautika a sondy

Sonda Juno už na oběžné dráze Jupiteru poměrně přesluhuje, ale v rámci prodloužené mise ještě dokázala přinést zajímavé snímky Io při blízkých průletech v roce 2023 a 2024. Při posledním průletu v prosinci loňského roku byl zaznamenán nový vulkán, který v infračerveném oboru saturoval senzor sondy a ukázal sopku, která se stala dosud nejmohutnější, jakou jsme kdy na Io zaznamenali.

Indie úspěšně vypustila geostacionární družici NVS-02 (IRNSS-1K). Vynesla ji raketa GSLV Mk2.

Falcon 9 vynesl na geostacionární dráhu španělskou družici SpainSat New Generation 1 (SNG 1).

Další úspěšný start na geostacionární dráhu zaznamenali v Japonsku, kde raketa H3 vynesla navigační družici QZE-6 (Mičibiki-6).

V hale VAB na Floridě pokračuje sestavování postranních urychlovacích bloků rakety SLS, která má vynést loď Orion kolem Měsíce v rámci mise Artemis II (pravděpodobně v horizontu jednoho roku).

Zajímavé bylo sledovat, jak se politika promítla i do kosmonautiky. Zatímco Sunita Williams a Barry Wilmore provedli další údržbářský výstup do volného kosmu z paluby ISS, na Zemi se řešilo, že by měli být navráceni na Zemi co nejdříve a jak je možné, že je tam nechala Bidenova administrativa tak uvíznout. Nějak se podařilo zamlčet, že astronauti se mají jak vrátit, protože u stanice už mají loď Crew Dragon mise Crew 9, kde zůstaly dvě sedačky volné a že se dosud nevrátili, protože SpaceX staví novou loď a její výroba návrat té předchozí opozdila. Takže nakonec jestli není tohle trochu střelba do prázdna o politické body. Mezitím proběhla tiskovka, na které bylo oznámeno, že Starliner zůstává ve hře v budoucí dopravě na ISS. Ono ostatně moc možností není, i když projekt je ve výrazné ztrátě.

Výročí

5. února 1835 (190 let) se narodil německý astronom Friedrich August Theodor Winnecke známý především podle sedmé periodické komety 7P/Pons-Winnecke. Komet objevil nebo spoluobjevil celkem deset. Podnítil také katalogizaci deep-sky objektů a zabýval se i pozorováním dvojhvězd.

6. února 1865 (160 let) se narodil britský astronom Andrew Claude de la Cherois Crommelin, jehož význam sahá především do oblasti kometární astronomie. Ačkoli žádnou kometu neobjevil, jeho úsilí bylo korunováno, když kometa Pons-Coggia-Winnecke-Forbes byla přejmenována na 27P/Crommelin. Byl totiž významným počtářem drah komet a planetek. Společně s Philipem Herbertem Cowellem se mu podařilo spočítat dráhu komety Halley s velkou přesností pro návrat v roce 1910, ale také do dávné minulosti až před rok 0. Umožnila to metoda, v níž je započten gravitační vliv planet na dráhu komet.

Výhled na příští týden 

  • Sněžný“ úplněk
  • Výročí: Solar Dynamics Observatory (SDO)
  • Výročí: Solar Maximum Mission
  • Výročí: portrét Sluneční soustavy z Voyageru 1
  • Výročí: navedení NEAR-Shoemaker kolem Erose
  • Výročí: družice Pegasus 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Winnecke, Crommelin, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »