Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2025

6. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 5. února 2025 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 2. do 9. 2. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je dobře vidět na večerní obloze. Nejjasnější ze šesti viditelných planet je Venuše, následují Jupiter a Mars. Slabý je Saturn a jen v dalekohledu je viditelný Uran a Neptun. Kometa G3 ATLAS na jižní obloze pomalu mizí. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Na Floridě pokračuje sestavování rakety SLS, byla vynesena řada družic, mezi nimi i tři geostacionární třemi různými nosiči a na ISS pokračovala série výstupů so volného kosmu.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 5. 2. 2025 v 9:02 SEČ a večer bude v konjunkci s Uranem. Zajímavý pohled na skoroúplňkový Měsíc bude v neděli 9. února večer, když projde těsně nad planetou Mars a v severských oblastech kolem 60. rovnoběžky by mohli zaznamenat i tečný zákryt.

Planety
Merkur je zatím nepozorovatelný, ocitne se v horní konjunkci se Sluncem a je vidět v záběru koronografu SOHO. Nejníže nad jihozápadem je slabší, ale stále ještě okem viditelná planeta Saturn (1,2 mag). O něco výše je Neptun (7,9 mag) viditelný pouze dalekohledem jako velmi slabá hvězdička. Následuje nepřehlédnutelná jasná Venuše (–4,8 mag). Vysoko nad jihem je večer Jupiter (–2,5 mag) a poblíž, asi 15 stupňů západně od něj, Uran (5,7 mag). A zbývá nám vysoko nad jihovýchodem ještě naoranžovělý Mars (–0,8 mag).

Aktivita Slunce s během uplynulého týdne zvýšila. Řada menších skvrnek je uprostřed slunečního kotouče v několika aktivních oblastech pohromadě. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) se pomalu rozplývá a pozorovatelé na jižní polokouli hlásí, že její ohon už přestává být viditelný.

Kosmonautika a sondy

Sonda Juno už na oběžné dráze Jupiteru poměrně přesluhuje, ale v rámci prodloužené mise ještě dokázala přinést zajímavé snímky Io při blízkých průletech v roce 2023 a 2024. Při posledním průletu v prosinci loňského roku byl zaznamenán nový vulkán, který v infračerveném oboru saturoval senzor sondy a ukázal sopku, která se stala dosud nejmohutnější, jakou jsme kdy na Io zaznamenali.

Indie úspěšně vypustila geostacionární družici NVS-02 (IRNSS-1K). Vynesla ji raketa GSLV Mk2.

Falcon 9 vynesl na geostacionární dráhu španělskou družici SpainSat New Generation 1 (SNG 1).

Další úspěšný start na geostacionární dráhu zaznamenali v Japonsku, kde raketa H3 vynesla navigační družici QZE-6 (Mičibiki-6).

V hale VAB na Floridě pokračuje sestavování postranních urychlovacích bloků rakety SLS, která má vynést loď Orion kolem Měsíce v rámci mise Artemis II (pravděpodobně v horizontu jednoho roku).

Zajímavé bylo sledovat, jak se politika promítla i do kosmonautiky. Zatímco Sunita Williams a Barry Wilmore provedli další údržbářský výstup do volného kosmu z paluby ISS, na Zemi se řešilo, že by měli být navráceni na Zemi co nejdříve a jak je možné, že je tam nechala Bidenova administrativa tak uvíznout. Nějak se podařilo zamlčet, že astronauti se mají jak vrátit, protože u stanice už mají loď Crew Dragon mise Crew 9, kde zůstaly dvě sedačky volné a že se dosud nevrátili, protože SpaceX staví novou loď a její výroba návrat té předchozí opozdila. Takže nakonec jestli není tohle trochu střelba do prázdna o politické body. Mezitím proběhla tiskovka, na které bylo oznámeno, že Starliner zůstává ve hře v budoucí dopravě na ISS. Ono ostatně moc možností není, i když projekt je ve výrazné ztrátě.

Výročí

5. února 1835 (190 let) se narodil německý astronom Friedrich August Theodor Winnecke známý především podle sedmé periodické komety 7P/Pons-Winnecke. Komet objevil nebo spoluobjevil celkem deset. Podnítil také katalogizaci deep-sky objektů a zabýval se i pozorováním dvojhvězd.

6. února 1865 (160 let) se narodil britský astronom Andrew Claude de la Cherois Crommelin, jehož význam sahá především do oblasti kometární astronomie. Ačkoli žádnou kometu neobjevil, jeho úsilí bylo korunováno, když kometa Pons-Coggia-Winnecke-Forbes byla přejmenována na 27P/Crommelin. Byl totiž významným počtářem drah komet a planetek. Společně s Philipem Herbertem Cowellem se mu podařilo spočítat dráhu komety Halley s velkou přesností pro návrat v roce 1910, ale také do dávné minulosti až před rok 0. Umožnila to metoda, v níž je započten gravitační vliv planet na dráhu komet.

Výhled na příští týden 

  • Sněžný“ úplněk
  • Výročí: Solar Dynamics Observatory (SDO)
  • Výročí: Solar Maximum Mission
  • Výročí: portrét Sluneční soustavy z Voyageru 1
  • Výročí: navedení NEAR-Shoemaker kolem Erose
  • Výročí: družice Pegasus 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Winnecke, Crommelin, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »