Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2012

7. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 15. února 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 15. února 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2..

Měsíc je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Bude v poslední čtvrti. Večer sledujeme dva výrazné objekty, Venuši a Jupiter. Mars vystupuje výše už po 22. hodině. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 14. února. Počátkem týdne je poblíž hvězdy Spica a planety Saturn v souhvězdí Panny.

Planety:

Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana se po setmění lehce sklání k jihozápadu, ale stále je viditelný velmi vysoko, což umožňuje spatřit řadu detailů v jeho atmosféře, pokud je klidný vzduch. Výborná fotografie Jupiteru se podařila 1. února známému fotografovi Damianu Peachovi. Jsou na ní vidět detailně nejen kudrlinky u GRS, ale také podrobnosti na měsíci Ganymédu a stín měsíce Európa spolu s měsíčkem samotným.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13.2. 18:23   14.2. Ió přechod zač. 20:57
15.2. 20:02   15.2. Ió zákryt zač. 18:10, zatmění konec 21:34
17.2. 21:41   15.2. Európa přechod zač. 20:31
18.2. 17:33   16.2. Ió přechod stín konec 18:52
      17.2. Európa zákryt kon. 17:53, zatmění 17:57-20:22
      19.2. Ganyméd zákryt kon. 18:14, zatmění zač. 21:10
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,2 mag) prochází souhvězdím Ryb. Je výrazným večerním objektem na jihozápadě. Kotouček o velikosti něco nad 17" je osvětlený o něco více, než z poloviny.
Mars (-1,0 mag) nalezneme v souhvězdí Lva. Jeho velikost již přesáhla 13". Dobré pozorovací podmínky u něj nastávají i před půlnocí. Dokonce i v uplynulých mrazech jej mnozí pozorovali a pořídili pěkné kresby, na kterých můžeme vidět polární čepičku a světlé a tmavé albedové útvary.
Saturn (0,5 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 7° od jasné hvězdy Spica. Ráno před svítáním prochází asi 30° vysoko nad jihem. Kotouček má kolem 18". Saturn se podařilo výborně zachytit Freddy Willemsovi. Na jeho povrchu jsou stále patrné zbytky bouře v jeho severní polokouli (na snímku dole, v podobě pásu v atmosféře, jako je to vidět v převracejícím dalekohledu). Další nádherný snímek od Saturnu poslala sonda Cassini. Poté co jej zpracoval Gordan Ugarkovič, vznikl neobvyklý pohled na měsíc Enceladus osvětlený odraženým světlem od Saturnu.
Zdrojem výše odkazovaných snímků je web Planetary Virtual Observatory & Laboratory, který velmi doporučuji shlédnout.

Slunce má aktuálně na povrchu dvě pěkné skvrnky. Také aktivita je občasně zvýšená a ukazují se občasné silnější erupce. Jedno překrásné video z erupce doprovázené odtržením tmavého filamentu natočila vesmírná observatoř Solar Dynamics Observatory (SDO) minulý čtvrtek 9. 2. Obrázek slunečních skvrn z SDO si prohlédněte na odkazovaném aktuálním snímku.

Přelety ISS začínají tento týden v ranních hodinách. pokud si chceme udělat představu o tom, jak to vidí shora astronauti, máme výbornou příležitost. Právě byla uvolněna další videa z nočních přeletů USA. Když si odmyslíme hrůzu z nadměrného světelného znečištění, jde o neuvěřitelný estetický zážitek. Kombinace světla z lidských sídel a polární záře je dokonalá. Pokud se chceme podívat na astronauty ze Země, stačí si v tabulce kliknout na nejbližší velké město.

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

 

Globe at Night celosvětová kampaň, která se zabývá pozorováním stavu světelného znečištění vstoupila pokračuje sedmým ročníkem. Zapojte se i vy.

Kosmonautika:

  • Inaugurační let nového evropského nosiče Vega z Francouzské Guayany se chystá 13. února před polednem. Přímý přenos z Kourou začíná v 10:40 SEČ. Jako užitečný náklad poslouží dva italské satelity - LARES (je určen k odrazům laserových paprsků a tím ke geodetickým a jiným fyzikálním účelům) a ALMASat-1 (v podstatě mikrosatelit Univerzity v Bologni). Kromě nich bude vyneseno sedm pikosatelitů evropských univerzit: e-St@r a UniCubeSat GG (Itálie), Goliat (Rumunsko), MaSat-1 (Maďarsko), PW-Sat (Polsko), Robusta (Francie) a Xatcobeo (Španělsko).
     
  • 14. února by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Proton-M/Briz-M s velkou komunikační geostacionární družicí SES-4. Pokryje celou oblast od Ameriky, přes Afriku a Evropu až po část Asie a Blízký východ. Start byl odložen z konce ledna pro technické potíže nosné rakety.
     
  • Rozvrh výměny posádek ISS dostal další ránu, když byl při rutinním testu Sojuzu TMA-04M zjištěn přetlak v sestupovém modulu. Agentura Roskosmos nyní vyšetřuje přesnou příčinu přílišného natlakování kabiny. Každopádně bylo určeno, že nedojde k pouhému nahrazení tohoto modulu tím samým ze Sojuzu TMA-05M, nýbrž že celý Sojuz 04M, včetně velitelské sekce bude sešrotován a tím pádem se asi o 45 sní pozdrží všechny další odlety a přílety Sojuzů k ISS. Pro další podrobnosti čtěte článek na NASASpaceflight.com.
     

Výročí

  • 13. února 1852 (160 let) se narodil John Dreyer, tvůrce významných katalogů - NGC katalogu mlhovin a hvězdokup (1888), IC katalogu (1895) a druhého IC katalogu (1908). První známý katalog objektů vydal Charles Messier a Pierre Méchain v roce 1781 a zahrnoval 103 objektů. Později v katalogizaci pokračovali William a John Herschelovi (General Catalogue 1863, 5096 objektů). John Dreyer začal pracovat nejprve jako asistent Lorda Rosse a měl tak k dispozici tehdy největší 6 stopový reflektor. Později pokračoval jako ředitel Armagh Observatory, kdy vydal NGC a později IC katalogy. Tím zahrnul 7840, 1520 respektive 3866 objektů oblohy.
     
  • 14. února 1972 (40 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 20. 21. února přistála úspěšně v Mare Foecunditatis. O den později z ní odstartoval návratový modul se vzorky hornin, který 25. února přistál s asi 100 gramy materiálu v Kazachstánu.
     
  • 15. února 1992 (20 let) se dostala po balistické dráze na orbitu Měsíce japonská sonda Hiten. Sonda skončila svou pouť kolem Měsíce 10. 4. 1993 pádem na povrch. Článek o japonských planetárních sondách lépe přiblíží program této východoasijské země.
     

Výhled na příští týden:

  • 50. let prvního obletu Američana kolem Země
  • Supernova 1987A
  • Záviš Bochníček a Jan Kvíčala

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

border= border=Časy jsou v SEČ.http://heavens-above.com/PassSummary.aspx?satid=25544




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Hiten, Luna 20, Dreyer


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »