Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2012

7. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 15. února 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 15. února 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2..

Měsíc je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Bude v poslední čtvrti. Večer sledujeme dva výrazné objekty, Venuši a Jupiter. Mars vystupuje výše už po 22. hodině. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 14. února. Počátkem týdne je poblíž hvězdy Spica a planety Saturn v souhvězdí Panny.

Planety:

Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana se po setmění lehce sklání k jihozápadu, ale stále je viditelný velmi vysoko, což umožňuje spatřit řadu detailů v jeho atmosféře, pokud je klidný vzduch. Výborná fotografie Jupiteru se podařila 1. února známému fotografovi Damianu Peachovi. Jsou na ní vidět detailně nejen kudrlinky u GRS, ale také podrobnosti na měsíci Ganymédu a stín měsíce Európa spolu s měsíčkem samotným.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13.2. 18:23   14.2. Ió přechod zač. 20:57
15.2. 20:02   15.2. Ió zákryt zač. 18:10, zatmění konec 21:34
17.2. 21:41   15.2. Európa přechod zač. 20:31
18.2. 17:33   16.2. Ió přechod stín konec 18:52
      17.2. Európa zákryt kon. 17:53, zatmění 17:57-20:22
      19.2. Ganyméd zákryt kon. 18:14, zatmění zač. 21:10
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,2 mag) prochází souhvězdím Ryb. Je výrazným večerním objektem na jihozápadě. Kotouček o velikosti něco nad 17" je osvětlený o něco více, než z poloviny.
Mars (-1,0 mag) nalezneme v souhvězdí Lva. Jeho velikost již přesáhla 13". Dobré pozorovací podmínky u něj nastávají i před půlnocí. Dokonce i v uplynulých mrazech jej mnozí pozorovali a pořídili pěkné kresby, na kterých můžeme vidět polární čepičku a světlé a tmavé albedové útvary.
Saturn (0,5 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 7° od jasné hvězdy Spica. Ráno před svítáním prochází asi 30° vysoko nad jihem. Kotouček má kolem 18". Saturn se podařilo výborně zachytit Freddy Willemsovi. Na jeho povrchu jsou stále patrné zbytky bouře v jeho severní polokouli (na snímku dole, v podobě pásu v atmosféře, jako je to vidět v převracejícím dalekohledu). Další nádherný snímek od Saturnu poslala sonda Cassini. Poté co jej zpracoval Gordan Ugarkovič, vznikl neobvyklý pohled na měsíc Enceladus osvětlený odraženým světlem od Saturnu.
Zdrojem výše odkazovaných snímků je web Planetary Virtual Observatory & Laboratory, který velmi doporučuji shlédnout.

Slunce má aktuálně na povrchu dvě pěkné skvrnky. Také aktivita je občasně zvýšená a ukazují se občasné silnější erupce. Jedno překrásné video z erupce doprovázené odtržením tmavého filamentu natočila vesmírná observatoř Solar Dynamics Observatory (SDO) minulý čtvrtek 9. 2. Obrázek slunečních skvrn z SDO si prohlédněte na odkazovaném aktuálním snímku.

Přelety ISS začínají tento týden v ranních hodinách. pokud si chceme udělat představu o tom, jak to vidí shora astronauti, máme výbornou příležitost. Právě byla uvolněna další videa z nočních přeletů USA. Když si odmyslíme hrůzu z nadměrného světelného znečištění, jde o neuvěřitelný estetický zážitek. Kombinace světla z lidských sídel a polární záře je dokonalá. Pokud se chceme podívat na astronauty ze Země, stačí si v tabulce kliknout na nejbližší velké město.

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

 

Globe at Night celosvětová kampaň, která se zabývá pozorováním stavu světelného znečištění vstoupila pokračuje sedmým ročníkem. Zapojte se i vy.

Kosmonautika:

  • Inaugurační let nového evropského nosiče Vega z Francouzské Guayany se chystá 13. února před polednem. Přímý přenos z Kourou začíná v 10:40 SEČ. Jako užitečný náklad poslouží dva italské satelity - LARES (je určen k odrazům laserových paprsků a tím ke geodetickým a jiným fyzikálním účelům) a ALMASat-1 (v podstatě mikrosatelit Univerzity v Bologni). Kromě nich bude vyneseno sedm pikosatelitů evropských univerzit: e-St@r a UniCubeSat GG (Itálie), Goliat (Rumunsko), MaSat-1 (Maďarsko), PW-Sat (Polsko), Robusta (Francie) a Xatcobeo (Španělsko).
     
  • 14. února by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Proton-M/Briz-M s velkou komunikační geostacionární družicí SES-4. Pokryje celou oblast od Ameriky, přes Afriku a Evropu až po část Asie a Blízký východ. Start byl odložen z konce ledna pro technické potíže nosné rakety.
     
  • Rozvrh výměny posádek ISS dostal další ránu, když byl při rutinním testu Sojuzu TMA-04M zjištěn přetlak v sestupovém modulu. Agentura Roskosmos nyní vyšetřuje přesnou příčinu přílišného natlakování kabiny. Každopádně bylo určeno, že nedojde k pouhému nahrazení tohoto modulu tím samým ze Sojuzu TMA-05M, nýbrž že celý Sojuz 04M, včetně velitelské sekce bude sešrotován a tím pádem se asi o 45 sní pozdrží všechny další odlety a přílety Sojuzů k ISS. Pro další podrobnosti čtěte článek na NASASpaceflight.com.
     

Výročí

  • 13. února 1852 (160 let) se narodil John Dreyer, tvůrce významných katalogů - NGC katalogu mlhovin a hvězdokup (1888), IC katalogu (1895) a druhého IC katalogu (1908). První známý katalog objektů vydal Charles Messier a Pierre Méchain v roce 1781 a zahrnoval 103 objektů. Později v katalogizaci pokračovali William a John Herschelovi (General Catalogue 1863, 5096 objektů). John Dreyer začal pracovat nejprve jako asistent Lorda Rosse a měl tak k dispozici tehdy největší 6 stopový reflektor. Později pokračoval jako ředitel Armagh Observatory, kdy vydal NGC a později IC katalogy. Tím zahrnul 7840, 1520 respektive 3866 objektů oblohy.
     
  • 14. února 1972 (40 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 20. 21. února přistála úspěšně v Mare Foecunditatis. O den později z ní odstartoval návratový modul se vzorky hornin, který 25. února přistál s asi 100 gramy materiálu v Kazachstánu.
     
  • 15. února 1992 (20 let) se dostala po balistické dráze na orbitu Měsíce japonská sonda Hiten. Sonda skončila svou pouť kolem Měsíce 10. 4. 1993 pádem na povrch. Článek o japonských planetárních sondách lépe přiblíží program této východoasijské země.
     

Výhled na příští týden:

  • 50. let prvního obletu Američana kolem Země
  • Supernova 1987A
  • Záviš Bochníček a Jan Kvíčala

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

border= border=Časy jsou v SEČ.http://heavens-above.com/PassSummary.aspx?satid=25544




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Hiten, Luna 20, Dreyer


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »