Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2012

7. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 15. února 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 15. února 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2..

Měsíc je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Bude v poslední čtvrti. Večer sledujeme dva výrazné objekty, Venuši a Jupiter. Mars vystupuje výše už po 22. hodině. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. února v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 14. února. Počátkem týdne je poblíž hvězdy Spica a planety Saturn v souhvězdí Panny.

Planety:

Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana se po setmění lehce sklání k jihozápadu, ale stále je viditelný velmi vysoko, což umožňuje spatřit řadu detailů v jeho atmosféře, pokud je klidný vzduch. Výborná fotografie Jupiteru se podařila 1. února známému fotografovi Damianu Peachovi. Jsou na ní vidět detailně nejen kudrlinky u GRS, ale také podrobnosti na měsíci Ganymédu a stín měsíce Európa spolu s měsíčkem samotným.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13.2. 18:23   14.2. Ió přechod zač. 20:57
15.2. 20:02   15.2. Ió zákryt zač. 18:10, zatmění konec 21:34
17.2. 21:41   15.2. Európa přechod zač. 20:31
18.2. 17:33   16.2. Ió přechod stín konec 18:52
      17.2. Európa zákryt kon. 17:53, zatmění 17:57-20:22
      19.2. Ganyméd zákryt kon. 18:14, zatmění zač. 21:10
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,2 mag) prochází souhvězdím Ryb. Je výrazným večerním objektem na jihozápadě. Kotouček o velikosti něco nad 17" je osvětlený o něco více, než z poloviny.
Mars (-1,0 mag) nalezneme v souhvězdí Lva. Jeho velikost již přesáhla 13". Dobré pozorovací podmínky u něj nastávají i před půlnocí. Dokonce i v uplynulých mrazech jej mnozí pozorovali a pořídili pěkné kresby, na kterých můžeme vidět polární čepičku a světlé a tmavé albedové útvary.
Saturn (0,5 mag) v souhvězdí Panny je přibližně 7° od jasné hvězdy Spica. Ráno před svítáním prochází asi 30° vysoko nad jihem. Kotouček má kolem 18". Saturn se podařilo výborně zachytit Freddy Willemsovi. Na jeho povrchu jsou stále patrné zbytky bouře v jeho severní polokouli (na snímku dole, v podobě pásu v atmosféře, jako je to vidět v převracejícím dalekohledu). Další nádherný snímek od Saturnu poslala sonda Cassini. Poté co jej zpracoval Gordan Ugarkovič, vznikl neobvyklý pohled na měsíc Enceladus osvětlený odraženým světlem od Saturnu.
Zdrojem výše odkazovaných snímků je web Planetary Virtual Observatory & Laboratory, který velmi doporučuji shlédnout.

Slunce má aktuálně na povrchu dvě pěkné skvrnky. Také aktivita je občasně zvýšená a ukazují se občasné silnější erupce. Jedno překrásné video z erupce doprovázené odtržením tmavého filamentu natočila vesmírná observatoř Solar Dynamics Observatory (SDO) minulý čtvrtek 9. 2. Obrázek slunečních skvrn z SDO si prohlédněte na odkazovaném aktuálním snímku.

Přelety ISS začínají tento týden v ranních hodinách. pokud si chceme udělat představu o tom, jak to vidí shora astronauti, máme výbornou příležitost. Právě byla uvolněna další videa z nočních přeletů USA. Když si odmyslíme hrůzu z nadměrného světelného znečištění, jde o neuvěřitelný estetický zážitek. Kombinace světla z lidských sídel a polární záře je dokonalá. Pokud se chceme podívat na astronauty ze Země, stačí si v tabulce kliknout na nejbližší velké město.

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

 

Globe at Night celosvětová kampaň, která se zabývá pozorováním stavu světelného znečištění vstoupila pokračuje sedmým ročníkem. Zapojte se i vy.

Kosmonautika:

  • Inaugurační let nového evropského nosiče Vega z Francouzské Guayany se chystá 13. února před polednem. Přímý přenos z Kourou začíná v 10:40 SEČ. Jako užitečný náklad poslouží dva italské satelity - LARES (je určen k odrazům laserových paprsků a tím ke geodetickým a jiným fyzikálním účelům) a ALMASat-1 (v podstatě mikrosatelit Univerzity v Bologni). Kromě nich bude vyneseno sedm pikosatelitů evropských univerzit: e-St@r a UniCubeSat GG (Itálie), Goliat (Rumunsko), MaSat-1 (Maďarsko), PW-Sat (Polsko), Robusta (Francie) a Xatcobeo (Španělsko).
     
  • 14. února by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Proton-M/Briz-M s velkou komunikační geostacionární družicí SES-4. Pokryje celou oblast od Ameriky, přes Afriku a Evropu až po část Asie a Blízký východ. Start byl odložen z konce ledna pro technické potíže nosné rakety.
     
  • Rozvrh výměny posádek ISS dostal další ránu, když byl při rutinním testu Sojuzu TMA-04M zjištěn přetlak v sestupovém modulu. Agentura Roskosmos nyní vyšetřuje přesnou příčinu přílišného natlakování kabiny. Každopádně bylo určeno, že nedojde k pouhému nahrazení tohoto modulu tím samým ze Sojuzu TMA-05M, nýbrž že celý Sojuz 04M, včetně velitelské sekce bude sešrotován a tím pádem se asi o 45 sní pozdrží všechny další odlety a přílety Sojuzů k ISS. Pro další podrobnosti čtěte článek na NASASpaceflight.com.
     

Výročí

  • 13. února 1852 (160 let) se narodil John Dreyer, tvůrce významných katalogů - NGC katalogu mlhovin a hvězdokup (1888), IC katalogu (1895) a druhého IC katalogu (1908). První známý katalog objektů vydal Charles Messier a Pierre Méchain v roce 1781 a zahrnoval 103 objektů. Později v katalogizaci pokračovali William a John Herschelovi (General Catalogue 1863, 5096 objektů). John Dreyer začal pracovat nejprve jako asistent Lorda Rosse a měl tak k dispozici tehdy největší 6 stopový reflektor. Později pokračoval jako ředitel Armagh Observatory, kdy vydal NGC a později IC katalogy. Tím zahrnul 7840, 1520 respektive 3866 objektů oblohy.
     
  • 14. února 1972 (40 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 20. 21. února přistála úspěšně v Mare Foecunditatis. O den později z ní odstartoval návratový modul se vzorky hornin, který 25. února přistál s asi 100 gramy materiálu v Kazachstánu.
     
  • 15. února 1992 (20 let) se dostala po balistické dráze na orbitu Měsíce japonská sonda Hiten. Sonda skončila svou pouť kolem Měsíce 10. 4. 1993 pádem na povrch. Článek o japonských planetárních sondách lépe přiblíží program této východoasijské země.
     

Výhled na příští týden:

  • 50. let prvního obletu Američana kolem Země
  • Supernova 1987A
  • Záviš Bochníček a Jan Kvíčala

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

border= border=Časy jsou v SEČ.http://heavens-above.com/PassSummary.aspx?satid=25544




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Hiten, Luna 20, Dreyer


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »