8. vesmírný týden 2013

Obloha:

Měsíc je mezi čvtrtí a úplňkem. V pondělí večer projde Měsíc nedaleko planety Jupiter, ještě blíže k Měsíci bude zrovna jasná planetka Vesta. Dobře si můžeme uvědomit paralaxu Měsícu vůči vzdálenému pozadí, tedy jeho posun při pozorování z různých míst na Zemi, neboť na jižní polokouli, v části jižní Afriky a Ameriky, nastává zrovna zákryt Vesty Měsícem.

Planety:
Merkur je ještě viditelný za soumraku téměř nad západem. Jeho jasnost se bude měnit od -0,2 mag až po 1,4 mag na konci týdne. Zatímco zpočátku bude tedy ještě snadno k nalezení, ke konci bude zase jeho zmenšující se srpek největší.

Jupiter (-2,4 mag) je viditelný v první polovině noci. Vrcholí vysoko nad jihem v souhvězdí Býka před 19. hodinou. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. Za zmínku určitě stojí přechod Ganymédu a jeho stínu v pátek 22. 2.

Pozorovací podmínky planety Saturn (0,6 mag) jsou nejlepší ráno. Vrcholí v souhvězdí Vah před 5. hodinou ráno. Můžeme pozorovat rozevřené prstence, měsíc Titan a při lepším obrazu také další detaily, jako je stín planety na prstenci nebo mezeru v prstenci zvanou Cassiniho dělení.

Aktivita Slunce je relativně nízká. Přesto se například v neděli naskytl pohled na nenápadnou skupinu skvrn AR 11675, kde došlo k erupci třídy M. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Počet skvrn můžete pravidelně kontrolovat díky aktuálním snímkům SDO.

Planetka 2012 DA14 měla být hlavním tématem minulý týden v pátek. Jenže bylo na většině území zataženo, a tak jsme byli vděčni za jinou zajímavou událost. V pátek ráno Zemi zasáhla větší skála, nebo chcete-li menší asteroid, v oblasti Uralu.
Jaké jsou tedy základní informace z neděle? Těleso vstoupilo do atmosféry v pátek ve 3:20:26 světového času, tedy v 9:20 místního. Slunce teprve vycházelo, ale na modré obloze se podařilo zaznamenat úchvatný jev. Asteroid, který celou věc způsobil, měl v průměru asi 15 metrů. Za méně než 30 sekund prolétl atmosférou a pohybová energie se rázem přeměnila na několik výbuchů, přičemž ten hlavní měl energii asi 500 kilotun TNT. Jednalo se tedy o největší událost svého druhu za poslední stovku let podobnou té z Tungusky v roce 1908.
Prakticky přesně nad Čeljabinskem došlo k nejsilnější explozi, kdy bolid krátce zazářil víc než Slunce, a vzniklá rázová vlna poškodila řadě měst stovky budov. Sklo vysypané z oken nebo celé okenní rámy či jiné popadané předměty zranily více než tisícovku lidí. Teprve nyní si uvědomujeme, jaké měli lidé v oblasti štěstí, že to nebylo větší těleso a je to vlastně poprvé, kdy padla tak velká planetka na obydlenou oblast. Meteority z tohoto úkazu se zatím žádné nenašly, ale pátrání pokračuje.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. Server Heavens-Above vylepšil mapky pro ISS i přelety družic Iridium, vyzkoušejte. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

• Opportunity sice nyní jezdí ve svých stopách, ale není třeba mít strach. Nejde o bludný kruh. Daleko spíš je to slibovaný podrobný průzkum zajímavé lokality nazvané Matijevic hill, než se vydáme k jihu.
  Curiosity nejen vrtala, ale samozřejmě si vzorky prohlédla i s pomocí ChemCam, tedy záblesky laseru. Jestliže máte rádi obrazové zpravodajství, posuďte následující, lehce upravené, ale emotivní panorama.
   
• K Mezinárodní vesmírné stanici dorazila úspěšně zásobovací loď Progress M-18M. Letos to byl první zásobovací let, ale celkově již jubilejní 50. Progress. Shlédnout můžete videozáznam ze startu a také ze spojení se stanicí.
   

Výročí:

• 19. února 1473 (540 let) se narodil velmi známý polský astronom Mikoláš Koperník, polským jménem Nikolaj Kopernik. Kromě astronomie se věnoval také lékařství, právničině a víře. Světoznámý je však šířením myšlenky, že planety obíhají kolem Slunce po kruhových drahách. Pravdou je, že narozdíl např. od Galilea a Keplera, kteří jeho myšlenky propagovali, neměl pro své tvrzení valného důkazu. Byla to však myšlenka čistá a ve své podstatě správná.
   
• 22. února 1923 (90 let) se narodil významný český astronom Josip Kleczek. Jeho skromnost vůbec nekorespondovala s jeho slávou. Byl to nejen významný spisovatel, ale také působil na řadě univerzit. Ze všeho nejvíce miloval Slunce a zabýval se jím desítky let. Do poslední chvíle byl velmi aktivní a bylo příjemné s ním hovořit. Opustil nás v požehnaném věku nedožitých 91 let 5. ledna 2014
   

Závěrem si dovoluji zde vložit úsměvnou historku z nejmenované společenské sítě. Lidé, co v Rusku nyní mrznou při -20° C, jistě nemají tolik důvodů k humoru, ale věřím, že se jim bude dařit lépe, a tak se můžeme bavit i na účet zauralské události. Kam tedy směřoval onen proud myšlenek?

Pan A: Spočítal jsem, že kdyby jste chtěli odebrat tolik energie (v podobě elekrické) jako bylo teďka při výbuchu nad Čeljabinskem, zaplatili by jste za elektřinu 4 000 000 000 Kč

Další fajný propočet je ten, že energie uvolněná včera při výbuchu nad Čeljabinskem by vystačila na otop našeho domu na 29 700 let :-)

Pan B: A jak dlouho by na takovou energii jezdila tvoje Felda?

Pan A: Super nápad, s Feldou bych na tu energii najezdil 985 000 000 km (téměř miliardu kilometrů, samotné světlo by tuto vzdálenost letělo skoro hodinu)

Pan B: No, párkrát bys ale musel vyměnit motor...

Výhled na příští týden:

• úplněk
• blíží se Kosmoschůzka
• Výročí: Hot Bird 4
• Výročí: Vladimír Remek
• Výročí: Zond 4

Mapa oblohy v únoru ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.