Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2016

8. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 24. února 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 22. 2. do 28. 2. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter je vidět téměř celou noc, v úterý na něm budou chvíli dva stíny. Ráno je nejlepší pozorovací okno pro planety Saturn a Mars, v záři Slunce se ztrácí Venuše. Aktivita Slunce je střední. Cygnus opustil ISS. Krásný start měla japonská rentgenová družice Hitomi. Startoval také evropský průzkumník oceánů Sentinel-3A. Ke startu se chystá Falcon 9 s družicí SES-9.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 22. 2. v 19:20 SEČ. Bude v té době zároveň poblíž Jupiteru (asi 4° daleko). Během noci projde zdánlivě asi 2° pod ním.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je ve výšce 15° nad východem již po 20. hodině. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. V úterý 22. února večer po 21:40 SEČ budou na planetě na několik minut dva stíny měsíců Io a Europy.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,5 mag). Stoupá také Saturn (0,5 mag). Jasná jitřenka, planeta Venuše (–3,9 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě a je už jen obtížně viditelná.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
21. 2. 22:05   21. 2. Kallisto zatmění konec 21:46
Kallisto zákryt 22:54 – (0:35)
23. 2. 3:50; 23:40   22. 2. Io přechod stínu 21:40 – 23:55
Europa přechod stínu konec 21:44
Io přechod měsíce 22:01 – (0:15)
25. 2. 5:30   23. 2. Io zákryt konec 21:27
26. 2. 1:20; 21:10   27. 2. Ganymed zatmění zač. 22:57
28. 2. 3:00; 22:50   28. 2. Europa zatmění zač. 3:02
Ganymed zákryt konec 3:08
Io přechod stínu zač. 5:05
Io přechod měsíce zač. 5:19
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce byla na střední úrovni. Geomagnetické pole bylo na začátku týdne lehce narušené, ale ani ne tak od vlny částic, která byla očekávána kolem 14. února, jako spíš od velké koronální díry, z níž k nám proudil rychlejší sluneční vítr. Od té doby už došlo k jedinému zajímavému úkazu, a sice uvolnění oblouku plasmatu v jihovýchodní části viditelné části slunečního kotouče. Pokud jde o skvrny, jejich velikost se zmenšila a počet taky neohromuje. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Kosmonautika

  • Raketa Falcon 9 by měla prodělat v pondělí statický zážeh a posléze ve středu by měl být na pořadu start s družicí SES 9. Případný živě česky komentovaný přenos připravuje Kosmonautix.cz.
  • Z minulého týdne máme vzpomínky na dva pěkné starty raket. Při tom prvním se na polární dráhu vydala evropská družice Sentinel-3A. Druhý start byl vizuálně moc pěkný, protože japonská raketa H-IIA startovala před západem Slunce a přálo i počasí. Na palubě se do vesmíru vydal rentgenový dalekohled Astro-H, který nese také jméno Hitomi. Dalekohled je schopen detekovat měkké i tvrdé rentgenové záření.
  • Nákladní loď Cygnus opustila v pátek ISS. Zásoby byly dávno vyloženy a jakmile byla loď naplněna odpadky, nebyl další důvod s ní u stanice setrvat. Jejím osudem je shořet v atmosféře.
  • Firma Virgin Galactic konečně představila druhý exemplář SpaceShipTwo. Loď byla pokřtěna symbolicky mlékem a dostala jméno VSS UNITY. Přejme prvnímu soukromému subjektu, který překonal v roce 2004 hranice vesmíru, aby už brzy začal létat s turisty.
  • NASA bude mít dost práce s výběrem nových astronautů. Přihlásilo se jim přes 18 000 zájemců.

Výročí

  • 22. února 1906 (110 let) byl na hvězdárně v Heidelbergu objeven Maxem Wolfem asteroid (588) Achilles. Zpočátku byl možná jen nepatrně se pohybující hvězdičkou, planetkou za dráhou Marsu, ale jak se po propočtu dráhy ukázalo, jde o mnohem zajímavější těleso. Wolf tehdy objevil prvního zástupce Trójanů, tedy planetek gravitačně vázaných na dráhu Jupiteru a sice buď 60° před něj, nebo za něj, kde nacházíme librační body L4 a L5. Jupiter a Slunce zde dokáží udržet větší skupinu těles, proto pojmenováváme ty za Jupiterem po Trójanech a ti před Jupiterem nesou jména Řeků.
  • 22. února 1986 (30 let) se vydal do vesmíru první švédský satelit Viking. Letěl tehdy jako „přívažek“ k francouzskému SPOTu 1 a oba byli na palubě rakety Ariane 1. Viking měl za úkol sledovat poměry v magnetosféře a ionosféře naší planety.
  • 22. února 1966 (50 let) odstartovala kosmická loď označená jako Kosmos 110. Na palubě byli dva pejsci, Veterok a Ugoljok. Na oběžné dráze strávili 22 dnů a pak úspěšně přistáli. Až do roku 1971 to byl rekordně dlouhý let do vesmíru, který překonal let Sojuzu 11.
  • 26. února 1786 (230 let) se narodil francouzský fyzik a astronom François Jean Dominique Arago. Jako první dokázal, že sluneční světlo vychází ze žhavé atmosféry naší hvězdy a při průchodu zemskou atmosférou dochází k jeho částečné polarizaci. Vynalezl také některé optické přístroje, například polarimetr nebo fotometr. Z dalších pokusů je vhodné zmínit Aragovu snahu změřit rychlost šíření světla. S myšlenkou, že světlo se šíří konečnou rychlostí, značně předběhl svou dobu. Svými pokusy s elektromagnetismem navedl Ampéra k řešení problémů elektrického proudu. Z astronomických objektů se zaměřil převážně na Slunce. Studoval jeho chromosféru a korónu. Také jej zajímaly polární záře. Z pohybu planety Uran usoudil, že ji může ovlivňovat další těleso ležící ještě dále od Slunce, a proto oslovil Urbaina Le Verriera, aby se pokusil matematicky tento problém vyřešit. Ten se opravdu pustil do výpočtů, na základě kterých byla později nová planeta – Neptun – skutečně objevena.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a ranní planety
  • Výročí: neštěstí originální posádky Gemini 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Achilles, Arago


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »