8. vesmírný týden 2011
Přehled událostí na týden od 21. 2. do 27. 2. 2011.
Měsíc je v pátek v poslední čtvrti. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. ISS a NanoSail-D mají ideální večerní viditelnost.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc: 22. února je Měsíc na ranní obloze poblíž hvězdy Spica ze souhvězdí Panny. V pátek 25. února je v poslední čtvrti a ráno je poblíž hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra (1,5°). Večer nastávají dobré podmínky k pozorování zvířetníkového světla.
Planety viditelné okem: Pouze za soumraku a na počátku noci je viditelný Jupiter (-2,1 mag). Najdeme jej téměř nad západním obzorem. Vzhledem k horší výšce nad obzorem jsou dobře pozorovatelné jen jeho rovníkové pásy. V úterý večer 22. 2. nastává přechod měsíce Ganymédés přes kotouček Jupiteru (18:49-21:48 SEČ). Musel by být dokonalý seeing pro spatření tohoto úkazu. Snazší jsou zákryty a vstupy do stínu planety. Například 23. února končí zatmění měsíce Európa (20:49 SEČ) a 26. 2. v 19:05 zmizí Ió za Jupiterem. Přechod stínu Ió ukončí týden v neděli 27. 2. (konec v 18:40 měsíc a 19:19 stín). Velká červená skvrna přechází středem kotoučku nejlépe 23. 2. (19:04 SEČ).
Saturn (0,6 mag) je viditelný už před půlnocí v souhvězdí Panny. Ideální pozorovací podmínky dosahuje v druhé polovině noci. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Nejlépe viditelná by měla být její počáteční část. Časy vhodné k pozorování jsou uvedeny na AF.
Venuše (-4,2 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci za svítání před šestou.
Merkur (-1,4 mag) a Mars (1,1 mag) jsou dvě nejvýraznější "hvězdy" na snímku koronografu LASCO C3 na družici SOHO
Viditelnost ISS a NanoSail-D v ČR je večer velmi dobrá. K ISS se blíží ATV-2 (spojení 24. 2.)! Klikněte si v tabulce na nejbližší město. (od západu na východ, odkazy vedou na Heavens-above.com)
Kosmonautika: 24. únor je bohatý na události.
- 22:50:24 SEČ: start raketoplánu Discovery (STS-131) z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě
- k ISS se má připojit evropská nákladní loď ATV-2 (Johannes Kepler), zdroj: ESA
- z Plesecku má odstartovat raketa Sojuz/Fregat s navigační družicí z nové řady systému GLONASS
- z indické Šríharikoty má odstartovat raketa PSLV s družicemi Resourcesat-2, X-Sat a YouthSat, zdroj: kosmo.cz
- 23. února má startovat ještě raketa Taurus z kosmodromu Vandenberg s družicí Glory a mikrodružicemi KySat-1, Hermes a Explorer-1
Výročí:
- 22. února 1966 (45 let) odstartovali v lodi Kosmos 110 do vesmíru dva psi - Veterok a Ugoljok. Jejich let trval 22 dní a co do délky pobytu ve vesmíru byl lidmi překonán až v roce 1973 (Skylab).
- 26. února 1786 (225 let) se narodil francouzský fyzik a astronom François Jean Dominique Arago. Jako první dokázal, že sluneční světlo vychází z jeho plynné atmosféry a při průchodu zemskou atmosférou dochází k jeho částečné polarizaci. Vynalezl také některé optické přístroje, například polarimetr nebo fotometr. Z dalších pokusů je vhodné zmínit Aragovu snahu změřit rychlost šíření světla. S myšlenkou, že světlo se šíří konečnou rychlostí, značně předběhl svou dobu. Svými pokusy s elektromagnetismem navedl Ampéra k řešení problémů elektrického proudu. Z astronomických objektů se zaměřil převážně na Slunce, studoval jeho chromosféru a korónu. Také jej zajímaly polární záře. Z pohybu planety Uran usoudil, že ji může ovlivňovat další těleso ležící ještě dále od Slunce, a proto oslovil Urbaina Le Verriera, aby se pokusil matematicky tento problém vyřešit. Ten se opravdu pustil do výpočtů, na základě kterých byla později nová planeta – Neptun – skutečně objevena.
Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online