Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2018

8. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 21. února 2018 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 19. 2. do 25. 2. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Čeká nás další zákryt Aldebaranu. Večer je nad jihozápadem Uran, na večerní oblohu se vrací Venuše. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme hvězdu Sirius s jejím trpasličím průvodcem. Očekáváme tři starty raket. Nejprve odložený Falcon 9 z Kalifornie, pak japonskou H-IIA a potom zřejmě ještě druhý Falcon 9 z Floridy. Před 50 lety byl oznámen objev pulsarů.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 23. února v 9:09 SEČ. Pokud trochu předběhneme méně významné úkazy, pak zákryt jasného Aldebaranu v Býku nás čeká v pátek 23. února. Hvězda zmizí za neosvětlenou stranou ještě za světla kolem 18. hodiny SEČ a to je výborná možnost užít si tento úkaz, kdy hvězda jakoby zmizí z modré oblohy. O hodinu později, po 19. hodině již hvězda vyleze zpoza osvětlené strany za poměrně velké tmy.
Ve středu 21. února se bude přesouvat před hvězdou mí Ceti (4,3 mag). Kolem 18:30 SEČ zmizí za neosvětlenou částí Měsíce a zpoza osvětlené hrany se vynoří asi v 19:15.
22. února kolem 14:30 SEČ se bude u osvětlené hrany nacházet hvězda 5 Tauri (4,1 mag), velmi obtížná, ale za výborného počasí zajímavá možnost k pozorování hvězdy ve dne.
Poněkud lepší denní zákryt nastává v pátek odpoledne před zákrytem Aldebaranu, kdy Měsíc mezi 14. a 15. hodinou prochází přes thetu Tauri. Je to dvojice hvězd jasnosti asi 3,5 mag, z nichž jedna se za Měsícem schová a druhá bude vidět poblíž jeho jižního okraje. Zvláště thétu 1 (3,3 mag) bílé barvy už není takový problém na kvalitní modré obloze spatřit.

Planety:
Uran
(5,8 mag) je po setmění nad jihozápadem. Ještě za světla, těsně po západu Slunce je nizoučko nad západem Venuše (−4 mag).
Ráno je planeta Jupiter (−2,1 mag) nad jižním obzorem, Mars (0,9 mag) nad jihovýchodem a nízko již také Saturn (0,6 mag) téměř nad východem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 20. února nad ránem nastává zákryt Ió od 4:17 do 7:39 SEČ. 21. února nastává přechod Ió a jeho stínu; měsíc přejde od 2:49 do 4:58, přechod stínu končí ve 3:44.  22. února nastává zatmění Európy od 3:01 do 5:17 a jeho zákryt začíná v 5:33 a končí v 7:44. 24. února v 6:29 začíná přechod stínu Ganymédu.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 21. února ve 4:00, 23. února v 5:40 a 25. února v 7:20.

Aktivita Slunce se zvýšila. Mohla za to aktivní oblast, kde se měnil počet skvrn. Proto nepřekvapí, že zde došlo i k pěkné erupci třetí nejsilnější kategorie (C 1). Po erupci proběhl výron hmoty z koróny (CME), která doletěla 15. února k Zemi a způsobila celkem pěkné polární záře ve vyšších zeměpisných šířkách.
Pozorování dění v koróně nám umožňuje observatoř SOHO svým korónografem LASCO, ovšem její známý web je od konce ledna neaktuální kvůli změnám na serverech. Zatím lze snímky sledovat na webu helioviewer.org.
Povrch Slunce je opět beze skvrn. Jak se situace bude vyvíjet lze pozorovat na aktuálních fotografiích družicové observatoře SDO.

Sirius a jeho trpasličí průvodce Sirius B

Večer po setmění máme nad jihem souhvězdí Oriona a můžeme rovnou testovat stálost obrazu i ve velkém zvětšení. Například když jej zamíříme na hvězdu Rigel a podíváme se po jejím slabším hvězdném průvodci. Kolem deváté hodiny večer již vrcholí také Sirius ve Velkém psu. V případě dobrého seeingu lze u něj spatřit také průvodce Sirius B. Následující období a také roky nám slibují jeho snazší pozorování, připomíná i jeden z dílů pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

  • Sojuz 2-1A se vydal s nákladní lodí Progress MS-08 na palubě k obloze sice s odkladem, ale bez problémů a Progress již kotví u Mezinárodní vesmírné stanice.
  • SpaceX odložila start rakety Falcon 9 z kalifornského Vandenbergu. Družice Paz a dvě malé družice chystaného projektu SpaceX pro síť družic zajišťujících levný internet po celé planetě (MicroSat 2a, MicroSat 2b) jsou již připraveny. Potíže možná způsobil aerodynamický kryt. Nový termín startu je ve středu 21. 2. v 15:17 SEČ.
  • Předběžné plány hovoří též o dvou nedělních startech (25. 2.) – japonské rakety H-IIA s družicí IGS Optical-6 a případně i Falconu 9 s družicí Hispasat-1F.

Výročí

  • 19. února 1473 (545 let) se narodil velmi známý polský astronom Mikoláš Koperník, polským jménem Nikolaj Kopernik. Kromě astronomie se věnoval také lékařství, právničině a víře. Světoznámý je však šířením myšlenky, že planety obíhají kolem Slunce po kruhových drahách. Pravdou je, že narozdíl např. od Galilea a Keplera, kteří jeho myšlenky propagovali, neměl pro své tvrzení valného důkazu. Byla to však myšlenka čistá a ve své podstatě správná.
  • 22. února 1923 (95 let) se narodil významný český astronom Josip Kleczek. Jeho skromnost vůbec nekorespondovala s jeho slávou. Byl to nejen významný spisovatel, ale také působil na řadě univerzit. Ze všeho nejvíce miloval Slunce a zabýval se jím desítky let. Do poslední chvíle byl velmi aktivní a bylo příjemné s ním hovořit. Byl jmenován čestným členem České astronomické společnosti a také mu byla udělena Nušlova cena v roce 2003. Opustil nás 5. ledna 2014 v požehnaném věku nedožitých 91 let.
  • 24. února 1968 (50 let) vyšel v časopisu Nature článek oznamující objev pulsarů (Observation of a Rapidly Pulsating Radio Source. Pulsarů si poprvé všimla 6. srpna 1967 Jocelyne Bellová (Burnellová), která jich pak během následující měsíců našla ještě několik. Tým vedený Anthony Hewishem se nejprve domníval, že jde o pozemské zdroje, ale když se ukázal jejich vesmírný původ, začalo se jim humorně přezdívat „Little Green Man“ (LGM) pro jejich mimozemský původ. Brzy se ukázalo, že jde o rychle rotující neutronové hvězdy, jak již naznačoval i článek v Nature v únoru 1968. Nobelovu cenu za objev pulsarů dostal v roce 1974 bohužel pouze vedoucí celého týmu a iniciátor projektu Hewish. Ten nikdy zásluhy Jocelyn nezpochybňoval, ale ta se ocenění tehdy nedočkala.

Výhled na příští týden    

  • Merkur a Venuše po západu Slunce
  • Galaxie M 81 a M 82
  • Výročí: Zond 4
  • Výročí: Sojuz 28, Gubarev – Remek
  • Výročí: Patrick Moore

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Josip Kleczek, Hewish, Jocelyn Bell, Pulsar, Mikoláš Koperník, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »