9. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 26. 2. do 4. 3. 2018. Měsíc bude v úplňku. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Nad jihozápadem je Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy se podíváme na nejjasnější hvězdu ze souhvězdí Vozky. Falcon 9 z Kalifornie odstartoval úspěšně a podařilo se i dovézt do přístavu aerodynamické kryty. Druhý Falcon z Floridy má na poslední chvíli odklad na neurčito, H-IIA v Japonsku asi dva dny kvli počasí. Z ISS se vrátí část posádky v lodi Sojuz MS-06. Z Floridy má letět raketa Atlas V s družicí GOES-S. Před čtyřiceti lety odstartoval ke stanici Saljut 6 Sojuz 28 s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem. V Brně k tomu chystají vzpomínkovou akci.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v pátek 2. března v 1:51 SEČ.
Planety:
Merkur (−1,4 až −1,2 mag) a Venuše (−3,9 mag) se nyní objevují velice nízko po západu Slunce. Přestože planety jsou tento týden velmi nízko, především výrazná jasnost Merkuru vybízí k pozorování alespoň dalekohledem a v závěru týdne asi už i pouhým okem. Obě planety se k sobě o víkendu přiblíží na vzdálenost asi jednoho stupně.
Uran (5,8 mag) je po setmění nad jihozápadem.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,2 mag), nad jihem je kolem 4:30 SEČ. Později se objevují také Mars (0,7 mag) a Saturn (0,6 mag). Všechny planety jsou ale poměrně nízko nad obzorem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 27. února ráno v 6:10 nastává zatmění Ió. 28. února probíhá nejprve zákryt Ganymédu (1:44 – 2:57), poté přechod stínu Ió (3:28 –5:38) a přechod Ió (4:41 – 6:49). 1. března ve 3:57 končí zákryt Ió a v 5:37 začíná zatmění Európy. 3. března nastává přechod stínu Európy, který končí ve 2:10 a měsíc Európa přechází od 2:18 do 4:27.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 26. února ve 3:10, 28. února ve 4:45, 2. března v 6:25 a 3. března ve 2:15.
Autor: Martin Gembec
Hvězda Capella
Vzhledem k fázi Měsíce kolem úplňku si tentokrát prohlédneme blíže jednu z nejjasnějších hvězd oblohy, výraznou stálici ze souhvězdí Vozky. Z celé oblohy je s jasností 0,2 mag šestá nejjasnější. Je to díky kombinaci relativní blízkosti (38 sv. roků) a velikosti (dvě hvězdy 9× a 12× větší než Slunce). Capella je nyní moc hezky vidět, když po setmění je poblíž nadhlavníku.
Kosmonautika
- SpaceX úspěšně vypustila španělskou družici Paz („Mír“) pomocí rakety Falcon 9, která odstartovala z kalifornského Vandenbergu ve čtvrtek 22. února. Zajímavostí je, že na palubě byly ještě dvě družice Tintin A & B, které jsou testovacími exempláři družicového internetu. No a konečně SpaceX se pochlubila také tím, že do přístavu dovezla od pohledu nepoškozenou polovinu aerodynamického krytu. Tu se sice nepodařilo zachytit přímo do sítě na lodi, ale přistála nedaleko v oceánu. Podle snímků je vidět, že se podařilo naložit i druhou, poškozenou polovinu krytu. Zřejmě tedy probíhá test přistání jen u jedné poloviny. Každopádně po dalším vylepšení zřejmě bude možné se brzy dočkat i přesnějšího přistání přímo do sítě nad lodí.
- Na 28. únor je v plánu návrat části posádky Mezinárodní vesmírné stanice. Poslouží jim k tomu loď Sojuz MS-06.
- 1. března je v plánu start rakety Atlas V s geostacionární meteodružicí GOES-S.
- Japonská raketa H-IIA dostala minimálně dvoudenní odklad startu kvůli počasí. Další možnost bude asi z pondělka na úterý. Na palubě bude družice IGS Optical-6
Výročí
- 2. března 1968 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Zond 4. Sonda se z parkovací dráhy kolem Země dostala na výstřednou eliptickou a díky tomu obletěla i Měsíc. Při návratu k Zemi udělala v její atmosféře jakousi žabičku (skip reentry), to znamená, že nejprve vnikla do atmosféry nad USA, pak vyskočila a podruhé zanikla při vstupu do atmosféry nad Guinejským zálivem. To už byla ale na pokyn zničena, aby se nedostala do cizích rukou.
- 2. března 1978 (40 let) odstartoval v lodi Sojuz 28 ke stanici Saljut 6 československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo USA. Vybíralo se tehdy ze dvou vynikajících vojenských letců, avšak nakonec nebyl k letu vybrán Oldřich Pelčák, ale Remek. Společně s kosmonautem Alexejem Gubarevem strávil ve vesmíru více než 7 dní. Během návštěvy stanice Saljut 6 se setkali s dvojicí kosmonautů Sojuzu 26. Díky své dobré pověsti byl Remek do roku 2017 velvyslancem ČR v Rusku. Ke 40. výročí se v Brně uskuteční vzpomínkové setkání.
- 4. března 1923 (95 let) se narodil známý britský astronom Patrick Moore. V paměti ještě máme jeho úmrtí loni 9. prosince. Nejznámější je jako popularizátor astronomie. Sepsal množství knih, např. Hvězdy a planety a proslavil jej pořad BBC Sky at Night. Od roku 1957 bylo natočeno více než 700 dílů. Jako amatérský astronom se zabýval pozorováním Měsíce a známe jej jako autora Caldwellova katalogu, protože jedno z jeho jmen bylo Caldwell(-Moore). 109 objektů je zde doplňkem známého Messiérova katalogu.
Výhled na příští týden
- Merkur a Venuše po západu Slunce
- Galaxie M 81 a M 82
- Výročí: Alan Hale
- Výročí: James Bradley
- Výročí: Jaroslav Dykast
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
