9. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 6. března ve 2:30 SEČ. Pokud zkusíte ráno 6. března před šestou ranní najít Měsíc v souhvězdí Štíra, možná zahlédnete pomocí dalekohledu zákryt hvězd. Už bude sice světlo před východem Slunce, ale hvězdy omega 1,2 Scorpii mají téměř 4 mag a mohly by být ještě viditelné. Schovávat se budou za osvětlenou část měsíční poslední čtvrti.
Planety:
Na večerní obloze zůstává vysoko nad jihozápadem Mars (1 mag). Nyní prochází pod hvězdokupu Plejády. V souhvězdí Berana níže nad obzorem je Uran (5,8 mag). Merkur je snad viditelný na denní obloze, protože dosáhne největší západní elongace a konjunkce s Jupiterem. Nejblíže se potkají 5. března na asi 20 úhlových minut.
V těchto dnech začíná také výhodné okno pozorování planetky Vesta (cca 6 mag), která bude 4. března v opozici se Sluncem. Bude tedy nejjasnější a za příhodných podmínek (velmi tmavá obloha) by mohla být vidět i pouhým okem, protože v souhvězdí Lva, kde se nyní pohybuje, není kolem žádná podobně jasná hvězda. Na fotografii se planetka projeví vlastním pohybem mezi hvězdami. Pořiďte např. dva snímky s odstupem několika (desítek) minut. Měl by na to stačit záběr mobilem zvládajícím delší expozici, aby bylo vidět souhvězdí Lva i slabší hvězdy v něm.
Aktivita Slunce je velmi nízká. A to i přesto, že na povrchu postupně vyrostla opravdu pěkná skupina skvrn. Ta je ovšem na okraji a zapadá. Stihla ještě pěknou erupci C2. Snad nabídne ještě zajímavé aktivní jevy v chromosférickém dalekohledu. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.
Zvířetníkové světlo je způsobeno rozptylem slunečního světla na částicích prachu především v okolí roviny ekliptiky (zdánlivé dráhy Slunce na obloze a přibližně i drah planet). Právě na jaře má ekliptika i v našich šířkách celkem strmý úhel vůči obzoru. Na místech méně zasažených světelným znečištěním je pak vidět šikmý kužel bělavého světla. Nejlépe vidět by mohlo být asi hodinu po západu Slunce. Zde je odkaz na příklady jarního kužele zvířetníkového světla v naší galerii.
Zvířetníkové světlo nad Krounou.
Autor: Michal Vařečka
Kosmonautika
Perseverance poslala z Marsu první detailní snímky okolí. Ukázalo se, že potenciál zoomovacích kamer je opravu velký. Posoudit to lze už na zoomovacím panoramatu ze solu 3, pořízeném při ohnisku 26 mm ze 142 fotografií, na fotografii zajímavého velmi vzdáleného lesklého kamene při ohnisku 110 mm, nebo při pohledu na erodovaný výběžek delty při témže ohnisku.
Nákladní loď Cygnus se v rámci mise NG-15 minulé pondělí (22. 2.) připojila k ISS.
Týden bohatý na kosmické starty započala Čína, která 24. 2. úspěšně vypustila tři družice Yaogan-31 pomocí rakety CZ-4C. 28. února pak proběhl úspěšný start indické rakety PSLV s družicí Amazonia-1 (sledování odlesňování) a několika dalšími družicemi. Ve stejný den proběhl i úspěšný start ruské rakety Sojuz 2-1b s meteorologickou družicí Arktika M1.
Právě tuto neděli 28. února probíhá také výstup astronautů z ISS. Probíhají přípravy na instalaci nových fotovoltaických panelů.
V noci na 1. března (2:37 SEČ) má proběhnout několikrát odsunutý start rakety Falcon 9 na misi Starlink L17.
Výročí
1. března 1966 (55 let) dosáhla povrchu Venuše sonda Veněra 3. Šlo o upravenou sondu původně konstruovanou pro průzkum Marsu. Přistávací pouzdro tedy nebylo ještě úplně optimalizováno pro přežití v horké a husté atmosféře Venuše. Ke smůle vědců došlo při příletu k planetě k nárůstu teploty uvnitř a těsně před plánovaným oddělením přistávacího pouzdra se sonda odmlčela. Ačkoli se už nikdy nedozvíme, zda se nakonec pouzdro oddělilo, z dat je zřejmé, že zásah Venuše byl velmi přesný (odchylka 450 km). Ačkoli Veněra 3 nepřinesla žádná měření z atmosféry Venuše, stala se milníkem v historii kosmonautiky, když jako první výrobek ze Země zasáhla jinou planetu.
6. března 1986 (35 let) prolétla sonda Vega 1 asi 9 tisíc kilometrů daleko od jádra Halleyovy komety. Díky snímkům se podařilo zjistit, že kometa má dvě velké aktivní oblasti a že povrch jádra je teplejší, než se u ledového jádra očekávalo. Podařilo se jí získat odhad velikosti jádra a upřesnit jeho rotaci a polohu pro blízký průlet Giotto.
Výhled na příští týden
- Zvířetníkové světlo na večerní obloze
- výročí: Suisei, Vega 2, Sakigake a Giotto kolem Halleyovy komety
- výročí: Korabl-Sputnik 4 (Černuška, Ivan Ivanovič)
- výročí: Urbain Le Verrier
- výročí: objev planety Uran
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
