Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2022

9. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 2. března 2022 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 2. do 6. 3. 2022. Měsíc bude v novu. Večer lze pozorovat zvířetníkové světlo a několik slabších komet. Ráno září jasná planeta Venuše, nedaleko ní slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST opět pokročil, když sloučil obrazy všech zrcadel do jednoho bodu. Na obloze přibyly vláčky družic Starlink i díky dvěma startům v uplynulém týdnu. Sonda Parker Solar Probe minula Slunce ve vzdálenosti jen 9,2 mil. km. Před 50 roky startovala k Jupiteru první sonda, Pioneer 10. Před 40 lety proběhla dvě úspěšná přistání sond na Venuši (Veněra 13 a 14).

Obloha

Venuše a Měsíc 27. 2. 2022 Autor: Karel Ženíšek
Venuše a Měsíc 27. 2. 2022
Autor: Karel Ženíšek
Měsíc bude v novu ve středu 2. března v 18:35 SEČ. Jeho srpek můžeme vyhlížet na večerní obloze již od čtvrtka 3. března, ale lépe bude vidět až v dalších dnech.

Planety:
Většina planet se skrývá v záři Slunce. Jupiter se jeví v koronografu SOHO jako jasný bod s krátkými vodorovnými čárkami. Ráno můžeme pozorovat nad jihovýchodem jasnou planetu Venuši (−4,7 mag). V její blízkosti je také slabý Mars (1,2 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Těšili jsme se na slábnoucí aktivní oblast, která vyvolala silní erupce krátce předtím, když byla ještě na odvrácené polokouli. Ovšem aktivita byla opravdu nízká, zůstaly zde jen dvě větší skvrny. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Zvířetníkové světlo tvořené prachem v blízkosti roviny drah planet, který rozptyluje sluneční světlo, vytváří slabý kužel světla viditelný večer nad západním obzorem. U nás je přes světelný smog měst třeba koukat mimo ně a nejlépe tak, aby k západu další město nesvítilo. Potom je velmi nápadné. Zajímavý snímek pořídili společně Petr Horálek a Juan Carlos Casado, když ukázali, že vede přes celou oblohu.

136254.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek

Několik slabších komet nabízí večerní obloha. 19P/Borrelly je v Beranu, 104P/Kowal v Býku. Dále C/2019 L3 (ATLAS) v Blížencích a 67P/Churyumov-Gerasimenko v Raku.

Kosmonautika

JWST seřídil zrcadla tak, že světlo z nich nyní směřuje do jediného bodu. V uplynulém týdnu tedy došlo k zaostření jednotlivých obrazů vzniklých odrazem od jednotlivých částí primárního zrcadla. Poté se tyto obrazy sloučily do jediného místa. Nyní bude probíhat další doladění vzniklého obrazu a časem se bude řešit kvalita obrazu v jednotlivých přístrojích dalekohledu. První vědecká data tedy stále nemůžeme očekávat dříve než v létě.

Americká sonda Parker Solar Probe minula 25. února Slunce ve vzdálenosti 9,2 milionu kilometrů. Šlo již o 11. průlet v blízkosti Slunce, stejně blízký, jako rekordní desátý. Tentokrát však máme data z průletu nad k Zemi přivrácenou stranou, takže je můžeme porovnat s těmi, které nám poskytují další družice a sondy.

Družic Starlink na obloze opět výrazně přibylo. První start uplynulého týdne se uskutečnil v pondělí 21. února a vyneseno bylo 46 družic. První stupeň rakety letěl již pojedenácté a opět úspěšně přistál na plošině A Shortfall of Gravitas. Předtím obsloužil např. první demonstrační misi Crew Dragonu na ISS (DM-2, Behnken, Hurley). Druhý start proběhl v pátek 26. února z kalifornského kosmodromu Vandenberg a vyneseno bylo rovných 50 Starlinků. První stupeň, který předtím podpořil už tři mise (mj. sondu NASA Dart), přistál počtvrté na plošině Of Course I Still Love You.

Oba čínské starty, plánované na 26. a 27. února, byly úspěšné. Raketa CZ-4C vynesla radarovou družici Ludi Tance-1 01B, raketa CZ-8 vynesla 22 malých družic.

Válka vyvolaná ruským prezidentem Putinem na Ukrajině zatím nemá vliv na hlavní mezinárodní projekty, jako je provoz ISS. V sobotu došlo ke zvýšení dráhy stanice o 1300 metrů pomocí motoru ruské nákladní lodi Progress.

Výročí

1. března 1927 (95 let) se narodil americký astronom, popularizátor a učitel George Ogden Abell. Z jeho prací je nejznámější průzkum vzdálených galaxií a jejich kup v Palomarské přehlídce oblohy. Známý Abellův karalog obsahuje 2 712 položek.

1. března 1982 (40 let) přistála na Venuši sonda Veněra 13. Tato velmi úspěšná sovětská sonda pořídila měření atmosféry během sestupu na povrch, dokázala jako první odeslat barevné snímky povrchu Venuše, a dokonce odebrala a zkoumala vzorky půdy.

3. března 1972 (50 let) odstartovala k Jupiteru sonda Pioneer 10. Byla to první meziplanetární sonda k obří planetě. V prosinci 1973 zkoumala Jupiter a poté se vydala na mezihvězdnou dráhu (k hvězdě Aldebaran).

5. března 1512 (510 let) se narodil Gerhard Mercator, vlastním jménem Gerhard de Kremer. Mercator znamená v latině kupec. Pod tímto jménem je ale mnohem známější, protože je podle něj pojmenována slavná projekce mapy světa. Mercator zavedl nový způsob výroby globusu tak, jak ji známe podobně i v současnosti, kdy se potištěné papírové díly lepí na nějakou kulatou podložku. S astronomií jej váže také fakt, že vyrobil pěkný globus souhvězdí.

5. března 1982 (40 let) přistála na Venuši sovětská sonda Veněra 14. Protože byla vyslána společně se sesterskou Veněrou 13, jejich měření se mohla vhodně doplňovat. Obě sondy byly velmi úspěšné. Měřily při sestupu složení atmosféry, na povrchu odebraly a analyzovaly vzorky hornin. Drsné podmínky na povrchu zřejmě způsobily, že Veněra 14 přestala pracovat už po hodině pobytu na povrchu.

6. března 1787 (235 let) se narodil německý optik, fyzik a astronom Joseph von Fraunhofer. Když zkonstruoval spektrograf, všiml si ve spektru Slunce tmavých čar, dnes nazývaných Fraunhoferovy čáry. Později spatřil tyto čáry i ve spektru jiných jasných hvězd a usoudil, že odpovídají přímo vlastnostem těchto hvězd. Teoretické vysvětlení původu Fraunhoferových čar podal později německý fyzik Gustav Kirchhoff. Způsobuje je absorpce záření v chladnějších povrchových plynných vrstvách hvězd. Podrobné studium Fraunhoferových čar tvoří základ poznatků o Slunci, hvězdách, mlhovinách a jiných vesmírných objektech.

6. března 1937 (85 let) se narodila první žena, která se dostala do vesmíru, Valentina Těreškovová. Stalo se tak 16. 6. 1963, kdy letěla na palubě lodi Vostok 6. Za 70 h a 50 min uskutečnila 48 obletů planety. Během jednoho z obletů se k její lodi přiblížil na vzdálenost 5 km Vostok 5 s Valerijem Bykovským.

Výhled na příští týden 

  • výročí: John Herschel
  • výročí: Henry Draper
  • výročí: objev prstenců planety Uran
  • výročí: Dorrit Hoffleit(ová)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer 10, George Abell, Joseph von Fraunhofer, Gerhard Mercator, Valentina Těrešková, Venera 13, Veněra 14, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »