Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Březnová polární záře očima neotřelé družice

Březnová polární záře očima neotřelé družice

Polární záře 18. března 2015 v 0:55 UT nad Evropou.
Autor: Družice Suomi NPP.

Zatím nejvýraznější polární záře za celý stávající sluneční cyklus v noci 17./18. března 2015, kterou mnozí nadšeně pozorovali  i z České republiky, byla nasnímána pochopitelně i družicově. Přinášíme vám nyní vybrané snímky z meteorologické družice, která tvar aurorálního oválu snímala shora. Na úžasných obrázcích si lze všimnout niterných detailů v části aurorálního prstence nad noční severní Evropou.

Snímky byly pořízené družicí Suomi-NPP (National Polar-orbiting Partnership). Jde o prototyp amerických meteorologických družic nové generace, společně provozovaných organizacemi NOAA a NASA. Zároveň je první družicí programu JPSS (Joint Polar Satellite System), který postupně nahradí dosavadní systém polárních družic NOAA-POES, jejichž série byla zakončena družicí NOAA-19. Pro úplnost budiž poznamenáno, že název družice nemá nic společného s Finskem, družice byla takto pojmenována na počest Vernera E. Suomiho, zakladatele družicové meteorologie na Wisconsinské Universitě v Madisonu.

Jedním z několika přístrojů družice Suomi-NPP (a budoucích družic JPSS-1 a JPSS-2) je radiometr VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite), snímající zemský povrch a atmosféru v 16 spektrálních kanálech s rozlišením 750 metrů, 5 kanálech s rozlišením 375 metrů, a jedním speciálním kanálem pro snímání v noci, Day/Night Band (DNB), s rozlišením 750 metrů. Specialitou kanálu DNB je mimořádně vysoká citlivost, umožňující zachytit nejen světla měst či oblačnost nasvícenou Měsícem (podobně jako starší americké vojenské družice DMSP, ale s lepším rozlišením - jak geometrickým, tak radiometrickým), ale i výrazně slabší jevy - jako např. polární záře či airglow. A právě krásná březnová záře budiž důkazem, že družice svou práci odvádí skvěle. Ostatně, po příklad schopnosti kanálu zachytit airglow viz na stránkách EUMETSATu (anglicky)

Snímek v kanálu DNB družice Suomi-NPP zachycuje polární záři z noci 17./18. 3. 2015 z výšky 825 km, přibližně v 00:55 UTC. Kromě samotné polární záře (výrazný jasný pás táhnoucí se přes jižní oblasti Skandinávie, a kratší jasný pás severozápadně od Skandinávie) a světel měst (nejvýraznější z nich vpravo dole je Moskva) je na snímku dobře vidět i zasněžený terén, zamrzlé moře a oblačnost; vše nasvícené právě jasnou polární září! Světlý pravý horní roh snímku je oblast, kde již svítá, a rozptýlené světlo vycházejícího Slunce zcela saturuje tuto část snímku. Měsíc k nasvícení scény tuto noc nepřispíval, neboť byl krátce (dva dny) před novem a vycházel současně se svítáním. Do výsledné Merkátorové projekce byla data zpracována softwarem ENVI, následně byl snímek zpracován metodou HDR - složením dvanácti různě zpracovaných („exponovaných“) dílčích snímků - ve Photoshopu CS5. 

Pro porovnání se snímkem v DNB je připojen i snímek v jednom z tepelných kanálů (M12, 10,8 mikronů), na kterém je dobře patrná, klasicky zobrazená oblačnost (čím chladnější, tím světlejší), avšak nikoliv samotná polární záře.

Aurorální ovál nad Skandinávií 18. března 2015 v 0:55 UT. Autor: Družice Suomi NPP/DNB.
Aurorální ovál nad Skandinávií 18. března 2015 v 0:55 UT.
Autor: Družice Suomi NPP/DNB.

Severní Evropa v kanálu M15 bez polární záře. Autor: Družice Suomi NPP/DNB.
Severní Evropa v kanálu M15 bez polární záře.
Autor: Družice Suomi NPP/DNB.

Česká republika 18. března 2015 na snímku družice Suomi-NPP. Autor: Družice Suomi NPP/DNB.
Česká republika 18. března 2015 na snímku družice Suomi-NPP.
Autor: Družice Suomi NPP/DNB.
Konečně, ze stejného přeletu družice Suomi-NPP, ze stejné noci kdy jsme měli možnost pozorovat tuto polární záři i z našeho území, je připojen ještě snímek České republiky, ilustrující míru světelného znečistění oblohy v různých oblastech naší země.

Zdroj dat: archiv NOAA CLASS, zpracování Martin Setvák, ČHMÚ.




O autorovi

Martin Setvák

Martin Setvák

Pracovník ČHMÚ. Od roku 1990 je vedoucím družicového oddělení ČHMÚ. V rámci oddělení se zabývá prakticky vším, co nějak souvisí s meteorologickými družicemi: příjmem dat, jejich zpracováním a interpretací, distribucí produktů ČHMÚ a jejich archivací. Intenzivněji se věnuje zejména interpretaci družicových snímků a jejich odbornému využití - především problematice družicových pozorování konvektivních bouří. Více na osobních stránkách autora.

Štítky: Polární záře


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše a Plejády

Další informace »