Březnová polární záře očima neotřelé družice
Autor: Družice Suomi NPP.
Zatím nejvýraznější polární záře za celý stávající sluneční cyklus v noci 17./18. března 2015, kterou mnozí nadšeně pozorovali i z České republiky, byla nasnímána pochopitelně i družicově. Přinášíme vám nyní vybrané snímky z meteorologické družice, která tvar aurorálního oválu snímala shora. Na úžasných obrázcích si lze všimnout niterných detailů v části aurorálního prstence nad noční severní Evropou.
Snímky byly pořízené družicí Suomi-NPP (National Polar-orbiting Partnership). Jde o prototyp amerických meteorologických družic nové generace, společně provozovaných organizacemi NOAA a NASA. Zároveň je první družicí programu JPSS (Joint Polar Satellite System), který postupně nahradí dosavadní systém polárních družic NOAA-POES, jejichž série byla zakončena družicí NOAA-19. Pro úplnost budiž poznamenáno, že název družice nemá nic společného s Finskem, družice byla takto pojmenována na počest Vernera E. Suomiho, zakladatele družicové meteorologie na Wisconsinské Universitě v Madisonu.
Jedním z několika přístrojů družice Suomi-NPP (a budoucích družic JPSS-1 a JPSS-2) je radiometr VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite), snímající zemský povrch a atmosféru v 16 spektrálních kanálech s rozlišením 750 metrů, 5 kanálech s rozlišením 375 metrů, a jedním speciálním kanálem pro snímání v noci, Day/Night Band (DNB), s rozlišením 750 metrů. Specialitou kanálu DNB je mimořádně vysoká citlivost, umožňující zachytit nejen světla měst či oblačnost nasvícenou Měsícem (podobně jako starší americké vojenské družice DMSP, ale s lepším rozlišením - jak geometrickým, tak radiometrickým), ale i výrazně slabší jevy - jako např. polární záře či airglow. A právě krásná březnová záře budiž důkazem, že družice svou práci odvádí skvěle. Ostatně, po příklad schopnosti kanálu zachytit airglow viz na stránkách EUMETSATu (anglicky)
Snímek v kanálu DNB družice Suomi-NPP zachycuje polární záři z noci 17./18. 3. 2015 z výšky 825 km, přibližně v 00:55 UTC. Kromě samotné polární záře (výrazný jasný pás táhnoucí se přes jižní oblasti Skandinávie, a kratší jasný pás severozápadně od Skandinávie) a světel měst (nejvýraznější z nich vpravo dole je Moskva) je na snímku dobře vidět i zasněžený terén, zamrzlé moře a oblačnost; vše nasvícené právě jasnou polární září! Světlý pravý horní roh snímku je oblast, kde již svítá, a rozptýlené světlo vycházejícího Slunce zcela saturuje tuto část snímku. Měsíc k nasvícení scény tuto noc nepřispíval, neboť byl krátce (dva dny) před novem a vycházel současně se svítáním. Do výsledné Merkátorové projekce byla data zpracována softwarem ENVI, následně byl snímek zpracován metodou HDR - složením dvanácti různě zpracovaných („exponovaných“) dílčích snímků - ve Photoshopu CS5.
Pro porovnání se snímkem v DNB je připojen i snímek v jednom z tepelných kanálů (M12, 10,8 mikronů), na kterém je dobře patrná, klasicky zobrazená oblačnost (čím chladnější, tím světlejší), avšak nikoliv samotná polární záře.
Autor: Družice Suomi NPP/DNB.
Autor: Družice Suomi NPP/DNB.
Autor: Družice Suomi NPP/DNB.
Zdroj dat: archiv NOAA CLASS, zpracování Martin Setvák, ČHMÚ.
O autorovi
Martin Setvák
Pracovník ČHMÚ. Od roku 1990 je vedoucím družicového oddělení ČHMÚ. V rámci oddělení se zabývá prakticky vším, co nějak souvisí s meteorologickými družicemi: příjmem dat, jejich zpracováním a interpretací, distribucí produktů ČHMÚ a jejich archivací. Intenzivněji se věnuje zejména interpretaci družicových snímků a jejich odbornému využití - především problematice družicových pozorování konvektivních bouří. Více na osobních stránkách autora.
