Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Družicové noční snímky Země mohou v téměř reálném čase ukázat airglow

Družicové noční snímky Země mohou v téměř reálném čase ukázat airglow

Barvité airglow nad portugalským ostrovem Pico Island.
Autor: Miguel Claro.

Noční snímky Země a různých jevů v její atmosféře z družice NPP byly donedávna vázány na zpracování dat pokročilejším softwarem. Nyní jsou díky portálu NASA EOSDIS Worldview dostupné každému, a to jak v téměř reálném čase, tak zpětně z archivu. To nejspíš potěší nejen "lovce airglow", ale i další zájemce o to, jak aktuálně vypadá svět v noci, kdekoliv na naší planetě.

EOSDIS (Earth Observing System Data and Information System) je klíčovým uživatelským systémem NASA pro přístup k různým skupinám (oborům) dat pozorování Země, pořizovaných NASA, případně ve spolupráci s NOAA a dalšími partnery. EOSDIS mimo jiné provozuje dvanáct distribučních center zaměřených na různé obory pozorování; např. na pozorování zemské atmosféry je zaměřený distribuční systém LAADS DAAC.

Pro snazší vyhledávání různě tematicky zaměřených dat EOSDIS vyvinul uživatelský systém EOSDIS Worldview, plně zprovozněný letos v dubnu (přičemž různé beta a alfa verze byly dostupné od r. 2012). Uživatel má možnost si v tomto systému navolit různé typy dat a pozorování, zvolit projekci, různé překryvné vrstvy (např. politickou mapu světa, pobřeží, silnice, města, geografické sítě aj.) a svou volbu si uložit pro další použití. Systém zároveň umožňuje přímý přístup ke stažení zdrojových dat snímků (vrstev), zobrazených uživatelem.

Ukázkový náhled snímku z družice NPP na serveru EOSDIS Worldview. Autor: NPP, DNB-NASA, Worldview.
Ukázkový náhled snímku z družice NPP na serveru EOSDIS Worldview.
Autor: NPP, DNB-NASA, Worldview.

Jedním ze souborů dat, dostupných přes EOSDIS Worldview, jsou noční pozorování Země a její atmosféry družicí Suomi-NPP přístrojem DNB (Day/Night Band). Uživatel si může zvolit datum pozorování a oblast zájmu, přičemž aktuální data jsou dostupná zpravidla do 3 až 4 hodin od jejich pořízení. Snímky DNB jsou navíc zpracovány pokročilou metodou Enhanced Near Constant Contrast (viz odkazy níže), která umožňuje zobrazit nerovnoměrně nasvícené oblasti tak, aby celý snímek byl expozičně vyrovnaný – tedy aby světlé oblasti (např. oblasti kde již svítá, nebo oblasti nasvícené Měsícem či polární září) nebyly přeexponovány, a naopak aby vynikly detaily i těch nejtmavších oblastí (např. oblasti s bouřemi rozvlněným airglow – viz ukázka). To umožňuje daleko efektivnější vyhledávání různě tematicky zaměřených jevů – např. aktuální situace světelného znečištění (z pohledu shora), polárních září a jejich detailů, či již výše zmíněných vln v airglow.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přednastavený přímý odkaz na noční snímky DNB na EOSDIS Worldview
[2] Článek o Enhanced Near Constant Contrast (1)
[3] Článek o Enhanced Near Constant Contrast (2)
[4] Článek o Enhanced Near Constant Contrast (3)



O autorovi

Martin Setvák

Martin Setvák

Pracovník ČHMÚ. Od roku 1990 je vedoucím družicového oddělení ČHMÚ. V rámci oddělení se zabývá prakticky vším, co nějak souvisí s meteorologickými družicemi: příjmem dat, jejich zpracováním a interpretací, distribucí produktů ČHMÚ a jejich archivací. Intenzivněji se věnuje zejména interpretaci družicových snímků a jejich odbornému využití - především problematice družicových pozorování konvektivních bouří. Více na osobních stránkách autora.

Štítky: Polární záře, Světélkování vzduchu, Suomi NPP, EODSIS


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »