Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Malá družice bojuje s lesními požáry
Vít Straka Vytisknout článek

Malá družice bojuje s lesními požáry

Lesní požáry v Kalifornii na konci léta 2014, jak je zachytila družice Suomi ve vysokém rozlišení
Autor: NASA

Představte si, že jste požárník a vaše červené auto s majáčkem vás právě přivezlo k rozsáhlému lesnímu požáru – ohnivé peklo zde ničí hektary a hektary lesa, pomalu se blíží k obydleným oblastem, tuto uzdu fantazie raději už utáhněme. Snadnou práci ale nemají ani lidé v úřadě, kteří práci požárníků na místě koordinují a řídí. A právě oni brzy dostanou nového pomocníka – bystré oko vysoko ve vesmíru.  

Požáry lesů a ohně ve volné přírodě jen v USA zdecimují a spálí každý rok až 7 milionů akrů krajiny, když je horké a suché počasí, rostoucí žár se stává prakticky nekontrolovatelným a nedej bůh, když se začne přibližovat k lidským příbytkům. Je proto životně důležité plameny zlikvidovat co možná nejrychleji. Co by v takovém případě pomohlo? Systém včasné výstrahy? Předpověď dalšího chování požáru? No ale přesně to nyní nabízí nový projekt NASA, meteorologů a lesní služby.

Hlavní roli v dramatu hraje družice Suomi NPP, stroj byl připraven ve spolupráci NASA s NOAA (američtí meteorologové) a vypuštěn v roce 2011 na polární oběžnou dráhu více než 800 kilometrů vysoko, družice váží asi 2,2 tuny. Suomi je vybavena vědeckými přístroji pro studium dějů v zemské atmosféře, pozorování hurikánů, měření teploty oceánů, studium ledovců a v neposlední řadě pro detekci lesních požárů.

Animace sondy Suomi NPP v kosmickém prostoru Autor: wikipedia
Animace sondy Suomi NPP v kosmickém prostoru
Autor: wikipedia
Systém včasné výstrahy, který mise Suomi NPP nabízí, funguje asi takto: satelit oblétává každých zhruba 100 minut planetu Zemi a je schopen každých 12 hodin (nebo v případě potřeby i rychleji) odhalit s rozlišením 375 metrů plameny nově vzniklých požárů pomocí svých citlivých senzorů, které pracují s viditelným a infračerveným světlem. Detektor Suomi není první svého druhu, podobné přístroje, létající vesmírem počátkem tisíciletí, však poskytovaly detekci požárů jen s kilometrovým rozlišením.

Systém VIIRS na sondě Suomi je schopen sledování požárů jednak detailnějšího a druhak více kontinuálního oproti starším přístrojům na družicích.

Suomi „uvidí“ světlo nově rozhořelého lesního požáru, už za pouhých pár minut po jejím přeletu nad postiženou oblastí mají informace v ruce pracovníci lesní služby ministerstva zemědělství USA díky technologii přenosu dat, kterou vyvinuli pracovníci Goddardova střediska NASA v Marylandu (řídí odtud i Hubbleův teleskop!), a mohou zahájit včasnou likvidaci požáru, než se vymkne kontrole.

Lesní požáry v jižní Africe v září 2014, první opravdové nasazení dat sondy Suomi Autor: NASA
Lesní požáry v jižní Africe v září 2014, první opravdové nasazení dat sondy Suomi
Autor: NASA
Aby v tom ale Suomi nebyla sama, vědci z National Center for Atmospheric Research ve státě Colorado zase připravili počítačový software, který za pomoci dat z družice dokáže na 12 – 18 hodin dopředu předpovědět, zda požár lesa změní směr (případně kam) v závislosti na počasí a povaze okolního terénu. Spojenectví Suomi – software prošlo testy na jedničku a v příštím roce se již má stát regulérním pomocníkem lesní požární služby ve státě Colorado.

Křest ohněm ostatně nově vyvinutý postup podstoupil v září 2014 v Jihoafrické republice při ničivých požárech v Krugerově národním parku, kde s ním byli velmi spokojeni.

Potěšující novinkou je samozřejmě i to, že NASA a Ministerstvo zemědělství USA letos v červenci uzavřely dohodu o další budoucí pomoci kosmické agentury, co se týče studia a pozorování Země, sdílení technologií a pomoci na poli koordinace obdělávání půdy.

V tomto směru není marné ani třeba pěstování rostlin na stanici ISS, které přináší nové zemědělské dovednosti pro místa ne úplně vhodná k plození ovoce a zeleniny.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA (16. 7. 2015)
[2] Mise Suomi NPP na anglické wikipedii



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Suomi NPP, Přínosy kosmické technologie, Přírodní katastrofy


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »