Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Družicové noční snímky Země mohou v téměř reálném čase ukázat airglow

Družicové noční snímky Země mohou v téměř reálném čase ukázat airglow

Barvité airglow nad portugalským ostrovem Pico Island.
Autor: Miguel Claro.

Noční snímky Země a různých jevů v její atmosféře z družice NPP byly donedávna vázány na zpracování dat pokročilejším softwarem. Nyní jsou díky portálu NASA EOSDIS Worldview dostupné každému, a to jak v téměř reálném čase, tak zpětně z archivu. To nejspíš potěší nejen "lovce airglow", ale i další zájemce o to, jak aktuálně vypadá svět v noci, kdekoliv na naší planetě.

EOSDIS (Earth Observing System Data and Information System) je klíčovým uživatelským systémem NASA pro přístup k různým skupinám (oborům) dat pozorování Země, pořizovaných NASA, případně ve spolupráci s NOAA a dalšími partnery. EOSDIS mimo jiné provozuje dvanáct distribučních center zaměřených na různé obory pozorování; např. na pozorování zemské atmosféry je zaměřený distribuční systém LAADS DAAC.

Pro snazší vyhledávání různě tematicky zaměřených dat EOSDIS vyvinul uživatelský systém EOSDIS Worldview, plně zprovozněný letos v dubnu (přičemž různé beta a alfa verze byly dostupné od r. 2012). Uživatel má možnost si v tomto systému navolit různé typy dat a pozorování, zvolit projekci, různé překryvné vrstvy (např. politickou mapu světa, pobřeží, silnice, města, geografické sítě aj.) a svou volbu si uložit pro další použití. Systém zároveň umožňuje přímý přístup ke stažení zdrojových dat snímků (vrstev), zobrazených uživatelem.

Ukázkový náhled snímku z družice NPP na serveru EOSDIS Worldview. Autor: NPP, DNB-NASA, Worldview.
Ukázkový náhled snímku z družice NPP na serveru EOSDIS Worldview.
Autor: NPP, DNB-NASA, Worldview.

Jedním ze souborů dat, dostupných přes EOSDIS Worldview, jsou noční pozorování Země a její atmosféry družicí Suomi-NPP přístrojem DNB (Day/Night Band). Uživatel si může zvolit datum pozorování a oblast zájmu, přičemž aktuální data jsou dostupná zpravidla do 3 až 4 hodin od jejich pořízení. Snímky DNB jsou navíc zpracovány pokročilou metodou Enhanced Near Constant Contrast (viz odkazy níže), která umožňuje zobrazit nerovnoměrně nasvícené oblasti tak, aby celý snímek byl expozičně vyrovnaný – tedy aby světlé oblasti (např. oblasti kde již svítá, nebo oblasti nasvícené Měsícem či polární září) nebyly přeexponovány, a naopak aby vynikly detaily i těch nejtmavších oblastí (např. oblasti s bouřemi rozvlněným airglow – viz ukázka). To umožňuje daleko efektivnější vyhledávání různě tematicky zaměřených jevů – např. aktuální situace světelného znečištění (z pohledu shora), polárních září a jejich detailů, či již výše zmíněných vln v airglow.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přednastavený přímý odkaz na noční snímky DNB na EOSDIS Worldview
[2] Článek o Enhanced Near Constant Contrast (1)
[3] Článek o Enhanced Near Constant Contrast (2)
[4] Článek o Enhanced Near Constant Contrast (3)



O autorovi

Martin Setvák

Martin Setvák

Pracovník ČHMÚ. Od roku 1990 je vedoucím družicového oddělení ČHMÚ. V rámci oddělení se zabývá prakticky vším, co nějak souvisí s meteorologickými družicemi: příjmem dat, jejich zpracováním a interpretací, distribucí produktů ČHMÚ a jejich archivací. Intenzivněji se věnuje zejména interpretaci družicových snímků a jejich odbornému využití - především problematice družicových pozorování konvektivních bouří. Více na osobních stránkách autora.

Štítky: Polární záře, Světélkování vzduchu, Suomi NPP, EODSIS


9. vesmírný týden 2021

9. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zodiakiálne svetlo a Mliečna cesta

Zvieratníkove svetlo a Mliečna cesta

Další informace »