Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Družicové noční snímky Země mohou v téměř reálném čase ukázat airglow

Družicové noční snímky Země mohou v téměř reálném čase ukázat airglow

Barvité airglow nad portugalským ostrovem Pico Island.
Autor: Miguel Claro.

Noční snímky Země a různých jevů v její atmosféře z družice NPP byly donedávna vázány na zpracování dat pokročilejším softwarem. Nyní jsou díky portálu NASA EOSDIS Worldview dostupné každému, a to jak v téměř reálném čase, tak zpětně z archivu. To nejspíš potěší nejen "lovce airglow", ale i další zájemce o to, jak aktuálně vypadá svět v noci, kdekoliv na naší planetě.

EOSDIS (Earth Observing System Data and Information System) je klíčovým uživatelským systémem NASA pro přístup k různým skupinám (oborům) dat pozorování Země, pořizovaných NASA, případně ve spolupráci s NOAA a dalšími partnery. EOSDIS mimo jiné provozuje dvanáct distribučních center zaměřených na různé obory pozorování; např. na pozorování zemské atmosféry je zaměřený distribuční systém LAADS DAAC.

Pro snazší vyhledávání různě tematicky zaměřených dat EOSDIS vyvinul uživatelský systém EOSDIS Worldview, plně zprovozněný letos v dubnu (přičemž různé beta a alfa verze byly dostupné od r. 2012). Uživatel má možnost si v tomto systému navolit různé typy dat a pozorování, zvolit projekci, různé překryvné vrstvy (např. politickou mapu světa, pobřeží, silnice, města, geografické sítě aj.) a svou volbu si uložit pro další použití. Systém zároveň umožňuje přímý přístup ke stažení zdrojových dat snímků (vrstev), zobrazených uživatelem.

Ukázkový náhled snímku z družice NPP na serveru EOSDIS Worldview. Autor: NPP, DNB-NASA, Worldview.
Ukázkový náhled snímku z družice NPP na serveru EOSDIS Worldview.
Autor: NPP, DNB-NASA, Worldview.

Jedním ze souborů dat, dostupných přes EOSDIS Worldview, jsou noční pozorování Země a její atmosféry družicí Suomi-NPP přístrojem DNB (Day/Night Band). Uživatel si může zvolit datum pozorování a oblast zájmu, přičemž aktuální data jsou dostupná zpravidla do 3 až 4 hodin od jejich pořízení. Snímky DNB jsou navíc zpracovány pokročilou metodou Enhanced Near Constant Contrast (viz odkazy níže), která umožňuje zobrazit nerovnoměrně nasvícené oblasti tak, aby celý snímek byl expozičně vyrovnaný – tedy aby světlé oblasti (např. oblasti kde již svítá, nebo oblasti nasvícené Měsícem či polární září) nebyly přeexponovány, a naopak aby vynikly detaily i těch nejtmavších oblastí (např. oblasti s bouřemi rozvlněným airglow – viz ukázka). To umožňuje daleko efektivnější vyhledávání různě tematicky zaměřených jevů – např. aktuální situace světelného znečištění (z pohledu shora), polárních září a jejich detailů, či již výše zmíněných vln v airglow.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přednastavený přímý odkaz na noční snímky DNB na EOSDIS Worldview
[2] Článek o Enhanced Near Constant Contrast (1)
[3] Článek o Enhanced Near Constant Contrast (2)
[4] Článek o Enhanced Near Constant Contrast (3)



O autorovi

Martin Setvák

Martin Setvák

Pracovník ČHMÚ. Od roku 1990 je vedoucím družicového oddělení ČHMÚ. V rámci oddělení se zabývá prakticky vším, co nějak souvisí s meteorologickými družicemi: příjmem dat, jejich zpracováním a interpretací, distribucí produktů ČHMÚ a jejich archivací. Intenzivněji se věnuje zejména interpretaci družicových snímků a jejich odbornému využití - především problematice družicových pozorování konvektivních bouří. Více na osobních stránkách autora.

Štítky: Polární záře, Světélkování vzduchu, Suomi NPP, EODSIS


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »