Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Brněnská noc padajících hvězd

Brněnská noc padajících hvězd

Užijte si noc padajících hvězd 2016 na Kraví hoře v Brně!
Autor: HaP Brno

Z pátku 12. srpna na sobotu 13. srpna nezůstávejte doma. Teple se oblečte, lapněte karimatku se spacákem a vydejte se na brněnskou Kraví horu. Již podruhé se odtud můžete dívat na meteory z roje Perseid. Výjimečná Noc padajících hvězd začíná v pátek 12. srpna kolem 22. hodiny a končí až za svítání v sobotu 13. srpna.​

Nejvíc meteorů máte šanci zahlédnout od půlnoci do rána. Čekání na ně vám zpestří prolétající umělé družice, nejnápadnější letní souhvězdí i jasné hvězdy. V první polovině noci nás bude na nebi doprovázet i dorůstající kotouč Měsíce, jehož světlo bude pozorování Perseid poněkud rušit. Pokud nám to výhledy z Kraví hory dovolí, určitě na něj namíříme některý z našich přenosných dalekohledů. Nebudou-li jasné Perseidy, uvidíme alespoň měsíční krátery. A když náhodou usnete, tak v centru města, s úžasným výhledem na Brno. 

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno 

Noc padajících hvězd pořádají Hvězdárna a planetárium Brno a Sportovně-rekreační areál Kraví hora, ve spolupráci s Technickými sítěmi Brno, Dopravním podnikem města Brna, Městskou policií Brno, Policií České republiky, Brněnským deníkem – Rovnost a Rádiem Petrov, pod záštitou primátora statutárního města Brna Petra Vokřála a starosty městské části Brno-střed Martina Landy.

 

Video: Noc padající hvězd v Brně - užijte si ji svérázně v bazénu!

Praktické rady k Noci padajících hvězd

  • Sledujte facebook.com/hvezdarna.brno anebo speciální stránky vhodné pro smartphony www.hvezdarna.cz/perseidy (v provozu od 11. srpna).
  • Program noci je jednoduchý: lehneme si na trávu a budeme se dívat na nebe. Hrát nám k tomu bude téměř vesmírná hudba, tu a tam k dění na nebi něco řekneme. Cílem je v pohodě zažít Noc padajících hvězd.
  • Pozorovat se bude pouze za pěkného počasí.
  • Dbejte pokynů organizátorů.
  • Vstup přes pokladnu koupaliště na Kraví hoře. Vstupné 50 Kč, bez možnosti rezervace.
  • Určitě se teple oblečte. Noci jsou chladné, padá rosa!
  • Přineste si sebou něco pod sebe, ideálně karimatku, ať si můžete při pozorování lehnout.
  • Začíná se v pátek 12. srpna od 22.00 hodin, končí nad ránem (cca 4.30) následující den.
  • Maximální kapacita koupaliště je 3000 lidí.
  • Bazény na koupališti budou v noci nepřístupné!
  • Nad ránem bude nutné koupaliště opustit.
  • Své postřehy sdílejte na Facebooku Hvězdárny a planetária Brno.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Meteory a meteorické roje na Astro.cz

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Perseidy, Perseidy 2016


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »