Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Brněnská noc padajících hvězd

Brněnská noc padajících hvězd

Užijte si noc padajících hvězd 2016 na Kraví hoře v Brně!
Autor: HaP Brno

Z pátku 12. srpna na sobotu 13. srpna nezůstávejte doma. Teple se oblečte, lapněte karimatku se spacákem a vydejte se na brněnskou Kraví horu. Již podruhé se odtud můžete dívat na meteory z roje Perseid. Výjimečná Noc padajících hvězd začíná v pátek 12. srpna kolem 22. hodiny a končí až za svítání v sobotu 13. srpna.​

Nejvíc meteorů máte šanci zahlédnout od půlnoci do rána. Čekání na ně vám zpestří prolétající umělé družice, nejnápadnější letní souhvězdí i jasné hvězdy. V první polovině noci nás bude na nebi doprovázet i dorůstající kotouč Měsíce, jehož světlo bude pozorování Perseid poněkud rušit. Pokud nám to výhledy z Kraví hory dovolí, určitě na něj namíříme některý z našich přenosných dalekohledů. Nebudou-li jasné Perseidy, uvidíme alespoň měsíční krátery. A když náhodou usnete, tak v centru města, s úžasným výhledem na Brno. 

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno 

Noc padajících hvězd pořádají Hvězdárna a planetárium Brno a Sportovně-rekreační areál Kraví hora, ve spolupráci s Technickými sítěmi Brno, Dopravním podnikem města Brna, Městskou policií Brno, Policií České republiky, Brněnským deníkem – Rovnost a Rádiem Petrov, pod záštitou primátora statutárního města Brna Petra Vokřála a starosty městské části Brno-střed Martina Landy.

 

Video: Noc padající hvězd v Brně - užijte si ji svérázně v bazénu!

Praktické rady k Noci padajících hvězd

  • Sledujte facebook.com/hvezdarna.brno anebo speciální stránky vhodné pro smartphony www.hvezdarna.cz/perseidy (v provozu od 11. srpna).
  • Program noci je jednoduchý: lehneme si na trávu a budeme se dívat na nebe. Hrát nám k tomu bude téměř vesmírná hudba, tu a tam k dění na nebi něco řekneme. Cílem je v pohodě zažít Noc padajících hvězd.
  • Pozorovat se bude pouze za pěkného počasí.
  • Dbejte pokynů organizátorů.
  • Vstup přes pokladnu koupaliště na Kraví hoře. Vstupné 50 Kč, bez možnosti rezervace.
  • Určitě se teple oblečte. Noci jsou chladné, padá rosa!
  • Přineste si sebou něco pod sebe, ideálně karimatku, ať si můžete při pozorování lehnout.
  • Začíná se v pátek 12. srpna od 22.00 hodin, končí nad ránem (cca 4.30) následující den.
  • Maximální kapacita koupaliště je 3000 lidí.
  • Bazény na koupališti budou v noci nepřístupné!
  • Nad ránem bude nutné koupaliště opustit.
  • Své postřehy sdílejte na Facebooku Hvězdárny a planetária Brno.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Meteory a meteorické roje na Astro.cz

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Perseidy, Perseidy 2016


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »