Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Brněnská noc padajících hvězd

Brněnská noc padajících hvězd

Užijte si noc padajících hvězd 2016 na Kraví hoře v Brně!
Autor: HaP Brno

Z pátku 12. srpna na sobotu 13. srpna nezůstávejte doma. Teple se oblečte, lapněte karimatku se spacákem a vydejte se na brněnskou Kraví horu. Již podruhé se odtud můžete dívat na meteory z roje Perseid. Výjimečná Noc padajících hvězd začíná v pátek 12. srpna kolem 22. hodiny a končí až za svítání v sobotu 13. srpna.​

Nejvíc meteorů máte šanci zahlédnout od půlnoci do rána. Čekání na ně vám zpestří prolétající umělé družice, nejnápadnější letní souhvězdí i jasné hvězdy. V první polovině noci nás bude na nebi doprovázet i dorůstající kotouč Měsíce, jehož světlo bude pozorování Perseid poněkud rušit. Pokud nám to výhledy z Kraví hory dovolí, určitě na něj namíříme některý z našich přenosných dalekohledů. Nebudou-li jasné Perseidy, uvidíme alespoň měsíční krátery. A když náhodou usnete, tak v centru města, s úžasným výhledem na Brno. 

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno 

Noc padajících hvězd pořádají Hvězdárna a planetárium Brno a Sportovně-rekreační areál Kraví hora, ve spolupráci s Technickými sítěmi Brno, Dopravním podnikem města Brna, Městskou policií Brno, Policií České republiky, Brněnským deníkem – Rovnost a Rádiem Petrov, pod záštitou primátora statutárního města Brna Petra Vokřála a starosty městské části Brno-střed Martina Landy.

 

Video: Noc padající hvězd v Brně - užijte si ji svérázně v bazénu!

Praktické rady k Noci padajících hvězd

  • Sledujte facebook.com/hvezdarna.brno anebo speciální stránky vhodné pro smartphony www.hvezdarna.cz/perseidy (v provozu od 11. srpna).
  • Program noci je jednoduchý: lehneme si na trávu a budeme se dívat na nebe. Hrát nám k tomu bude téměř vesmírná hudba, tu a tam k dění na nebi něco řekneme. Cílem je v pohodě zažít Noc padajících hvězd.
  • Pozorovat se bude pouze za pěkného počasí.
  • Dbejte pokynů organizátorů.
  • Vstup přes pokladnu koupaliště na Kraví hoře. Vstupné 50 Kč, bez možnosti rezervace.
  • Určitě se teple oblečte. Noci jsou chladné, padá rosa!
  • Přineste si sebou něco pod sebe, ideálně karimatku, ať si můžete při pozorování lehnout.
  • Začíná se v pátek 12. srpna od 22.00 hodin, končí nad ránem (cca 4.30) následující den.
  • Maximální kapacita koupaliště je 3000 lidí.
  • Bazény na koupališti budou v noci nepřístupné!
  • Nad ránem bude nutné koupaliště opustit.
  • Své postřehy sdílejte na Facebooku Hvězdárny a planetária Brno.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Meteory a meteorické roje na Astro.cz

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Perseidy, Perseidy 2016


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »