Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Český úspěch v Paříži

Český úspěch v Paříži

V rámci mezinárodního projektu VT-2004 probíhala soutěž o nejlepší videosnímek věnovaný přechodu Venuše před Sluncem. Mezinárodní porota, v níž zasedla i česká novinářka Šárka Speváková, propustila do finále 10 soutěžních snímků. Z České republiky odjely do Paříže představit svoji práci tři týmy - studenti Gymnázia v Teplicích Miloš Kejzlar a Tomáš Mojžíš, sourozenci Jan a Kateřina Měšťanovi z Písku a Martin Lhoták a Robert Smolík z občanského sdružení Lodžie v Jičíně. Mezi ostatními soutěžícími se rozhodně neztratili.

O víkendu 5. – 7. listopadu 2004 se v Paříži konalo slavnostní uzavření evropského vzdělávacího projektu „Venus Transit 2004“. S tímto rozsáhlým projektem přišla Evropská jižní observatoř (ESO). Projekt se začal připravovat již v loňském roce, zahájen byl v únoru letošního roku a jeho vyvrcholením bylo pozorování přechodu Venuše před Sluncem - úkazu, který do 8. června 2004 neměl na Zemi živého svědka (nastal do té doby naposledy v roce 1882!). Na základě měření účastníků projektu byly na pařížské observatoři provedeny tisíce výpočtů a každý pozorovatel se tak dozvěděl, s jakou přesností svým pozorováním dokázal změřit základní stupínek pomyslného „kosmického žebříku“ – vzdálenost Země od Slunce (astronomickou jednotku). Evropský projekt „Venus Transit 2004“ tak nabídl každému, tedy i laické veřejnosti, možnost zapojit se do pozorování mimořádného astronomického jevu a vyzkoušet si historické měření vzdálenosti Země – Slunce. Podrobné informace o projektu „Venus Transit 2004“ lze najít na internetové adrese českých stránek projektu http://vt-2004.astro.cz/

V rámci tohoto mezinárodního projektu probíhala soutěž o nejlepší videosnímek věnovaný přechodu Venuše před Sluncem. Mezinárodní porota, v níž zasedla i česká novinářka Šárka Speváková, propustila do finále 10 soutěžních snímků. Z České republiky odjely do Paříže představit svoji práci tři týmy – studenti Gymnázia v Teplicích Miloš Kejzlar a Tomáš Mojžíš, sourozenci Jan a Kateřina Měšťanovi z Písku a Martin Lhoták a Robert Smolík z občanského sdružení Lodžie v Jičíně. Už to, že se do finále dostaly tři české práce, lze považovat za úspěch. Na slavnostním vyhlášení v prostorách Senátu Francouzské republiky bylo uděleno 5 cen, z toho 2 byly uděleny českým pracím. Druhou cenu v soutěži obdrželi Martin Lhoták a Robert Smolík ze sdružení Lodžie v Jičíně. Odletí tak na nejmodernější a nejvýkonnější observatoř ESO do chilské pouště Atacama. Zvláštní cenu poroty získali Jan a Kateřina Měšťanovi z Písku a obdrželi řadu knih s podpisy významných světových vědců. (První cenu získal tým z Anglie, druhé 2. místo (3. místo nebylo uděleno) polský tým a cenu diváků tým z Belgie). Pro laureáty byl připraven nabitý program – od recepce na Eiffelovce přes prohlídku hvězdáren v Meudonu a v Paříži, zámku ve Versaille až po slavnostní večeři v prostorách francouzského senátu.

Pařížského jednání se zúčastnili také zástupci českého organizačního výboru projektu v čele s ředitelem Astronomického ústavu AV ČR RNDr. Petrem Heinzelem, DrSc. O významu české účasti na této mezinárodní spolupráci svědčí mj. to, že dvě dílčí závěrečné zprávy projektu přednesli právě čeští zástupci. V mezinárodním výboru vedeným Dr. Richardem Westem z ESO (objevitelem známé Westovy komety – 1976), pracovali dva čeští astronomové.

Česká republika v tomto evropském projektu prokázala připravenost a vysokou schopnost mezinárodní astronomické spolupráce. Je to jistě jeden z krůčků přidružení České republiky do Jižní evropské observatoře.

Český organizační výbor projektu „Venus Transit 2004“ (suchan@astro.cz)

image002.jpg
2. cena byla udělena Martinu Lhotákovi a Robertu Smolíkovi ze sdružení Lodžie v Jičíně.

image004.jpg
Cena poroty byla udělena sourozencům Janu a Kateřině Měšťanovým z Písku. Na snímku jim v prostorách francouzského senátu podepisuje knihu předseda Mezinárodního výboru projektu Venus transit 2004 Dr. Richard West z Jižní evropské observatoře.

image006.jpg
Diplom ceny poroty putuje do Písku v České republice

image009.gif

Graf nepotřebuje komentář. Podporu evropskému vzdělávacímu projektu Venus transit 2004 deklarovala ministryně školství Petra Buzková.

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu MS Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »