Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Český úspěch v Paříži

Český úspěch v Paříži

V rámci mezinárodního projektu VT-2004 probíhala soutěž o nejlepší videosnímek věnovaný přechodu Venuše před Sluncem. Mezinárodní porota, v níž zasedla i česká novinářka Šárka Speváková, propustila do finále 10 soutěžních snímků. Z České republiky odjely do Paříže představit svoji práci tři týmy - studenti Gymnázia v Teplicích Miloš Kejzlar a Tomáš Mojžíš, sourozenci Jan a Kateřina Měšťanovi z Písku a Martin Lhoták a Robert Smolík z občanského sdružení Lodžie v Jičíně. Mezi ostatními soutěžícími se rozhodně neztratili.

O víkendu 5. – 7. listopadu 2004 se v Paříži konalo slavnostní uzavření evropského vzdělávacího projektu „Venus Transit 2004“. S tímto rozsáhlým projektem přišla Evropská jižní observatoř (ESO). Projekt se začal připravovat již v loňském roce, zahájen byl v únoru letošního roku a jeho vyvrcholením bylo pozorování přechodu Venuše před Sluncem - úkazu, který do 8. června 2004 neměl na Zemi živého svědka (nastal do té doby naposledy v roce 1882!). Na základě měření účastníků projektu byly na pařížské observatoři provedeny tisíce výpočtů a každý pozorovatel se tak dozvěděl, s jakou přesností svým pozorováním dokázal změřit základní stupínek pomyslného „kosmického žebříku“ – vzdálenost Země od Slunce (astronomickou jednotku). Evropský projekt „Venus Transit 2004“ tak nabídl každému, tedy i laické veřejnosti, možnost zapojit se do pozorování mimořádného astronomického jevu a vyzkoušet si historické měření vzdálenosti Země – Slunce. Podrobné informace o projektu „Venus Transit 2004“ lze najít na internetové adrese českých stránek projektu http://vt-2004.astro.cz/

V rámci tohoto mezinárodního projektu probíhala soutěž o nejlepší videosnímek věnovaný přechodu Venuše před Sluncem. Mezinárodní porota, v níž zasedla i česká novinářka Šárka Speváková, propustila do finále 10 soutěžních snímků. Z České republiky odjely do Paříže představit svoji práci tři týmy – studenti Gymnázia v Teplicích Miloš Kejzlar a Tomáš Mojžíš, sourozenci Jan a Kateřina Měšťanovi z Písku a Martin Lhoták a Robert Smolík z občanského sdružení Lodžie v Jičíně. Už to, že se do finále dostaly tři české práce, lze považovat za úspěch. Na slavnostním vyhlášení v prostorách Senátu Francouzské republiky bylo uděleno 5 cen, z toho 2 byly uděleny českým pracím. Druhou cenu v soutěži obdrželi Martin Lhoták a Robert Smolík ze sdružení Lodžie v Jičíně. Odletí tak na nejmodernější a nejvýkonnější observatoř ESO do chilské pouště Atacama. Zvláštní cenu poroty získali Jan a Kateřina Měšťanovi z Písku a obdrželi řadu knih s podpisy významných světových vědců. (První cenu získal tým z Anglie, druhé 2. místo (3. místo nebylo uděleno) polský tým a cenu diváků tým z Belgie). Pro laureáty byl připraven nabitý program – od recepce na Eiffelovce přes prohlídku hvězdáren v Meudonu a v Paříži, zámku ve Versaille až po slavnostní večeři v prostorách francouzského senátu.

Pařížského jednání se zúčastnili také zástupci českého organizačního výboru projektu v čele s ředitelem Astronomického ústavu AV ČR RNDr. Petrem Heinzelem, DrSc. O významu české účasti na této mezinárodní spolupráci svědčí mj. to, že dvě dílčí závěrečné zprávy projektu přednesli právě čeští zástupci. V mezinárodním výboru vedeným Dr. Richardem Westem z ESO (objevitelem známé Westovy komety – 1976), pracovali dva čeští astronomové.

Česká republika v tomto evropském projektu prokázala připravenost a vysokou schopnost mezinárodní astronomické spolupráce. Je to jistě jeden z krůčků přidružení České republiky do Jižní evropské observatoře.

Český organizační výbor projektu „Venus Transit 2004“ (suchan@astro.cz)

image002.jpg
2. cena byla udělena Martinu Lhotákovi a Robertu Smolíkovi ze sdružení Lodžie v Jičíně.

image004.jpg
Cena poroty byla udělena sourozencům Janu a Kateřině Měšťanovým z Písku. Na snímku jim v prostorách francouzského senátu podepisuje knihu předseda Mezinárodního výboru projektu Venus transit 2004 Dr. Richard West z Jižní evropské observatoře.

image006.jpg
Diplom ceny poroty putuje do Písku v České republice

image009.gif

Graf nepotřebuje komentář. Podporu evropskému vzdělávacímu projektu Venus transit 2004 deklarovala ministryně školství Petra Buzková.

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu MS Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »