Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Čtyři jasné komety pro malé dalekohledy

Čtyři jasné komety pro malé dalekohledy

Kometa C/2015 ER61 (PanSTARRS) na skvělé fotografii z jižní oblohy
Autor: Gerald Rhemann

Nestává se často, aby byly na obloze viditelné hned čtyři jasné komety, které lze za bezměsíčné noci pozorovat i běžným triedrem 10×50. Události posledních dnů však stojí za to si krátce připomenout. Naši pozornost si nyní zaslouží především dvě komety viditelné nejvýše až za ranního svítání. Zbývající dvě komety jsou samozřejmě 41P a 2015 V2, ale musíme teď přečkat období úplňku, který je dost „maže z oblohy“.

Ačkoli nyní nastává období, které pozorování komet moc nepřeje (Měsíc bude v úplňku v úterý 11. dubna), musíme upozornit na možnou viditelnost dvou zajímavých komet na renní obloze a později pak i zbývajících komet, které jsou tak vysoko, že je můžeme vidět po celou noc.

Nejprve zaměříme svou pozornost na kometu z úvodní fotografie článku. Na první letmý pohled připomíná kometu Hyakutake, samozřejmě odmyslíme-li si její jas. Tato kometa byla ještě na konci roku 2016 jen nenápadným mlhavým obláčkem. Nikdo nevěděl, co od ní můžeme čekat v roce 2017, ačkoli se věřilo, že by se mohla dost až k hranici viditlenosti malými dalekohledy s jasností 8 mag. Tento scénář víceméně dodržovala až do konce března. K jejímu spatření nepřispívala jen nízká výška na ranní obloze, kde setrvává doteď. 

Vývoj komety C/2015 ER61 (PanSTARRS) v prvních dubnových dnech Autor: Justin Tilbrook
Vývoj komety C/2015 ER61 (PanSTARRS) v prvních dubnových dnech
Autor: Justin Tilbrook

Razantní změna však nastala v prvních dubnových dnech, když kometa zjasnila o více než 2 mag a nyní se odhady její jasnosti zastavily někde kolem 6,5 mag. Navíc, jak vidíme na fotografiích, výrazně narostla její koma a má stále hezčí ohon. S dalším vývojem komety si budeme muset počkat. Jak již bylo řečeno, kometa je na obloze jen velmi nízko. Ze všech je nejhůře viditelná, za svítání méně než 10° vysoko, avšak měli bychom se na ni zkusit podívat, v tomto případě bude asi jedno, zda je zrovna na obloze Měsíc.

C/2017 E4 (Lovejoy) 3. 4. 2017 Autor: Norbert Mrozek
C/2017 E4 (Lovejoy) 3. 4. 2017
Autor: Norbert Mrozek

Další ranní kometa, která nás potěšila, je C/2017 E4 (Lovejoy). Jak je z označení patrné, objevena byla teprve nedávno a její objevitel, Terry Lovejoy z Austrálie, nám je dobře znám díky jiným jasným kometám, jimž dosud vévodí kometa C/2011 W3 nebo poslední pěkná okem viditelná kometa C/2014 Q2. Kometa letí zhruba kolmo na rovinu drah planet a nyní směřuje jakoby nad Slunce. Protože se blíží do přísluní, je také pomrně dost jasná a odhady hovoří o 6,7 mag. U této komety je také vidět den po dni se měnící ohon a koma je neobvykle eliptická kolmo k ohonu. Podobnou komu měly i dvě jiné komety, u nichž později došlo k rozpadu a tedy i zániku. Necháme se tedy překvapit, co předvede tato kometa.

Poloha komety C/2017 E4 (Lovejoy) ve 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Poloha komety C/2017 E4 (Lovejoy) ve 14. týdnu 2017. Data: Guide 9

Zbylé dvě komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a C/2015 V2 (Johnson) nám jsou dobře známy. Kometa 41P je stále poměrně velkou mlhavou koulí a proto je nyní při Měsíci její spatření asi nereálné, ale díky poloze vysoko v souhvězdí Draka bude v druhé polovině dubna stále pěknou kometou i pro malý triedr. Kometa V2 Johnson je stále hezčí a jasnější. Na posledních fotografiích už měla velkou zelenou komu, výrazný bílý prachový a velmi slabý iontový ohon. Nyní i tato kometa je rušena Měsícem, ale později bude také v souhvězdí Herkula k vidění i běžným triedrem.

Mapa poloh komety 41P v 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety 41P v 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9

41P/Tuttle-Giacobini-Kresák 30. března 2017 Autor: Michael Jäger
41P/Tuttle-Giacobini-Kresák 30. března 2017
Autor: Michael Jäger

Jak bylo řečeno v úvodu, měli bychom nyní zaměřit svou pozornost na ranní oblohu a to bez ohledu na svit Měsíce. Nastala poměrně vzácná konstelace, kdy lze běžným triedrem spatřit hned čtyři komety a záleží jen na počasí a na tom, jak moc bude vadit Měsíc, zda je opravdu všechny spatříme tak snadno. Každopádně se máme hlavně v druhé polovině dubna na co těšit.

Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9

C/2015 V2 (Johnson) 3. dubna 2017. Autor: Norbert Mrozek.
C/2015 V2 (Johnson) 3. dubna 2017.
Autor: Norbert Mrozek.

 




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2015 ER61 (PanSTARRS), Komety 2017, 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, C/2017 E4 (Lovejoy), C/2015 V2 (Johnson)


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »