Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Čtyři jasné komety pro malé dalekohledy

Čtyři jasné komety pro malé dalekohledy

Kometa C/2015 ER61 (PanSTARRS) na skvělé fotografii z jižní oblohy
Autor: Gerald Rhemann

Nestává se často, aby byly na obloze viditelné hned čtyři jasné komety, které lze za bezměsíčné noci pozorovat i běžným triedrem 10×50. Události posledních dnů však stojí za to si krátce připomenout. Naši pozornost si nyní zaslouží především dvě komety viditelné nejvýše až za ranního svítání. Zbývající dvě komety jsou samozřejmě 41P a 2015 V2, ale musíme teď přečkat období úplňku, který je dost „maže z oblohy“.

Ačkoli nyní nastává období, které pozorování komet moc nepřeje (Měsíc bude v úplňku v úterý 11. dubna), musíme upozornit na možnou viditelnost dvou zajímavých komet na renní obloze a později pak i zbývajících komet, které jsou tak vysoko, že je můžeme vidět po celou noc.

Nejprve zaměříme svou pozornost na kometu z úvodní fotografie článku. Na první letmý pohled připomíná kometu Hyakutake, samozřejmě odmyslíme-li si její jas. Tato kometa byla ještě na konci roku 2016 jen nenápadným mlhavým obláčkem. Nikdo nevěděl, co od ní můžeme čekat v roce 2017, ačkoli se věřilo, že by se mohla dost až k hranici viditlenosti malými dalekohledy s jasností 8 mag. Tento scénář víceméně dodržovala až do konce března. K jejímu spatření nepřispívala jen nízká výška na ranní obloze, kde setrvává doteď. 

Vývoj komety C/2015 ER61 (PanSTARRS) v prvních dubnových dnech Autor: Justin Tilbrook
Vývoj komety C/2015 ER61 (PanSTARRS) v prvních dubnových dnech
Autor: Justin Tilbrook

Razantní změna však nastala v prvních dubnových dnech, když kometa zjasnila o více než 2 mag a nyní se odhady její jasnosti zastavily někde kolem 6,5 mag. Navíc, jak vidíme na fotografiích, výrazně narostla její koma a má stále hezčí ohon. S dalším vývojem komety si budeme muset počkat. Jak již bylo řečeno, kometa je na obloze jen velmi nízko. Ze všech je nejhůře viditelná, za svítání méně než 10° vysoko, avšak měli bychom se na ni zkusit podívat, v tomto případě bude asi jedno, zda je zrovna na obloze Měsíc.

C/2017 E4 (Lovejoy) 3. 4. 2017 Autor: Norbert Mrozek
C/2017 E4 (Lovejoy) 3. 4. 2017
Autor: Norbert Mrozek

Další ranní kometa, která nás potěšila, je C/2017 E4 (Lovejoy). Jak je z označení patrné, objevena byla teprve nedávno a její objevitel, Terry Lovejoy z Austrálie, nám je dobře znám díky jiným jasným kometám, jimž dosud vévodí kometa C/2011 W3 nebo poslední pěkná okem viditelná kometa C/2014 Q2. Kometa letí zhruba kolmo na rovinu drah planet a nyní směřuje jakoby nad Slunce. Protože se blíží do přísluní, je také pomrně dost jasná a odhady hovoří o 6,7 mag. U této komety je také vidět den po dni se měnící ohon a koma je neobvykle eliptická kolmo k ohonu. Podobnou komu měly i dvě jiné komety, u nichž později došlo k rozpadu a tedy i zániku. Necháme se tedy překvapit, co předvede tato kometa.

Poloha komety C/2017 E4 (Lovejoy) ve 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Poloha komety C/2017 E4 (Lovejoy) ve 14. týdnu 2017. Data: Guide 9

Zbylé dvě komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a C/2015 V2 (Johnson) nám jsou dobře známy. Kometa 41P je stále poměrně velkou mlhavou koulí a proto je nyní při Měsíci její spatření asi nereálné, ale díky poloze vysoko v souhvězdí Draka bude v druhé polovině dubna stále pěknou kometou i pro malý triedr. Kometa V2 Johnson je stále hezčí a jasnější. Na posledních fotografiích už měla velkou zelenou komu, výrazný bílý prachový a velmi slabý iontový ohon. Nyní i tato kometa je rušena Měsícem, ale později bude také v souhvězdí Herkula k vidění i běžným triedrem.

Mapa poloh komety 41P v 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety 41P v 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9

41P/Tuttle-Giacobini-Kresák 30. března 2017 Autor: Michael Jäger
41P/Tuttle-Giacobini-Kresák 30. března 2017
Autor: Michael Jäger

Jak bylo řečeno v úvodu, měli bychom nyní zaměřit svou pozornost na ranní oblohu a to bez ohledu na svit Měsíce. Nastala poměrně vzácná konstelace, kdy lze běžným triedrem spatřit hned čtyři komety a záleží jen na počasí a na tom, jak moc bude vadit Měsíc, zda je opravdu všechny spatříme tak snadno. Každopádně se máme hlavně v druhé polovině dubna na co těšit.

Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9

C/2015 V2 (Johnson) 3. dubna 2017. Autor: Norbert Mrozek.
C/2015 V2 (Johnson) 3. dubna 2017.
Autor: Norbert Mrozek.

 




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2015 ER61 (PanSTARRS), Komety 2017, 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, C/2017 E4 (Lovejoy), C/2015 V2 (Johnson)


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »