Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Další výrazný bolid zazářil nad Českem 16. prosince 2016 večer

Další výrazný bolid zazářil nad Českem 16. prosince 2016 večer

Bolid 16. prosince 2016 zachycený Evropskou bolidovou sítí na stanici Polom.
Autor: AsÚ AV ČR

V pátek 16. prosince v 19:22:17-30 SEČ zazářil nad Českem další výrazný bolid.  Tento Jasný bolid byl podrobně zachycený speciálními kamerami v české části Evropské bolidové sítě a ze získaných dat jsme již spolehlivě určili dráhu tohoto malého meziplanetárního tělesa, tzv. meteoroidu, v atmosféře i jeho „předsrážkovou“ dráhu ve Sluneční soustavě.  Kromě našich přístrojů ovšem tento mimořádný přírodní úkaz viděl i velký počet náhodných pozorovatelů, kteří nám poslali svá hlášení, ve kterých mnohdy velmi podrobně a poutavě popisují, co viděli. Za všechna tato hlášení děkujeme a přinášíme základní informace o tom, co se na obloze v pátek večer 16. prosince odehrálo.

Z hlediska pádu šlo o zajímavé těleso, které se při průletu atmosférou významně rozpadalo, což ukazují záznamy jak z bolidových kamer na několika stanicích, tak hlavně též videokamery z Ondřejova a i podrobné  záznamy světelných křivek s vysokým časovým rozlišením (5000 vzorků/s), které nám poskytují naše speciální kamery. Na mapce na obrázku je znázorněn průmět světelné dráhy kudy bolid letěl. Celá dráha byla dlouhá 209,4 km a trvala 13 sekund. Šlo tedy o opravdu dlouhý průlet atmosférou, což je poměrně výjimečné.

Projekce dráhy bolidu 16. prosince 2016 nad zemí. Autor: Google/Pavel Spurný.
Projekce dráhy bolidu 16. prosince 2016 nad zemí.
Autor: Google/Pavel Spurný.

Bolid začal svítit ve výšce 82,5 km, pohasl ve výšce 37,3 km a sklon jeho dráhy se měnil ze 13,2° na začátku na koncových 11,6°. Jednalo se tedy o velmi plochou dráhu letu. Podle toho, jak výrazně fragmentoval a jak se brzdil, nevylučujeme pád malých meteoritů na zemský povrch na území Polska poblíž hranice s Německem. Předpokládaná pádová oblast ale z charakteru dráhy vlastního bolidu (sklon, výška, četné fragmentace)  je velmi rozlehlá a tak systematické hledání v tomto případě není možné. Pokud jde o dráhu původního meteoroidu ve Sluneční soustavě, tak z našich výpočtů  vyplývá, že těleso pochází z vnitřní části hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Kontakty a další informace:

RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR, Fričova 298, 251 65 Ondřejov

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Významné bolidy zachycené Evropskou bolidovou sítí
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR
[3] Meteory a meteorické roje na Astro.cz

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: EN161216, Bolid, Bolid 16. prosince 2016


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »