Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Další výrazný bolid zazářil nad Českem 16. prosince 2016 večer

Další výrazný bolid zazářil nad Českem 16. prosince 2016 večer

Bolid 16. prosince 2016 zachycený Evropskou bolidovou sítí na stanici Polom.
Autor: AsÚ AV ČR

V pátek 16. prosince v 19:22:17-30 SEČ zazářil nad Českem další výrazný bolid.  Tento Jasný bolid byl podrobně zachycený speciálními kamerami v české části Evropské bolidové sítě a ze získaných dat jsme již spolehlivě určili dráhu tohoto malého meziplanetárního tělesa, tzv. meteoroidu, v atmosféře i jeho „předsrážkovou“ dráhu ve Sluneční soustavě.  Kromě našich přístrojů ovšem tento mimořádný přírodní úkaz viděl i velký počet náhodných pozorovatelů, kteří nám poslali svá hlášení, ve kterých mnohdy velmi podrobně a poutavě popisují, co viděli. Za všechna tato hlášení děkujeme a přinášíme základní informace o tom, co se na obloze v pátek večer 16. prosince odehrálo.

Z hlediska pádu šlo o zajímavé těleso, které se při průletu atmosférou významně rozpadalo, což ukazují záznamy jak z bolidových kamer na několika stanicích, tak hlavně též videokamery z Ondřejova a i podrobné  záznamy světelných křivek s vysokým časovým rozlišením (5000 vzorků/s), které nám poskytují naše speciální kamery. Na mapce na obrázku je znázorněn průmět světelné dráhy kudy bolid letěl. Celá dráha byla dlouhá 209,4 km a trvala 13 sekund. Šlo tedy o opravdu dlouhý průlet atmosférou, což je poměrně výjimečné.

Projekce dráhy bolidu 16. prosince 2016 nad zemí. Autor: Google/Pavel Spurný.
Projekce dráhy bolidu 16. prosince 2016 nad zemí.
Autor: Google/Pavel Spurný.

Bolid začal svítit ve výšce 82,5 km, pohasl ve výšce 37,3 km a sklon jeho dráhy se měnil ze 13,2° na začátku na koncových 11,6°. Jednalo se tedy o velmi plochou dráhu letu. Podle toho, jak výrazně fragmentoval a jak se brzdil, nevylučujeme pád malých meteoritů na zemský povrch na území Polska poblíž hranice s Německem. Předpokládaná pádová oblast ale z charakteru dráhy vlastního bolidu (sklon, výška, četné fragmentace)  je velmi rozlehlá a tak systematické hledání v tomto případě není možné. Pokud jde o dráhu původního meteoroidu ve Sluneční soustavě, tak z našich výpočtů  vyplývá, že těleso pochází z vnitřní části hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Kontakty a další informace:

RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR, Fričova 298, 251 65 Ondřejov

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Významné bolidy zachycené Evropskou bolidovou sítí
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR
[3] Meteory a meteorické roje na Astro.cz

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Spurný

Pavel Spurný

Pavel Spurný (* 22. ledna 1958, Dačice) je český astronom, pracovník Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Zabývá se výzkumem meziplanetární hmoty – je světově uznávaným odborníkem na meteory. Je hlavním koordinátorem bolidové sítě pro sledování meteorů v Evropě a rovněž se staral o podobnou síť v západní Austrálii. Více o autorovi.

Štítky: EN161216, Bolid, Bolid 16. prosince 2016


3. vesmírný týden 2020

3. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Merkur a Saturn jsou úhlově blízko Slunci. Kometu C/2017 T2 můžeme opět pozorovat na večerní obloze. Na úspěchy raket Falcon 9 a CZ-3B by v tomto týdnu určitě chtělo navázat několik dalších. Uběhlo 15 let od přistání pouzdra Huygens na Titanu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Glaxie pod Galaxií

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2019 obdržel snímek „Galaxie pod Galaxií“, jehož autorem je Roman Ponča   „Galaxie pod Galaxií“, není to tak trochu podivný název vítězného snímku prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce? Možná, snad, … ale je

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2017 T2 (PANSTARRS)

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Nacházela se téměř v zenitu v souhvězdí Persea. Atmosférické podmínky byly podprůměrné.

Další informace »