Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dnešní rozbřesk "rozzářila" výrazná noční oblaka

Dnešní rozbřesk "rozzářila" výrazná noční oblaka

2011_07_12_nlc_kunka_46.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
Dnes 12. července 2011 v časných ranních hodinách se nad severním obzorem odehrálo spektakulární a nesmírně fotogenické přírodní představení. Ještě před rozbřeskem a během něho se především z horských výchledů ukázala jedna z nejvýraznějších letošních nočních svítících oblak. K ránu pak na mnoha místech České republiky celý úkaz doplnila bělavá přízemní mlha dodávající všemu ještě dramatičtější vzhled. Noční oblaka můžete vyhlížet i v následujícíh dnech.

Úkaz začal přibližně kolem 2:20 SELČ, kdy nad severním obzorem pomalu "vyvstávala" neurčitá zář. Jak čas plynul, zář chytala stříbřitě modravou barvu a malý dalokohled záhy odhalil jemné struktury vlnitých stříbřitých oblak. Velmi pěkný shluk nočních oblak poměrně rychle zjasňoval pod souhvězdím Vozky, zatímco zbytek severního obzoru jen zlehka světlal. Okolo 2:40 na sebe začala upozorňovat dlouhá vrstva nočních oblak zasahující až k severozápadu a jas celého tohoto komplexu se prudce zvyšoval. Krátce po třetí hodině ranní pak dosáhl svého maxima a obloha již začala velmi rychle světlat rozbřeskem. Noční oblaka vydržela v dohledu triedrů ještě do přibližně čtvrté ranní hodiny a vystoupala v místech kolem severního a severo-severozápadního obzoru do výšky nad 10°. Byla tak jedněmi z těch nejvýraznějších viditelných z ČR v tomto roce vůbec. Podobně výrazná NLC ozdobila jen soumrak během majestátného zatmění Měsíce 15. června.

Fotogalerie NLC 12. července 2011 z Kunětické hory u Pardubic
(foceno mezi cca 2:20 - 3:30 SELČ, Canon 550D, obj. Tamron 18-200 mm;
objekt s komínem je opatovická elektrárna)

2011_07_12_nlc_kunka_16.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_25.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_31.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_43.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_46.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_60.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek

Noční svítící oblaka (nebo též stříbřitá či mezosférická, zkratka NLC z angl. NoctiLucent Clouds) jsou zvláštním druhem oblačnosti vyskytující se neobvykle vysoko nad zemí - okolo 85 km. Jsou nesmírně řídká a za denního světla tudíž nepozorovatelná. Prozradí je až Slunce nasvěcující je zpoza obzoru při soumraku nebo za rozbřesku. Na severní polokouli jejich vzniku nahrává období kolem letního slunovratu, kdy jsou v mezisféře nejstabilnější podmínky. Nemálo se na jejich výskytu podepisuje proměnlivá sluneční aktivita. V roce 2009 při hlubokém slunečním minimu byla NLC pozorovatelná v ČR velmi často. Letos je při vzrůstající sluneční aktivitě jejich výskyt mnohem chudší a výjimečnější. Více v článku Tomáše Tržického.

Vyhlížet NLC můžete i v následujících dnech. Největší šance na jejich spatření trvá přibližně do konce druhé dekády července, a to vždy od cca 22:30 SELČ do půlnoci a pak od 2:00 do čtvrté hodiny ranní. Pokud máte fotografie dněšních ranních NLC, zašlete je pomocí jednoduchého formuláře na stránce ukazy.astro.cz. Zde se také můžete o NLC i jejich pozorování v ČR (včetně zasílání alertů) dozvědět mnohem více.

Související:
[1] Noční svítící oblaky (Tomáš Tržický)
[2] O NLC na Ukazy.astro.cz
[3] Fotogalerie na Spaceweather.com




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »