Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dnešní rozbřesk "rozzářila" výrazná noční oblaka

Dnešní rozbřesk "rozzářila" výrazná noční oblaka

2011_07_12_nlc_kunka_46.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
Dnes 12. července 2011 v časných ranních hodinách se nad severním obzorem odehrálo spektakulární a nesmírně fotogenické přírodní představení. Ještě před rozbřeskem a během něho se především z horských výchledů ukázala jedna z nejvýraznějších letošních nočních svítících oblak. K ránu pak na mnoha místech České republiky celý úkaz doplnila bělavá přízemní mlha dodávající všemu ještě dramatičtější vzhled. Noční oblaka můžete vyhlížet i v následujícíh dnech.

Úkaz začal přibližně kolem 2:20 SELČ, kdy nad severním obzorem pomalu "vyvstávala" neurčitá zář. Jak čas plynul, zář chytala stříbřitě modravou barvu a malý dalokohled záhy odhalil jemné struktury vlnitých stříbřitých oblak. Velmi pěkný shluk nočních oblak poměrně rychle zjasňoval pod souhvězdím Vozky, zatímco zbytek severního obzoru jen zlehka světlal. Okolo 2:40 na sebe začala upozorňovat dlouhá vrstva nočních oblak zasahující až k severozápadu a jas celého tohoto komplexu se prudce zvyšoval. Krátce po třetí hodině ranní pak dosáhl svého maxima a obloha již začala velmi rychle světlat rozbřeskem. Noční oblaka vydržela v dohledu triedrů ještě do přibližně čtvrté ranní hodiny a vystoupala v místech kolem severního a severo-severozápadního obzoru do výšky nad 10°. Byla tak jedněmi z těch nejvýraznějších viditelných z ČR v tomto roce vůbec. Podobně výrazná NLC ozdobila jen soumrak během majestátného zatmění Měsíce 15. června.

Fotogalerie NLC 12. července 2011 z Kunětické hory u Pardubic
(foceno mezi cca 2:20 - 3:30 SELČ, Canon 550D, obj. Tamron 18-200 mm;
objekt s komínem je opatovická elektrárna)

2011_07_12_nlc_kunka_16.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_25.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_31.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_43.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_46.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_60.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek

Noční svítící oblaka (nebo též stříbřitá či mezosférická, zkratka NLC z angl. NoctiLucent Clouds) jsou zvláštním druhem oblačnosti vyskytující se neobvykle vysoko nad zemí - okolo 85 km. Jsou nesmírně řídká a za denního světla tudíž nepozorovatelná. Prozradí je až Slunce nasvěcující je zpoza obzoru při soumraku nebo za rozbřesku. Na severní polokouli jejich vzniku nahrává období kolem letního slunovratu, kdy jsou v mezisféře nejstabilnější podmínky. Nemálo se na jejich výskytu podepisuje proměnlivá sluneční aktivita. V roce 2009 při hlubokém slunečním minimu byla NLC pozorovatelná v ČR velmi často. Letos je při vzrůstající sluneční aktivitě jejich výskyt mnohem chudší a výjimečnější. Více v článku Tomáše Tržického.

Vyhlížet NLC můžete i v následujících dnech. Největší šance na jejich spatření trvá přibližně do konce druhé dekády července, a to vždy od cca 22:30 SELČ do půlnoci a pak od 2:00 do čtvrté hodiny ranní. Pokud máte fotografie dněšních ranních NLC, zašlete je pomocí jednoduchého formuláře na stránce ukazy.astro.cz. Zde se také můžete o NLC i jejich pozorování v ČR (včetně zasílání alertů) dozvědět mnohem více.

Související:
[1] Noční svítící oblaky (Tomáš Tržický)
[2] O NLC na Ukazy.astro.cz
[3] Fotogalerie na Spaceweather.com




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »