Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dnešní rozbřesk "rozzářila" výrazná noční oblaka

Dnešní rozbřesk "rozzářila" výrazná noční oblaka

2011_07_12_nlc_kunka_46.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
Dnes 12. července 2011 v časných ranních hodinách se nad severním obzorem odehrálo spektakulární a nesmírně fotogenické přírodní představení. Ještě před rozbřeskem a během něho se především z horských výchledů ukázala jedna z nejvýraznějších letošních nočních svítících oblak. K ránu pak na mnoha místech České republiky celý úkaz doplnila bělavá přízemní mlha dodávající všemu ještě dramatičtější vzhled. Noční oblaka můžete vyhlížet i v následujícíh dnech.

Úkaz začal přibližně kolem 2:20 SELČ, kdy nad severním obzorem pomalu "vyvstávala" neurčitá zář. Jak čas plynul, zář chytala stříbřitě modravou barvu a malý dalokohled záhy odhalil jemné struktury vlnitých stříbřitých oblak. Velmi pěkný shluk nočních oblak poměrně rychle zjasňoval pod souhvězdím Vozky, zatímco zbytek severního obzoru jen zlehka světlal. Okolo 2:40 na sebe začala upozorňovat dlouhá vrstva nočních oblak zasahující až k severozápadu a jas celého tohoto komplexu se prudce zvyšoval. Krátce po třetí hodině ranní pak dosáhl svého maxima a obloha již začala velmi rychle světlat rozbřeskem. Noční oblaka vydržela v dohledu triedrů ještě do přibližně čtvrté ranní hodiny a vystoupala v místech kolem severního a severo-severozápadního obzoru do výšky nad 10°. Byla tak jedněmi z těch nejvýraznějších viditelných z ČR v tomto roce vůbec. Podobně výrazná NLC ozdobila jen soumrak během majestátného zatmění Měsíce 15. června.

Fotogalerie NLC 12. července 2011 z Kunětické hory u Pardubic
(foceno mezi cca 2:20 - 3:30 SELČ, Canon 550D, obj. Tamron 18-200 mm;
objekt s komínem je opatovická elektrárna)

2011_07_12_nlc_kunka_16.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_25.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_31.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_43.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_46.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_60.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek

Noční svítící oblaka (nebo též stříbřitá či mezosférická, zkratka NLC z angl. NoctiLucent Clouds) jsou zvláštním druhem oblačnosti vyskytující se neobvykle vysoko nad zemí - okolo 85 km. Jsou nesmírně řídká a za denního světla tudíž nepozorovatelná. Prozradí je až Slunce nasvěcující je zpoza obzoru při soumraku nebo za rozbřesku. Na severní polokouli jejich vzniku nahrává období kolem letního slunovratu, kdy jsou v mezisféře nejstabilnější podmínky. Nemálo se na jejich výskytu podepisuje proměnlivá sluneční aktivita. V roce 2009 při hlubokém slunečním minimu byla NLC pozorovatelná v ČR velmi často. Letos je při vzrůstající sluneční aktivitě jejich výskyt mnohem chudší a výjimečnější. Více v článku Tomáše Tržického.

Vyhlížet NLC můžete i v následujících dnech. Největší šance na jejich spatření trvá přibližně do konce druhé dekády července, a to vždy od cca 22:30 SELČ do půlnoci a pak od 2:00 do čtvrté hodiny ranní. Pokud máte fotografie dněšních ranních NLC, zašlete je pomocí jednoduchého formuláře na stránce ukazy.astro.cz. Zde se také můžete o NLC i jejich pozorování v ČR (včetně zasílání alertů) dozvědět mnohem více.

Související:
[1] Noční svítící oblaky (Tomáš Tržický)
[2] O NLC na Ukazy.astro.cz
[3] Fotogalerie na Spaceweather.com




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »