HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce
Na obrázku (viz dále) je uprostřed skvrnitého povrchu zobrazen impaktní kráter Tycho. Nachází se uprostřed velmi divoce vyhlížející krajiny na měsíčním povrchu. Snímek byl pořízen jako příprava na pozorování přechodu Venuše přes sluneční disk, k němuž dojde 6. června 2012.
HST se nemůže dívat na Slunce přímo, proto astronomové plánují, že namíří kosmický teleskop na Měsíc, který poslouží jako zrcadlo k odražení části slunečního světla, k izolování jeho malého zlomku, které bude procházet skrz atmosféru Venuše. Do tohoto malého množství světla se vtiskne informace o jejím chemickém složení.
Tato pozorování budou napodobovat techniku, která je již dnes používána při průzkumu atmosfér obřích planet mimo Sluneční soustavu (tzv. exoplanet) při přechodu před jejich mateřskou hvězdou. V tomto případě pozorování přechodu (tranzitu) Venuše přes Slunce astronomové již znají chemické složení atmosféry planety a neobjeví žádné náznaky přítomnosti života na planetě. Ale tranzit Venuše bude využit k prověrce, zda tato technika bude mít šanci detekovat velmi slabé signály chemických prvků v atmosférách exoplanet podobných Zemi, mimo Sluneční soustavu, které dokonce mohou být vhodné pro život, u nichž dochází k podobným tranzitům planet při pozorování ze Země. Venuše je výborným "zkušebním kamenem", protože má podobné rozměry a hmotnost jako Země.
HST bude pozorovat Měsíc po dobu 7 hodin, tedy před, během přechodu a po jeho ukončení tak, aby astronomové měli k dispozici rovněž srovnávací data. Astronomové potřebují dlouhodobé pozorování, aby mohli zaregistrovat i nepatrné náznaky přítomnosti chemických látek v pořízeném spektru. Pouze 1/100 000 slunečního světla bude procházet skrz atmosféru planety Venuše a odrazí se od povrchu Měsíce.
Tento obrázek pořízený kamerou ACS na palubě Hubblova kosmického dalekohledu odhaluje detaily lunárního povrchu o velikosti zhruba 170 m. Velké "býčí oko" poblíž horního okraje obrázku je impaktní kráter, který vznikl po dopadu asteroidu přibližně před 100 milióny roků. Světlé pruhy radiálně směřující od kráteru byly vytvořeny materiálem vymrštěným z vyhloubeného kráteru v době kosmické kolize. Kráter Tycho má průměr 80 km a je lemován kráterovým valem sahajícím do výšky 5 km nad dno kráteru. Obrázek zachycuje část měsíčního povrchu o šířce 700 km.
HST musí být namířen stále na stejnou část povrchu Měsíce po dobu více než 7 hodin, kdy bude přechod Venuše přes sluneční disk probíhat. Z 96 minut trvajícího oběhu kosmického dalekohledu kolem Země mu naše planeta vždy přibližně na dobu 40 minut zakryje výhled na Měsíc. Během zkušebního pozorování astronomové chtěli zjistit, zda budou schopni opět namířit HST přesně na stejnou cílovou oblast na povrchu Měsíce.
Toto je poslední příležitost v tomto století, kdy bude možné pozorovat tranzit Venuše přes sluneční kotouč. Další příležitost budeme mít až v roce 2117. Úkazy se odehrávají ve dvojicích oddělených od sebe 8 let, naposled se tak stalo v roce 2004.
Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
