Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce

HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce

HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce odrazem od Měsíce
HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce odrazem od Měsíce
Mimořádná astronomická událost - přechod Venuše přes sluneční disk - se velice rychle blíží a přípravy na pozorování úkazu vrcholí. Jen aby přálo počasí! Zahálet nebude ani nejznámější a nejvýkonnější kosmický dalekohled NASA s názvem Hubblův kosmický teleskop HST (Hubble Space Telescope). Možná vám to nepřipadá zrovna jako dobrý nápad, vždyť Hubblův dalekohled je určen především k pořizování snímků těch nejvzdálenějších a neslabších objektů ve vesmíru. Máte pravdu - dalekohled není určen k pozorování Slunce, ale ani v tomto případě se nebude 6. června 2012, kdy nastane přechod Venuše, na Slunce dívat přímo. Využije k tomu povrch Měsíce jako obří zrcadlo.

Na obrázku (viz dále) je uprostřed skvrnitého povrchu zobrazen impaktní kráter Tycho. Nachází se uprostřed velmi divoce vyhlížející krajiny na měsíčním povrchu. Snímek byl pořízen jako příprava na pozorování přechodu Venuše přes sluneční disk, k němuž dojde 6. června 2012.

HST se nemůže dívat na Slunce přímo, proto astronomové plánují, že namíří kosmický teleskop na Měsíc, který poslouží jako zrcadlo k odražení části slunečního světla, k izolování jeho malého zlomku, které bude procházet skrz atmosféru Venuše. Do tohoto malého množství světla se vtiskne informace o jejím chemickém složení.

Tato pozorování budou napodobovat techniku, která je již dnes používána při průzkumu atmosfér obřích planet mimo Sluneční soustavu (tzv. exoplanet) při přechodu před jejich mateřskou hvězdou. V tomto případě pozorování přechodu (tranzitu) Venuše přes Slunce astronomové již znají chemické složení atmosféry planety a neobjeví žádné náznaky přítomnosti života na planetě. Ale tranzit Venuše bude využit k prověrce, zda tato technika bude mít šanci detekovat velmi slabé signály chemických prvků v atmosférách exoplanet podobných Zemi, mimo Sluneční soustavu, které dokonce mohou být vhodné pro život, u nichž dochází k podobným tranzitům planet při pozorování ze Země. Venuše je výborným "zkušebním kamenem", protože má podobné rozměry a hmotnost jako Země.

Oblast kolem kráteru Tycho na povrchu Měsíce
Oblast kolem kráteru Tycho na povrchu Měsíce
Astronomové využijí přístrojové vybavená na palubě HST, jako je Advanced Camera for Surveys (ACS), Wide Field Camera 3 (WFC-3) a Space Telescope Imaging Spectrograph (STIS) ke sledování tranzitu v rozsahu vlnových délek od ultrafialového až po blízké infračervené záření. Během úkazu bude HST pořizovat snímky a provádět spektroskopii rozdělující sluneční záření na jeho základní barvy, které tak poskytnou informaci o chemickém složení atmosféry Venuše.

HST bude pozorovat Měsíc po dobu 7 hodin, tedy před, během přechodu a po jeho ukončení tak, aby astronomové měli k dispozici rovněž srovnávací data. Astronomové potřebují dlouhodobé pozorování, aby mohli zaregistrovat i nepatrné náznaky přítomnosti chemických látek v pořízeném spektru. Pouze 1/100 000 slunečního světla bude procházet skrz atmosféru planety Venuše a odrazí se od povrchu Měsíce.

Tento obrázek pořízený kamerou ACS na palubě Hubblova kosmického dalekohledu odhaluje detaily lunárního povrchu o velikosti zhruba 170 m. Velké "býčí oko" poblíž horního okraje obrázku je impaktní kráter, který vznikl po dopadu asteroidu přibližně před 100 milióny roků. Světlé pruhy radiálně směřující od kráteru byly vytvořeny materiálem vymrštěným z vyhloubeného kráteru v době kosmické kolize. Kráter Tycho má průměr 80 km a je lemován kráterovým valem sahajícím do výšky 5 km nad dno kráteru. Obrázek zachycuje část měsíčního povrchu o šířce 700 km.

HST vyfotografoval na povrchu Měsíce oblast kolem kráteru Tycho
HST vyfotografoval na povrchu Měsíce oblast kolem kráteru Tycho
Protože astronomové budou mít jen jednu příležitost k pozorování tranzitu Venuše, museli pečlivě vypracovat plán, jak studium úkazu uskutečnit co nejlépe. Součástí jejich plánu je zkušební pozorování Měsíce uskutečněné 11. 1. 2012, kdy byl pořízen publikovaný snímek.

HST musí být namířen stále na stejnou část povrchu Měsíce po dobu více než 7 hodin, kdy bude přechod Venuše přes sluneční disk probíhat. Z 96 minut trvajícího oběhu kosmického dalekohledu kolem Země mu naše planeta vždy přibližně na dobu 40 minut zakryje výhled na Měsíc. Během zkušebního pozorování astronomové chtěli zjistit, zda budou schopni opět namířit HST přesně na stejnou cílovou oblast na povrchu Měsíce.

Toto je poslední příležitost v tomto století, kdy bude možné pozorovat tranzit Venuše přes sluneční kotouč. Další příležitost budeme mít až v roce 2117. Úkazy se odehrávají ve dvojicích oddělených od sebe 8 let, naposled se tak stalo v roce 2004.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »