Jakou barvu má růžový úplněk?
Autor: Radim Kuchař
Podlehli jste novinovým titulkům, vyšli v noci do přírody, hledali Měsíc a ... odcházeli zklamaní, že místo růžové měl svoji klasickou bělavou barvu? Nic si z toho nedělejte. Růžový Měsíc, stejně jako modrý Měsíc, krvavý Měsíc, nebo třeba jahodový Měsíc nemá nic společného s aktuální barvou Měsíce na obloze. Ta je vždy závislá na momentálním stavu atmosféry, výšce Měsíce nad obzorem a též na případné fázi zatmění Měsíce.
Odnepaměti sledují lidé hvězdnou oblohu. A mezi nejnápadnější objekty vždy dozajista patřil náš jediný přírodní satelit. Nebyl jen jasným orientačním bodem. Staré civilizace podle něj řídily zemědělství, lov i medicínu. Středověká astrologie zase připisovala Měsíci výjimečné postavení a projekcí vnitřního světa člověka pro ni zůstává dodnes.
Dnes již tak těsné svázání s přírodou a jejími cykly moderní člověk nepociťuje. Přesto pojmenování úplňků v jednotlivých měsících roku přetrvalo a můžeme se s ním tu a tam potkat i v novinových článcích. Málokdo ovšem tuší, odkud se jednotlivé názvy vzaly. Když projdete několik internetových stránek věnovaných esoterice či podobným aktivitám, najdete na padesát různých pojmenování pro dvanáct možných úplňků v roce. A tak vedle různých barev najdeme třeba i názvy zvířat či zemědělských aktivit.
Za jediné astronomicky relevantní pojmy snad můžeme uznat superúplněk, mikroúplněk a modrý úplněk. Ten první, při jistém snad tolerovatelném zjednodušení, popisuje Měsíc pozorovaný v blízkosti perigea (přízemí, bod na oběžné dráze nejbližší Zemi), druhý popisuje Měsíc v apogeu (odzemí, bod Zemi na oběžné dráze nejvzdálenější). Třetí potom pojednává o situaci, kdy v průběhu jediného kalendářního měsíce nastane druhý úplněk.
Autor: Martin Gembec
Nic z výše uvedeného by Vám ovšem nemělo zabránit v pohledu na hvězdnou oblohu. A až zase někdy budete pozorovat stříbřitý svit Měsíce, zkuste se zamyslet, čím je to které období důležité právě pro Vás. Třeba objevíte další pojmenování měsíčního úplňku. Můžete se o ně podělit na sociálních sítích, nebo je jen pošeptat někomu blízkému do ouška. Vždyť není nic romantičtějšího, než procházka vlahou nocí pod jasnou hvězdnou oblohou. A květinový úplněk je už na dohled.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Moon
[2] Názvy úplňků v roce
[3] Měsíční fáze
O autorovi
Jan Dvořák
Jan Dvořák pochází ze Znojma. Jeho prvním pozorováním byla kometa West, první
přečtenou populárně-naučnou knihou Vesmír Jiřího Grygara a prvním publikovaným
článkem Rudá záře nad Znojmem ze 17. listopadu 1989. Do České astronomické
společnosti jej přivedl Zdeněk Mikulášek společně s Jindřichem Šilhánem. Profesně
obdivoval, jako mnozí jiní, Jiřího Grygara, takže se rozhodl studovat fyziku, později i
matematiku a od té doby obojí učí.
