Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jasný objekt na noční obloze

Jasný objekt na noční obloze

planeta_Jupiter.jpg
Vždy, když je planeta Jupiter pozorovatelná na večerní, popř. ranní obloze, zvýší se počet dotazů na pracovníky hvězdáren: "Co to tam večer svítí? Je to Venuše?"

A právě tato situace nastala i nyní. Planeta Jupiter je na obloze celou noc a nachází se v souhvězdí Panny (Virgo). Po západu Slunce můžeme Jupiter vidět nad jihovýchodním obzorem, o půlnoci nad jihem a ráno před východem Slunce nad jihozápadním obzorem. Nyní má jasnost -2,5 mag a je po Měsíci nejjasnějším objektem noční oblohy.

Už v triedru nebo malém dalekohledu spatříme poblíž planety až 4 svítící "body" podobné slabým hvězdám. Jedná se o 4 největší Jupiterovy měsíce (Io, Europa, Ganymedes a Callisto), které objevil v roce 1610 Galileo Galilei. Když je budeme pozorovat několik nocí po sobě, zjistíme, že vůči Jupiteru mění své polohy - obíhají kolem Jupitera. Ve skutečnosti Jupiterovu "rodinu" tvoří nejméně 63 měsíců, z nichž některé na snímcích z kosmických sond připomínají spíše velké, nepravidelné "balvany".

Jupiter je v pořadí pátou planetou od Slunce a má plynokapalný charakter (hustota 1.310 kg/m3). Velikostí (průměr 142.800 km, tj. 11 průměrů Země) a hmotností (1,9.1027 kg, tj. 317 hmotností Země) je největší planetou ve sluneční soustavě.

Atmosféra planety Jupiter o tloušťce 1.000 km se skládá především z vodíku (téměř 90 %) a helia (téměř 10 %) s příměsí malého množství metanu, čpavku, vodních par a dalších sloučenin. Tyto látky způsobují pestré zbarvení planety. Na vrcholcích mraků je teplota -160°C. S ohledem na velikost Jupitera, směrem ke středu planety rychle narůstají teplota i tlak (v nitru je tlak 300 GPa a teplota asi 20.000°C). Proto zde vodík mění skupenství od plynného přes kapalné až po skupenství, kdy se nachází ve stavu, který si člověk jen těžko dovede představit. Je to napůl kapalná a napůl pevná polokrystalická struktura extrémně vodivé látky. Vodík se tedy v blízkosti jádra změní v podstatě na tekoucí kov.

Dynamiku atmosféry rychle rotujícího Jupitera (doba rotace kolem osy je 9 hodin 55 minut) charakterizují tmavší oblasti - pásy (pruhy) a světlejší - světlá pásma (zóny). Nejvýraznější strukturou je Velká rudá skvrna (GRS, Great Red Spot), kterou poprvé pozoroval v roce 1664 Robert Hook. S průměrem téměř 25.000 km (1/6 průměru Jupitera) je 2krát větší než Země. Velká rudá skvrna je složitá anticyklóna, pohybující se proti směru hodinových ručiček. Rychlost větru uvnitř dosahuje až 120 m/s (432 km/h).

Stejně jako u všech velkých planet, také kolem Jupitera je systém prstenců, ale jsou velmi tenké a nezřetelné. Jsou složené z prachových částeček mikroskopických rozměrů. Tento systém prstenců byl objeven až v roce 1979 na snímcích ze sondy Voyager 1. Ze Země je nepozorovatelný.

Významným způsobem přispěly k poznání Jupitera kosmické sondy Pionner 10 (start 2. března 1972), Pionner 11 (start 6. dubna 1973), Voyager 1 (start 5. září 1977), Voyager 2 (start 20. srpna 1977) a Gallileo (start 18. října 1989).

Zdroj: Hvězdářská ročenka 2005, astronomická literatura
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »