Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jasný objekt na noční obloze

Jasný objekt na noční obloze

planeta_Jupiter.jpg
Vždy, když je planeta Jupiter pozorovatelná na večerní, popř. ranní obloze, zvýší se počet dotazů na pracovníky hvězdáren: "Co to tam večer svítí? Je to Venuše?"

A právě tato situace nastala i nyní. Planeta Jupiter je na obloze celou noc a nachází se v souhvězdí Panny (Virgo). Po západu Slunce můžeme Jupiter vidět nad jihovýchodním obzorem, o půlnoci nad jihem a ráno před východem Slunce nad jihozápadním obzorem. Nyní má jasnost -2,5 mag a je po Měsíci nejjasnějším objektem noční oblohy.

Už v triedru nebo malém dalekohledu spatříme poblíž planety až 4 svítící "body" podobné slabým hvězdám. Jedná se o 4 největší Jupiterovy měsíce (Io, Europa, Ganymedes a Callisto), které objevil v roce 1610 Galileo Galilei. Když je budeme pozorovat několik nocí po sobě, zjistíme, že vůči Jupiteru mění své polohy - obíhají kolem Jupitera. Ve skutečnosti Jupiterovu "rodinu" tvoří nejméně 63 měsíců, z nichž některé na snímcích z kosmických sond připomínají spíše velké, nepravidelné "balvany".

Jupiter je v pořadí pátou planetou od Slunce a má plynokapalný charakter (hustota 1.310 kg/m3). Velikostí (průměr 142.800 km, tj. 11 průměrů Země) a hmotností (1,9.1027 kg, tj. 317 hmotností Země) je největší planetou ve sluneční soustavě.

Atmosféra planety Jupiter o tloušťce 1.000 km se skládá především z vodíku (téměř 90 %) a helia (téměř 10 %) s příměsí malého množství metanu, čpavku, vodních par a dalších sloučenin. Tyto látky způsobují pestré zbarvení planety. Na vrcholcích mraků je teplota -160°C. S ohledem na velikost Jupitera, směrem ke středu planety rychle narůstají teplota i tlak (v nitru je tlak 300 GPa a teplota asi 20.000°C). Proto zde vodík mění skupenství od plynného přes kapalné až po skupenství, kdy se nachází ve stavu, který si člověk jen těžko dovede představit. Je to napůl kapalná a napůl pevná polokrystalická struktura extrémně vodivé látky. Vodík se tedy v blízkosti jádra změní v podstatě na tekoucí kov.

Dynamiku atmosféry rychle rotujícího Jupitera (doba rotace kolem osy je 9 hodin 55 minut) charakterizují tmavší oblasti - pásy (pruhy) a světlejší - světlá pásma (zóny). Nejvýraznější strukturou je Velká rudá skvrna (GRS, Great Red Spot), kterou poprvé pozoroval v roce 1664 Robert Hook. S průměrem téměř 25.000 km (1/6 průměru Jupitera) je 2krát větší než Země. Velká rudá skvrna je složitá anticyklóna, pohybující se proti směru hodinových ručiček. Rychlost větru uvnitř dosahuje až 120 m/s (432 km/h).

Stejně jako u všech velkých planet, také kolem Jupitera je systém prstenců, ale jsou velmi tenké a nezřetelné. Jsou složené z prachových částeček mikroskopických rozměrů. Tento systém prstenců byl objeven až v roce 1979 na snímcích ze sondy Voyager 1. Ze Země je nepozorovatelný.

Významným způsobem přispěly k poznání Jupitera kosmické sondy Pionner 10 (start 2. března 1972), Pionner 11 (start 6. dubna 1973), Voyager 1 (start 5. září 1977), Voyager 2 (start 20. srpna 1977) a Gallileo (start 18. října 1989).

Zdroj: Hvězdářská ročenka 2005, astronomická literatura
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »