Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jules Verne a ISS na večerní obloze

Jules Verne a ISS na večerní obloze

Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.
Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.
V pondělí 31. 3. 2008 prolétávala nad Českou republikou dvojice jasných objektů: jasnější Mezinárodní kosmická stanice ISS a evropská zásobovací loď ATV (Automated Transfer Vehicle), pojmenovaná Jules Verne. Vzhledem k tomu, že počasí mimořádně přálo – bylo zcela jasno – a přelet se odehrál kolem 20:40 SELČ, obě pohybující se tělesa byla velmi dobře viditelná. Ještě nutno dodat, že tělesa prolétávala ve výšce přes 80° na obzorem, přibližně od západu na východ. Přelet jsme pozorovali také na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Na snímku je přelet ISS přes souhvězdí Velkého vozu (foto: L. Lenža).

Připomeňme si, že zásobovací loď ATV byla vypuštěna 9. 3. 2008 pomocí evropské nosné rakety Ariane 5ES, startující z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Loď ATV byla dopravena na oběžnou dráhu ve vzdálenosti 260 až 345 km od zemského povrchu se sklonem k rovníku 51,6°. Spojení se stanicí ISS bylo naplánováno na 3. 4. 2008. Loď ATV následně čekala celá řada manévrů, prověrek a zkoušek automatických systémů.

ATV Jules Verne se přibližuje ke stanici ISS.
ATV Jules Verne se přibližuje ke stanici ISS.

Jedná se o zařízení o délce 10 m a průměru 4,5 m se startovní hmotností 19 357 kg. Součástí ATV je i hermetizovaný modul o objemu 45 m3, odvozený od evropské laboratoře Columbus, která byla nedávno připojena ke stanici ISS. Zásobovací loď ATV je vybavena ruským spojovacím uzlem, používaným u lodí Sojuz a Progress. Evropská loď ATV je schopna dopravit na palubu stanice ISS 3krát více nákladu než ruská zásobovací loď Progress. Navíc v závěru svého letu poslouží jako kosmická „popelnice“ – na její palubu kosmonauti naloží nepotřebné věci a odpad, který spolu s lodí ATV shoří v hustých vrstvách zemské atmosféry.

Při prvním startu se na palubě ATV nacházelo 4,6 tuny nákladu včetně 1150 kg suchého nákladu, 856 kg pohonných látek pro ruský modul Zvězda, 270 kg pitné vody a 21 kg kyslíku. V budoucnu bude nosná kapacita ATV zvýšena na 7,4 tuny. Polovinu nákladu ATV tvoří pohonné látky, které budou spotřebovány při manévrování na oběžné dráze, při nácviku spojovacího manévru, při prověrkách jednotlivých systémů ATV.

Po ukončení provozu amerického raketoplánu v roce 2010 budou ATV společně s ruskými Progressy a japonskými HTV-II zajišťovat zásobování stanice ISS.

Při prověrkách systémů bylo studováno mj. řešení havarijní situace CAM (Collision Avoidance Manoeuvre) v případě, že by loď ATV nemířila při setkávacím manévru aktivním spojovacím uzlem zcela přesně k pasivnímu stykovacímu uzlu na ruském modulu Zvězda, kam se ATV později připojí.

ATV v těsné blízkosti modulu Zvězda (součást ISS).
ATV v těsné blízkosti modulu Zvězda (součást ISS).

19. 3. 2008 po celé řadě zkoušek a manévrů zaujala loď ATV polohu ve vzdálenosti 2000 km před ISS na dráze o stejných parametrech. Na této parkovací dráze setrval ATV do 27. března. Posléze byly zahájeny přípravy na dvě zkušební setkání se stanicí ISS, naplánované na 29. a 31. 3. 2008. V rámci tzv. Demo Day 1 se loď ATV přiblížila ke stanici ISS na vzdálenost 3,5 km. Při dalším zkušebním setkávacím manévru (Demo Day 2) došlo k přiblížení obou objektů na vzdálenost pouhých 11 m. Poté se loď ATV vzdálila do bezpečné vzdálenosti.

Definitivní připojení ATV k Mezinárodní kosmické stanici je naplánována na 3. dubna. V závěrečné fázi se bude ATV přibližovat ke stanici ISS rychlostí 7 cm/s. Spojení by se mělo uskutečnit v 16:41 SELČ. V plánu je vypuštění dalších 5 exemplářů lodi ATV.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »