Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jules Verne a ISS na večerní obloze

Jules Verne a ISS na večerní obloze

Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.
Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.
V pondělí 31. 3. 2008 prolétávala nad Českou republikou dvojice jasných objektů: jasnější Mezinárodní kosmická stanice ISS a evropská zásobovací loď ATV (Automated Transfer Vehicle), pojmenovaná Jules Verne. Vzhledem k tomu, že počasí mimořádně přálo – bylo zcela jasno – a přelet se odehrál kolem 20:40 SELČ, obě pohybující se tělesa byla velmi dobře viditelná. Ještě nutno dodat, že tělesa prolétávala ve výšce přes 80° na obzorem, přibližně od západu na východ. Přelet jsme pozorovali také na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Na snímku je přelet ISS přes souhvězdí Velkého vozu (foto: L. Lenža).

Připomeňme si, že zásobovací loď ATV byla vypuštěna 9. 3. 2008 pomocí evropské nosné rakety Ariane 5ES, startující z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Loď ATV byla dopravena na oběžnou dráhu ve vzdálenosti 260 až 345 km od zemského povrchu se sklonem k rovníku 51,6°. Spojení se stanicí ISS bylo naplánováno na 3. 4. 2008. Loď ATV následně čekala celá řada manévrů, prověrek a zkoušek automatických systémů.

ATV Jules Verne se přibližuje ke stanici ISS.
ATV Jules Verne se přibližuje ke stanici ISS.

Jedná se o zařízení o délce 10 m a průměru 4,5 m se startovní hmotností 19 357 kg. Součástí ATV je i hermetizovaný modul o objemu 45 m3, odvozený od evropské laboratoře Columbus, která byla nedávno připojena ke stanici ISS. Zásobovací loď ATV je vybavena ruským spojovacím uzlem, používaným u lodí Sojuz a Progress. Evropská loď ATV je schopna dopravit na palubu stanice ISS 3krát více nákladu než ruská zásobovací loď Progress. Navíc v závěru svého letu poslouží jako kosmická „popelnice“ – na její palubu kosmonauti naloží nepotřebné věci a odpad, který spolu s lodí ATV shoří v hustých vrstvách zemské atmosféry.

Při prvním startu se na palubě ATV nacházelo 4,6 tuny nákladu včetně 1150 kg suchého nákladu, 856 kg pohonných látek pro ruský modul Zvězda, 270 kg pitné vody a 21 kg kyslíku. V budoucnu bude nosná kapacita ATV zvýšena na 7,4 tuny. Polovinu nákladu ATV tvoří pohonné látky, které budou spotřebovány při manévrování na oběžné dráze, při nácviku spojovacího manévru, při prověrkách jednotlivých systémů ATV.

Po ukončení provozu amerického raketoplánu v roce 2010 budou ATV společně s ruskými Progressy a japonskými HTV-II zajišťovat zásobování stanice ISS.

Při prověrkách systémů bylo studováno mj. řešení havarijní situace CAM (Collision Avoidance Manoeuvre) v případě, že by loď ATV nemířila při setkávacím manévru aktivním spojovacím uzlem zcela přesně k pasivnímu stykovacímu uzlu na ruském modulu Zvězda, kam se ATV později připojí.

ATV v těsné blízkosti modulu Zvězda (součást ISS).
ATV v těsné blízkosti modulu Zvězda (součást ISS).

19. 3. 2008 po celé řadě zkoušek a manévrů zaujala loď ATV polohu ve vzdálenosti 2000 km před ISS na dráze o stejných parametrech. Na této parkovací dráze setrval ATV do 27. března. Posléze byly zahájeny přípravy na dvě zkušební setkání se stanicí ISS, naplánované na 29. a 31. 3. 2008. V rámci tzv. Demo Day 1 se loď ATV přiblížila ke stanici ISS na vzdálenost 3,5 km. Při dalším zkušebním setkávacím manévru (Demo Day 2) došlo k přiblížení obou objektů na vzdálenost pouhých 11 m. Poté se loď ATV vzdálila do bezpečné vzdálenosti.

Definitivní připojení ATV k Mezinárodní kosmické stanici je naplánována na 3. dubna. V závěrečné fázi se bude ATV přibližovat ke stanici ISS rychlostí 7 cm/s. Spojení by se mělo uskutečnit v 16:41 SELČ. V plánu je vypuštění dalších 5 exemplářů lodi ATV.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »