Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jules Verne a ISS na večerní obloze

Jules Verne a ISS na večerní obloze

Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.
Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.
V pondělí 31. 3. 2008 prolétávala nad Českou republikou dvojice jasných objektů: jasnější Mezinárodní kosmická stanice ISS a evropská zásobovací loď ATV (Automated Transfer Vehicle), pojmenovaná Jules Verne. Vzhledem k tomu, že počasí mimořádně přálo – bylo zcela jasno – a přelet se odehrál kolem 20:40 SELČ, obě pohybující se tělesa byla velmi dobře viditelná. Ještě nutno dodat, že tělesa prolétávala ve výšce přes 80° na obzorem, přibližně od západu na východ. Přelet jsme pozorovali také na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Na snímku je přelet ISS přes souhvězdí Velkého vozu (foto: L. Lenža).

Připomeňme si, že zásobovací loď ATV byla vypuštěna 9. 3. 2008 pomocí evropské nosné rakety Ariane 5ES, startující z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Loď ATV byla dopravena na oběžnou dráhu ve vzdálenosti 260 až 345 km od zemského povrchu se sklonem k rovníku 51,6°. Spojení se stanicí ISS bylo naplánováno na 3. 4. 2008. Loď ATV následně čekala celá řada manévrů, prověrek a zkoušek automatických systémů.

ATV Jules Verne se přibližuje ke stanici ISS.
ATV Jules Verne se přibližuje ke stanici ISS.

Jedná se o zařízení o délce 10 m a průměru 4,5 m se startovní hmotností 19 357 kg. Součástí ATV je i hermetizovaný modul o objemu 45 m3, odvozený od evropské laboratoře Columbus, která byla nedávno připojena ke stanici ISS. Zásobovací loď ATV je vybavena ruským spojovacím uzlem, používaným u lodí Sojuz a Progress. Evropská loď ATV je schopna dopravit na palubu stanice ISS 3krát více nákladu než ruská zásobovací loď Progress. Navíc v závěru svého letu poslouží jako kosmická „popelnice“ – na její palubu kosmonauti naloží nepotřebné věci a odpad, který spolu s lodí ATV shoří v hustých vrstvách zemské atmosféry.

Při prvním startu se na palubě ATV nacházelo 4,6 tuny nákladu včetně 1150 kg suchého nákladu, 856 kg pohonných látek pro ruský modul Zvězda, 270 kg pitné vody a 21 kg kyslíku. V budoucnu bude nosná kapacita ATV zvýšena na 7,4 tuny. Polovinu nákladu ATV tvoří pohonné látky, které budou spotřebovány při manévrování na oběžné dráze, při nácviku spojovacího manévru, při prověrkách jednotlivých systémů ATV.

Po ukončení provozu amerického raketoplánu v roce 2010 budou ATV společně s ruskými Progressy a japonskými HTV-II zajišťovat zásobování stanice ISS.

Při prověrkách systémů bylo studováno mj. řešení havarijní situace CAM (Collision Avoidance Manoeuvre) v případě, že by loď ATV nemířila při setkávacím manévru aktivním spojovacím uzlem zcela přesně k pasivnímu stykovacímu uzlu na ruském modulu Zvězda, kam se ATV později připojí.

ATV v těsné blízkosti modulu Zvězda (součást ISS).
ATV v těsné blízkosti modulu Zvězda (součást ISS).

19. 3. 2008 po celé řadě zkoušek a manévrů zaujala loď ATV polohu ve vzdálenosti 2000 km před ISS na dráze o stejných parametrech. Na této parkovací dráze setrval ATV do 27. března. Posléze byly zahájeny přípravy na dvě zkušební setkání se stanicí ISS, naplánované na 29. a 31. 3. 2008. V rámci tzv. Demo Day 1 se loď ATV přiblížila ke stanici ISS na vzdálenost 3,5 km. Při dalším zkušebním setkávacím manévru (Demo Day 2) došlo k přiblížení obou objektů na vzdálenost pouhých 11 m. Poté se loď ATV vzdálila do bezpečné vzdálenosti.

Definitivní připojení ATV k Mezinárodní kosmické stanici je naplánována na 3. dubna. V závěrečné fázi se bude ATV přibližovat ke stanici ISS rychlostí 7 cm/s. Spojení by se mělo uskutečnit v 16:41 SELČ. V plánu je vypuštění dalších 5 exemplářů lodi ATV.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »