Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jules Verne a ISS na večerní obloze

Jules Verne a ISS na večerní obloze

Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.
Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.
V pondělí 31. 3. 2008 prolétávala nad Českou republikou dvojice jasných objektů: jasnější Mezinárodní kosmická stanice ISS a evropská zásobovací loď ATV (Automated Transfer Vehicle), pojmenovaná Jules Verne. Vzhledem k tomu, že počasí mimořádně přálo – bylo zcela jasno – a přelet se odehrál kolem 20:40 SELČ, obě pohybující se tělesa byla velmi dobře viditelná. Ještě nutno dodat, že tělesa prolétávala ve výšce přes 80° na obzorem, přibližně od západu na východ. Přelet jsme pozorovali také na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Na snímku je přelet ISS přes souhvězdí Velkého vozu (foto: L. Lenža).

Připomeňme si, že zásobovací loď ATV byla vypuštěna 9. 3. 2008 pomocí evropské nosné rakety Ariane 5ES, startující z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Loď ATV byla dopravena na oběžnou dráhu ve vzdálenosti 260 až 345 km od zemského povrchu se sklonem k rovníku 51,6°. Spojení se stanicí ISS bylo naplánováno na 3. 4. 2008. Loď ATV následně čekala celá řada manévrů, prověrek a zkoušek automatických systémů.

ATV Jules Verne se přibližuje ke stanici ISS.
ATV Jules Verne se přibližuje ke stanici ISS.

Jedná se o zařízení o délce 10 m a průměru 4,5 m se startovní hmotností 19 357 kg. Součástí ATV je i hermetizovaný modul o objemu 45 m3, odvozený od evropské laboratoře Columbus, která byla nedávno připojena ke stanici ISS. Zásobovací loď ATV je vybavena ruským spojovacím uzlem, používaným u lodí Sojuz a Progress. Evropská loď ATV je schopna dopravit na palubu stanice ISS 3krát více nákladu než ruská zásobovací loď Progress. Navíc v závěru svého letu poslouží jako kosmická „popelnice“ – na její palubu kosmonauti naloží nepotřebné věci a odpad, který spolu s lodí ATV shoří v hustých vrstvách zemské atmosféry.

Při prvním startu se na palubě ATV nacházelo 4,6 tuny nákladu včetně 1150 kg suchého nákladu, 856 kg pohonných látek pro ruský modul Zvězda, 270 kg pitné vody a 21 kg kyslíku. V budoucnu bude nosná kapacita ATV zvýšena na 7,4 tuny. Polovinu nákladu ATV tvoří pohonné látky, které budou spotřebovány při manévrování na oběžné dráze, při nácviku spojovacího manévru, při prověrkách jednotlivých systémů ATV.

Po ukončení provozu amerického raketoplánu v roce 2010 budou ATV společně s ruskými Progressy a japonskými HTV-II zajišťovat zásobování stanice ISS.

Při prověrkách systémů bylo studováno mj. řešení havarijní situace CAM (Collision Avoidance Manoeuvre) v případě, že by loď ATV nemířila při setkávacím manévru aktivním spojovacím uzlem zcela přesně k pasivnímu stykovacímu uzlu na ruském modulu Zvězda, kam se ATV později připojí.

ATV v těsné blízkosti modulu Zvězda (součást ISS).
ATV v těsné blízkosti modulu Zvězda (součást ISS).

19. 3. 2008 po celé řadě zkoušek a manévrů zaujala loď ATV polohu ve vzdálenosti 2000 km před ISS na dráze o stejných parametrech. Na této parkovací dráze setrval ATV do 27. března. Posléze byly zahájeny přípravy na dvě zkušební setkání se stanicí ISS, naplánované na 29. a 31. 3. 2008. V rámci tzv. Demo Day 1 se loď ATV přiblížila ke stanici ISS na vzdálenost 3,5 km. Při dalším zkušebním setkávacím manévru (Demo Day 2) došlo k přiblížení obou objektů na vzdálenost pouhých 11 m. Poté se loď ATV vzdálila do bezpečné vzdálenosti.

Definitivní připojení ATV k Mezinárodní kosmické stanici je naplánována na 3. dubna. V závěrečné fázi se bude ATV přibližovat ke stanici ISS rychlostí 7 cm/s. Spojení by se mělo uskutečnit v 16:41 SELČ. V plánu je vypuštění dalších 5 exemplářů lodi ATV.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »