Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jules Verne a ISS na večerní obloze

Jules Verne a ISS na večerní obloze

Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.
Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.
V pondělí 31. 3. 2008 prolétávala nad Českou republikou dvojice jasných objektů: jasnější Mezinárodní kosmická stanice ISS a evropská zásobovací loď ATV (Automated Transfer Vehicle), pojmenovaná Jules Verne. Vzhledem k tomu, že počasí mimořádně přálo – bylo zcela jasno – a přelet se odehrál kolem 20:40 SELČ, obě pohybující se tělesa byla velmi dobře viditelná. Ještě nutno dodat, že tělesa prolétávala ve výšce přes 80° na obzorem, přibližně od západu na východ. Přelet jsme pozorovali také na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Na snímku je přelet ISS přes souhvězdí Velkého vozu (foto: L. Lenža).

Připomeňme si, že zásobovací loď ATV byla vypuštěna 9. 3. 2008 pomocí evropské nosné rakety Ariane 5ES, startující z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Loď ATV byla dopravena na oběžnou dráhu ve vzdálenosti 260 až 345 km od zemského povrchu se sklonem k rovníku 51,6°. Spojení se stanicí ISS bylo naplánováno na 3. 4. 2008. Loď ATV následně čekala celá řada manévrů, prověrek a zkoušek automatických systémů.

ATV Jules Verne se přibližuje ke stanici ISS.
ATV Jules Verne se přibližuje ke stanici ISS.

Jedná se o zařízení o délce 10 m a průměru 4,5 m se startovní hmotností 19 357 kg. Součástí ATV je i hermetizovaný modul o objemu 45 m3, odvozený od evropské laboratoře Columbus, která byla nedávno připojena ke stanici ISS. Zásobovací loď ATV je vybavena ruským spojovacím uzlem, používaným u lodí Sojuz a Progress. Evropská loď ATV je schopna dopravit na palubu stanice ISS 3krát více nákladu než ruská zásobovací loď Progress. Navíc v závěru svého letu poslouží jako kosmická „popelnice“ – na její palubu kosmonauti naloží nepotřebné věci a odpad, který spolu s lodí ATV shoří v hustých vrstvách zemské atmosféry.

Při prvním startu se na palubě ATV nacházelo 4,6 tuny nákladu včetně 1150 kg suchého nákladu, 856 kg pohonných látek pro ruský modul Zvězda, 270 kg pitné vody a 21 kg kyslíku. V budoucnu bude nosná kapacita ATV zvýšena na 7,4 tuny. Polovinu nákladu ATV tvoří pohonné látky, které budou spotřebovány při manévrování na oběžné dráze, při nácviku spojovacího manévru, při prověrkách jednotlivých systémů ATV.

Po ukončení provozu amerického raketoplánu v roce 2010 budou ATV společně s ruskými Progressy a japonskými HTV-II zajišťovat zásobování stanice ISS.

Při prověrkách systémů bylo studováno mj. řešení havarijní situace CAM (Collision Avoidance Manoeuvre) v případě, že by loď ATV nemířila při setkávacím manévru aktivním spojovacím uzlem zcela přesně k pasivnímu stykovacímu uzlu na ruském modulu Zvězda, kam se ATV později připojí.

ATV v těsné blízkosti modulu Zvězda (součást ISS).
ATV v těsné blízkosti modulu Zvězda (součást ISS).

19. 3. 2008 po celé řadě zkoušek a manévrů zaujala loď ATV polohu ve vzdálenosti 2000 km před ISS na dráze o stejných parametrech. Na této parkovací dráze setrval ATV do 27. března. Posléze byly zahájeny přípravy na dvě zkušební setkání se stanicí ISS, naplánované na 29. a 31. 3. 2008. V rámci tzv. Demo Day 1 se loď ATV přiblížila ke stanici ISS na vzdálenost 3,5 km. Při dalším zkušebním setkávacím manévru (Demo Day 2) došlo k přiblížení obou objektů na vzdálenost pouhých 11 m. Poté se loď ATV vzdálila do bezpečné vzdálenosti.

Definitivní připojení ATV k Mezinárodní kosmické stanici je naplánována na 3. dubna. V závěrečné fázi se bude ATV přibližovat ke stanici ISS rychlostí 7 cm/s. Spojení by se mělo uskutečnit v 16:41 SELČ. V plánu je vypuštění dalších 5 exemplářů lodi ATV.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »