Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Když se vrací hvězdný prach...
Ivo Míček Vytisknout článek

Když se vrací hvězdný prach...

Na západním pobřeží USA se v neděli rozzáří pěkný bolid, optimisté slibují "šajbu"až -7 velikosti. Ohnivé představení se začne sto kilometrů nad Zemí 15.1.2006 v 9:56 UT, to už bude mít návratové pouzdro (SRC) za sebou 4 hodiny samostatného letu.

K Zemi se tak bude vracet sonda Stardust, lépe řečeno nejprve její návratový modul se vzorky kometárního prachu, který sebrala na své pouti v těsné blízkosti (236 km) od jádra komety P/Wild 2. Oddělená letová část zanikne na jiném místě zemské atmosféry později. Mise již byla několikrát různě popsána jinými autory a tak si nezbývá než přát, aby to tentokrát vyšlo při přistání lépe než sondě Genesis při návratu v roce 2004.

Zajímavou skutečností ovšem je, že se i takovýto průlet dá sledovat s vědeckými cíli. Totiž - návratové těleso je ve tvaru nízkého kužele s průměrem 0,811m má hmotnost 45,8kg, do atmosféry vstoupí rychlostí 12,8 km/s (ve výšce 135 km) pod úhlem 8°, maximální přetížení dosáhne 40g, Po aerodynamickém zabrždění bude následovat vystřelení stabilizačního a pak i hlavního padáku - sonda má za úkol měkce přistát na pevném povrchu.

Pozorovatelé v okolí sestupné dráhy tělesa tedy budou moci zažít za jasného počasí zář umělého bolidu, pravda pokud nebudou na takovém místě, že jim bude v azimutu vadit měsíční úplněk. Téměř 90s by mohlo těleso zářit jasněji než Venuše, v maximu a ve viditelném světle se předpokládá až -7 magnituda, to už bude těleso ve výšce 60 km nad povrchem (nad obcí Carlin, Nev.).

Noční přistání návratového pouzdra je plánováno poblíž Salt Lake City na základně U.S. Air Force Utah Test and Training Range, odtud bude po dohledání převezeno do laboratoře NASA Johnson Space Center v Houstonu.

V oblasti bude pozorovat průlet atmosférou skupina odborníků NASA i z paluby letounu DC-8. Jejich hlavním úkolem bude nasnímání rázové vlny během průletu tělesa atmosférou, chemické procesy a měření teploty v okolí návratového pouzdra, tyto výsledky pak budou sloužit především jako další základ pro optimalizaci tepelných štítů sond pohybujících se druhou kosmickou rychlostí. Od dob měsíčních výzkumů spojených s návratem na Zemi v 70. letech minulého století (Apollo a Luna) to byla jen meziplanetární sonda Genesis v r. 2004, která vstoupila do naší atmosféry druhou kosmickou rychlostí, ale na povrch dopadla volným pádem a tak byl obsah kontejneru s částicemi slunečního větru kontaminován pozemskými částicemi - jejich přebírání běží dodnes a podle posledních zpráv vědeckých "Popelek" konečně úspěšně!

Materiál tepelného štítu na návratovém pouzdru je kandidátem na povrchovou ochranu CEV - připravovaného nového dopravního prostředku NASA, který by měl nahradit v budoucnu stávající raketoplány. I této části (vedle kometárního a mezihvězdného materiálu) bude tedy věnována zvýšená pozornost, vědci z technologických laboratoří NASA Ames jsou zvědaví na změny v povrchové vrstvě materiálu, jeho chování ve vysokých teplotách a při možné kontaminaci kometárními i pozemskými částicemi.

Pozorovací kampaň, kterou koordinuje Peter Jenniskens z kalifornského SETI institutu pro amatérské pozorovatele předpokládá především sledování změn jasnosti a stopy v ovzduší. Požadaván je i záznam na video z různých míst, aby se tak dala určit prostorová dráha tělesa a chování atmosféry. Pro nácvik sloužilo nedávné maximum meteorického roje Quadrantid. Radioastronomům se nabízí klasické měření odrazu signálu od vytvořené stopy, ale předpokládá se i nahrávání zvukových efektů průletu.

Obsah návratového pouzdra je další kapitola, aerogel na ploše 1000 cm2 by měl obsahovat miliony částic z okolí kometárního jádra (jejich nárazy počítalo palubní počítadlo impaktů) a dále by se v aerogelu měla dát rozpoznat mezihvězdná hmota, kterou lapač zachytával během letu v průběhu 150 dní.

A v neposlední řadě se budou pozorování chování tělesa v atmosféře brát jako etalon pro popis chování "původních" meteorů.

Na neděli tedy budu velmi zvědavý - a hlavně přeju měkké přistání!

Další informace lze nalézt na http://reentry.arc.nasa.gov a http://stardust.arc.nasa.gov odkud byly čerpány informace pro tento článek.

Související články na astro.cz:
2006-01-09 Kosmická mise sondy STARDUST vrcholí
2004-06-23 Zajímavá kometa WILD-2
2004-01-05 STARDUST se vrací se vzorky komety
2004-01-04 Stardust u komety 81P/Wild 2 nezaváhala
2002-11-05 Setkání Stardust s planetkou Annefrank
2001-01-17 Sonda Stardust nabrala kurz ke kometě
2000-11-22 Sondu Startdust zasáhlo sluneční vzplanutí
2000-05-01 Podivné organické makromolekuly v mezihvězdném prachu
1999-02-05 Stardust startuje
1998-08-12 Sonda ICE - 20 let
1998-08-10 Pošlete jméno ke kometě




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »