Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Když se vrací hvězdný prach...
Ivo Míček Vytisknout článek

Když se vrací hvězdný prach...

Na západním pobřeží USA se v neděli rozzáří pěkný bolid, optimisté slibují "šajbu"až -7 velikosti. Ohnivé představení se začne sto kilometrů nad Zemí 15.1.2006 v 9:56 UT, to už bude mít návratové pouzdro (SRC) za sebou 4 hodiny samostatného letu.

K Zemi se tak bude vracet sonda Stardust, lépe řečeno nejprve její návratový modul se vzorky kometárního prachu, který sebrala na své pouti v těsné blízkosti (236 km) od jádra komety P/Wild 2. Oddělená letová část zanikne na jiném místě zemské atmosféry později. Mise již byla několikrát různě popsána jinými autory a tak si nezbývá než přát, aby to tentokrát vyšlo při přistání lépe než sondě Genesis při návratu v roce 2004.

Zajímavou skutečností ovšem je, že se i takovýto průlet dá sledovat s vědeckými cíli. Totiž - návratové těleso je ve tvaru nízkého kužele s průměrem 0,811m má hmotnost 45,8kg, do atmosféry vstoupí rychlostí 12,8 km/s (ve výšce 135 km) pod úhlem 8°, maximální přetížení dosáhne 40g, Po aerodynamickém zabrždění bude následovat vystřelení stabilizačního a pak i hlavního padáku - sonda má za úkol měkce přistát na pevném povrchu.

Pozorovatelé v okolí sestupné dráhy tělesa tedy budou moci zažít za jasného počasí zář umělého bolidu, pravda pokud nebudou na takovém místě, že jim bude v azimutu vadit měsíční úplněk. Téměř 90s by mohlo těleso zářit jasněji než Venuše, v maximu a ve viditelném světle se předpokládá až -7 magnituda, to už bude těleso ve výšce 60 km nad povrchem (nad obcí Carlin, Nev.).

Noční přistání návratového pouzdra je plánováno poblíž Salt Lake City na základně U.S. Air Force Utah Test and Training Range, odtud bude po dohledání převezeno do laboratoře NASA Johnson Space Center v Houstonu.

V oblasti bude pozorovat průlet atmosférou skupina odborníků NASA i z paluby letounu DC-8. Jejich hlavním úkolem bude nasnímání rázové vlny během průletu tělesa atmosférou, chemické procesy a měření teploty v okolí návratového pouzdra, tyto výsledky pak budou sloužit především jako další základ pro optimalizaci tepelných štítů sond pohybujících se druhou kosmickou rychlostí. Od dob měsíčních výzkumů spojených s návratem na Zemi v 70. letech minulého století (Apollo a Luna) to byla jen meziplanetární sonda Genesis v r. 2004, která vstoupila do naší atmosféry druhou kosmickou rychlostí, ale na povrch dopadla volným pádem a tak byl obsah kontejneru s částicemi slunečního větru kontaminován pozemskými částicemi - jejich přebírání běží dodnes a podle posledních zpráv vědeckých "Popelek" konečně úspěšně!

Materiál tepelného štítu na návratovém pouzdru je kandidátem na povrchovou ochranu CEV - připravovaného nového dopravního prostředku NASA, který by měl nahradit v budoucnu stávající raketoplány. I této části (vedle kometárního a mezihvězdného materiálu) bude tedy věnována zvýšená pozornost, vědci z technologických laboratoří NASA Ames jsou zvědaví na změny v povrchové vrstvě materiálu, jeho chování ve vysokých teplotách a při možné kontaminaci kometárními i pozemskými částicemi.

Pozorovací kampaň, kterou koordinuje Peter Jenniskens z kalifornského SETI institutu pro amatérské pozorovatele předpokládá především sledování změn jasnosti a stopy v ovzduší. Požadaván je i záznam na video z různých míst, aby se tak dala určit prostorová dráha tělesa a chování atmosféry. Pro nácvik sloužilo nedávné maximum meteorického roje Quadrantid. Radioastronomům se nabízí klasické měření odrazu signálu od vytvořené stopy, ale předpokládá se i nahrávání zvukových efektů průletu.

Obsah návratového pouzdra je další kapitola, aerogel na ploše 1000 cm2 by měl obsahovat miliony částic z okolí kometárního jádra (jejich nárazy počítalo palubní počítadlo impaktů) a dále by se v aerogelu měla dát rozpoznat mezihvězdná hmota, kterou lapač zachytával během letu v průběhu 150 dní.

A v neposlední řadě se budou pozorování chování tělesa v atmosféře brát jako etalon pro popis chování "původních" meteorů.

Na neděli tedy budu velmi zvědavý - a hlavně přeju měkké přistání!

Další informace lze nalézt na http://reentry.arc.nasa.gov a http://stardust.arc.nasa.gov odkud byly čerpány informace pro tento článek.

Související články na astro.cz:
2006-01-09 Kosmická mise sondy STARDUST vrcholí
2004-06-23 Zajímavá kometa WILD-2
2004-01-05 STARDUST se vrací se vzorky komety
2004-01-04 Stardust u komety 81P/Wild 2 nezaváhala
2002-11-05 Setkání Stardust s planetkou Annefrank
2001-01-17 Sonda Stardust nabrala kurz ke kometě
2000-11-22 Sondu Startdust zasáhlo sluneční vzplanutí
2000-05-01 Podivné organické makromolekuly v mezihvězdném prachu
1999-02-05 Stardust startuje
1998-08-12 Sonda ICE - 20 let
1998-08-10 Pošlete jméno ke kometě




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »