Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2007 W1 Boattini se vrací na severní oblohu

Kometa C/2007 W1 Boattini se vrací na severní oblohu

Kometa Boattini 14. března 2008, foto H. Mikuz.
Kometa Boattini 14. března 2008, foto H. Mikuz.
I letošní letní oblohu by mohla nakrátko ozdobit již malými dalekohledy pozorovatelná kometa. Jde o kometu C/2007 W1 Boattini, která se v květnu letošního roku vytratila z naší noční oblohy a pozorovatelům severní oblohy se stala nespatřitelným objektem denního nebe. Od poloviny července však bude opět v dosahu malých přístrojů na ranní obloze.

Kometu objevil A. Boattini na Mt. Lemmon Survey 1.5-m reflektorem 23. listopadu 2007. Čtyři složené 30-s expozice ukázaly nepatrně asymetrickou kondenzaci o velikosti asi 8" x 6" s delší osou v pozičním úhlu 290° - 300°. Boattini popisoval, že deset složených 90-s expozic, které pořídil bezprostředně po něm C. Snodgrass na European Southern Observatory pomocí 3.58-m New Technology Telescope (+ EMMI), ukázalo komu o velikosti asi 6" x 7" a velmi slabý ohon v pozičním úhlu 293° táhnoucí se až do vzdálenosti asi 9" od kometárního jádra.

Kometa byla podprůměrně dobře pozorovatelná večer na jarní obloze, kdy se pomalu pohybovala z pohledu v ČR nízko položenými souhvězdími Havrana a Poháru. Dne 23. dubna 2008 ji pozoroval K. Hornoch, lelekovický astronom, jako objekt s jasností 8,6 magnitudy a průměrem komy 9’. Tehdy se nacházela po setmění nevysoko nad obzorem v souhvězdí Poháru, a přesto ji K. Hornoch pozoroval "pouhým" binokulárem 10x80. Na květnové a červnové obloze pozorovatelům severní oblohy kometa zcela zmizela z dohledu, neboť se octla na denním nebi v souhvězdích Hydry, Vývěvy, Kompasu, Lodní zádě, Velkého psa, Zajíce a Řeky Eridanus. Tehdy se na obloze pohybovala nejrychleji a dosáhla nejvyšší hvězdné velikosti (okolo 5. magnitudy - za takových podmínek by již mohla být pozorovatelná okem, kdyby se nacházela na noční obloze). To proto, že se v té době nacházela nejblíže k Zemi (asi 31,4 mil. km).

Doposud byla kometa nepozorovatelná, avšak koncem první dekády července se vrátí na ranní oblohu jako mlhavý obláček (výskyt ohonu je nejistý) s hvězdnou velikostí okolo 7. magnitudy. Kometa bude rychle slábnout a zároveň bude rušit dorůstající Měsíc. Proto nejlepší podmínky pro pozorování malými dalekohledy (například loveckými triedry) nastávají přibližně od 8. do 16. července. V sobotu 12. srpna nalezneme kometu přesně na východě ve 3 hodiny 15 minut letního času asi 9° vysoko v souhvězdí Velryby. V pondělí 14. července bude ve stejný čas na stejné světové straně ve výšce asi 12° nad obzorem. Kometa sice bude stoupat (do souhvězdí Berana, kde pobude i v průběhu srpna), ale její hvězdná velikost velmi rychle poklesne (v polovině července okolo 7. magnitudy, v polovině srpna již kolem 9. magnitudy). Navíc v druhé polovině července bude značně rušit měsíční záře.

Vyhledávací mapka komety Boattini v červenci
Vyhledávací mapka komety Boattini v červenci
Vyhledávací mapka zobrazuje oblast hlavy Velryby (Cetus) a jižní část souhvězdí Berana (Aries). V levé části obrázku je kus souhvězdí Býka. Pospojované hvězdy jsou za dobrých podmínek viditelné pouhým okem.

Článek byl vytvořen pomocí podkladů z článku Dalibora Hanžla na stránkách EAI z 2. května 2008.


Zdroje:
[1] http://astro.sci.muni.cz/clanek.php?id=741
[2] http://aerith.net/comet/catalog/2007W1/2007W1.html
[3] http://cometchasing.skyhound.com/






50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »