Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2007 W1 Boattini se vrací na severní oblohu

Kometa C/2007 W1 Boattini se vrací na severní oblohu

Kometa Boattini 14. března 2008, foto H. Mikuz.
Kometa Boattini 14. března 2008, foto H. Mikuz.
I letošní letní oblohu by mohla nakrátko ozdobit již malými dalekohledy pozorovatelná kometa. Jde o kometu C/2007 W1 Boattini, která se v květnu letošního roku vytratila z naší noční oblohy a pozorovatelům severní oblohy se stala nespatřitelným objektem denního nebe. Od poloviny července však bude opět v dosahu malých přístrojů na ranní obloze.

Kometu objevil A. Boattini na Mt. Lemmon Survey 1.5-m reflektorem 23. listopadu 2007. Čtyři složené 30-s expozice ukázaly nepatrně asymetrickou kondenzaci o velikosti asi 8" x 6" s delší osou v pozičním úhlu 290° - 300°. Boattini popisoval, že deset složených 90-s expozic, které pořídil bezprostředně po něm C. Snodgrass na European Southern Observatory pomocí 3.58-m New Technology Telescope (+ EMMI), ukázalo komu o velikosti asi 6" x 7" a velmi slabý ohon v pozičním úhlu 293° táhnoucí se až do vzdálenosti asi 9" od kometárního jádra.

Kometa byla podprůměrně dobře pozorovatelná večer na jarní obloze, kdy se pomalu pohybovala z pohledu v ČR nízko položenými souhvězdími Havrana a Poháru. Dne 23. dubna 2008 ji pozoroval K. Hornoch, lelekovický astronom, jako objekt s jasností 8,6 magnitudy a průměrem komy 9’. Tehdy se nacházela po setmění nevysoko nad obzorem v souhvězdí Poháru, a přesto ji K. Hornoch pozoroval "pouhým" binokulárem 10x80. Na květnové a červnové obloze pozorovatelům severní oblohy kometa zcela zmizela z dohledu, neboť se octla na denním nebi v souhvězdích Hydry, Vývěvy, Kompasu, Lodní zádě, Velkého psa, Zajíce a Řeky Eridanus. Tehdy se na obloze pohybovala nejrychleji a dosáhla nejvyšší hvězdné velikosti (okolo 5. magnitudy - za takových podmínek by již mohla být pozorovatelná okem, kdyby se nacházela na noční obloze). To proto, že se v té době nacházela nejblíže k Zemi (asi 31,4 mil. km).

Doposud byla kometa nepozorovatelná, avšak koncem první dekády července se vrátí na ranní oblohu jako mlhavý obláček (výskyt ohonu je nejistý) s hvězdnou velikostí okolo 7. magnitudy. Kometa bude rychle slábnout a zároveň bude rušit dorůstající Měsíc. Proto nejlepší podmínky pro pozorování malými dalekohledy (například loveckými triedry) nastávají přibližně od 8. do 16. července. V sobotu 12. srpna nalezneme kometu přesně na východě ve 3 hodiny 15 minut letního času asi 9° vysoko v souhvězdí Velryby. V pondělí 14. července bude ve stejný čas na stejné světové straně ve výšce asi 12° nad obzorem. Kometa sice bude stoupat (do souhvězdí Berana, kde pobude i v průběhu srpna), ale její hvězdná velikost velmi rychle poklesne (v polovině července okolo 7. magnitudy, v polovině srpna již kolem 9. magnitudy). Navíc v druhé polovině července bude značně rušit měsíční záře.

Vyhledávací mapka komety Boattini v červenci
Vyhledávací mapka komety Boattini v červenci
Vyhledávací mapka zobrazuje oblast hlavy Velryby (Cetus) a jižní část souhvězdí Berana (Aries). V levé části obrázku je kus souhvězdí Býka. Pospojované hvězdy jsou za dobrých podmínek viditelné pouhým okem.

Článek byl vytvořen pomocí podkladů z článku Dalibora Hanžla na stránkách EAI z 2. května 2008.


Zdroje:
[1] http://astro.sci.muni.cz/clanek.php?id=741
[2] http://aerith.net/comet/catalog/2007W1/2007W1.html
[3] http://cometchasing.skyhound.com/




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



15. vesmírný týden 2020

15. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2020. Měsíc bude v superúplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Na cestu k ISS se má vydat tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-16. Před 50 lety odstartovalo Apollo 13 na svoji misi s nakonec šťastným koncem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2020 obdržel snímek „C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu“, jehož autorem je Pavel Váňa   Již dlouho tu nebyla hezká jasná kometa. Že by C/2019 Y4 ATLAS překvapila? Zatím tomu vývoj její jasnosti  napovídá. Ale nechme se překvapit.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša, Plejády a Starlinks.

Canon 350D+50/2.2, 4s expozície v 2s intervaloch. ISO 800. Zložené v programe DeepSkyStacker a snaha o úuprave v GIMP2.

Další informace »