Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2007 W1 Boattini se vrací na severní oblohu

Kometa C/2007 W1 Boattini se vrací na severní oblohu

Kometa Boattini 14. března 2008, foto H. Mikuz.
Kometa Boattini 14. března 2008, foto H. Mikuz.
I letošní letní oblohu by mohla nakrátko ozdobit již malými dalekohledy pozorovatelná kometa. Jde o kometu C/2007 W1 Boattini, která se v květnu letošního roku vytratila z naší noční oblohy a pozorovatelům severní oblohy se stala nespatřitelným objektem denního nebe. Od poloviny července však bude opět v dosahu malých přístrojů na ranní obloze.

Kometu objevil A. Boattini na Mt. Lemmon Survey 1.5-m reflektorem 23. listopadu 2007. Čtyři složené 30-s expozice ukázaly nepatrně asymetrickou kondenzaci o velikosti asi 8" x 6" s delší osou v pozičním úhlu 290° - 300°. Boattini popisoval, že deset složených 90-s expozic, které pořídil bezprostředně po něm C. Snodgrass na European Southern Observatory pomocí 3.58-m New Technology Telescope (+ EMMI), ukázalo komu o velikosti asi 6" x 7" a velmi slabý ohon v pozičním úhlu 293° táhnoucí se až do vzdálenosti asi 9" od kometárního jádra.

Kometa byla podprůměrně dobře pozorovatelná večer na jarní obloze, kdy se pomalu pohybovala z pohledu v ČR nízko položenými souhvězdími Havrana a Poháru. Dne 23. dubna 2008 ji pozoroval K. Hornoch, lelekovický astronom, jako objekt s jasností 8,6 magnitudy a průměrem komy 9’. Tehdy se nacházela po setmění nevysoko nad obzorem v souhvězdí Poháru, a přesto ji K. Hornoch pozoroval "pouhým" binokulárem 10x80. Na květnové a červnové obloze pozorovatelům severní oblohy kometa zcela zmizela z dohledu, neboť se octla na denním nebi v souhvězdích Hydry, Vývěvy, Kompasu, Lodní zádě, Velkého psa, Zajíce a Řeky Eridanus. Tehdy se na obloze pohybovala nejrychleji a dosáhla nejvyšší hvězdné velikosti (okolo 5. magnitudy - za takových podmínek by již mohla být pozorovatelná okem, kdyby se nacházela na noční obloze). To proto, že se v té době nacházela nejblíže k Zemi (asi 31,4 mil. km).

Doposud byla kometa nepozorovatelná, avšak koncem první dekády července se vrátí na ranní oblohu jako mlhavý obláček (výskyt ohonu je nejistý) s hvězdnou velikostí okolo 7. magnitudy. Kometa bude rychle slábnout a zároveň bude rušit dorůstající Měsíc. Proto nejlepší podmínky pro pozorování malými dalekohledy (například loveckými triedry) nastávají přibližně od 8. do 16. července. V sobotu 12. srpna nalezneme kometu přesně na východě ve 3 hodiny 15 minut letního času asi 9° vysoko v souhvězdí Velryby. V pondělí 14. července bude ve stejný čas na stejné světové straně ve výšce asi 12° nad obzorem. Kometa sice bude stoupat (do souhvězdí Berana, kde pobude i v průběhu srpna), ale její hvězdná velikost velmi rychle poklesne (v polovině července okolo 7. magnitudy, v polovině srpna již kolem 9. magnitudy). Navíc v druhé polovině července bude značně rušit měsíční záře.

Vyhledávací mapka komety Boattini v červenci
Vyhledávací mapka komety Boattini v červenci
Vyhledávací mapka zobrazuje oblast hlavy Velryby (Cetus) a jižní část souhvězdí Berana (Aries). V levé části obrázku je kus souhvězdí Býka. Pospojované hvězdy jsou za dobrých podmínek viditelné pouhým okem.

Článek byl vytvořen pomocí podkladů z článku Dalibora Hanžla na stránkách EAI z 2. května 2008.


Zdroje:
[1] http://astro.sci.muni.cz/clanek.php?id=741
[2] http://aerith.net/comet/catalog/2007W1/2007W1.html
[3] http://cometchasing.skyhound.com/




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »