Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2024 G3 (ATLAS) na denní obloze?

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) na denní obloze?

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) z oběžné dráhy z Mezinárodní vesmírné stanice
Autor: Don Pettit

Astronomové kometu C/2024 G3 (ATLAS) sledovali již od podzimu, protože se zdálo, že by mohlo jít o nejjasnější kometu roku 2025, ovšem s tím, že v době nejvyšší jasnosti bude ukrutně blízko úhlově ke Slunci. Jakoby se chtěl zopakovat scénář s kometou C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která byla velmi jasným objektem říjnové oblohy a také se dala pozorovat již za soumraku. Nynější kometa ATLAS má nakrátko zjasnit až k jasnosti, jakou má Venuše, což by ji mohlo za jistých podmínek učinit viditelnou i na denní obloze, ovšem pouze zkušeným pozorovatelům.

Opatrnosti není nikdy dost, a tak krom občasných zmínek v pořadech pro nadšence, jste se možná s kometou ještě nesetkali. Jenže ona opravdu dodržela scénář a nyní její jasnost dosáhla záporných magnitud. Kometa dosáhne přísluní 13. ledna a na obloze bude úhlově jen 5 stupňů od slunečního kotouče.

Takové pozorování je za normálních okolností nebezpečné, protože je potřeba, aby nám Slunce nesvítilo do dalekohledu. Toho lze docílit, když si Slunce skryjeme za střechu budovy a budeme se dívat nad její okraj. Nebo se podíváme ráno za svítání, zda nemáme čistý výhled k obzoru, než vyjde Slunce. Druhou možnost využil známý astrofotograf Petr Horálek, když kometu zachytil ze Slovenska poblíž Spišského Podhradí.

Na snímku z 11. ledna 2025 je kromě oblačnosti a velmi jasné oblohy před východem Slunce patrná i kometa C/2024 G3 (ATLAS). Fotografováno ze Slovenska z kopců u Spišského Podhradí. Autor: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě
Na snímku z 11. ledna 2025 je kromě oblačnosti a velmi jasné oblohy před východem Slunce patrná i kometa C/2024 G3 (ATLAS). Fotografováno ze Slovenska z kopců u Spišského Podhradí.
Autor: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě

Úhlová vzdálenost od Slunce na obloze je natolik malá, že máme ještě jednu možnost, jak si kometu prohlížet, a to téměř v reálném čase. Vstoupila totiž do zorného pole koronografu LASCO C3 vesmírné observatoře SOHO. Alternativu v podobě pozorování z paluby Mezinárodní vesmírné stanice, jako je případ astronauta Dona Pettita, musíme bohužel vynechat, ale jak ukazují jeho snímky, je to úžasný pohled.

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 9. 1. 2025 na fotografii z Mezinárodní vesmírné stanice Autor: Don Pettit
Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 9. 1. 2025 na fotografii z Mezinárodní vesmírné stanice
Autor: Don Pettit

Jaké jsou tedy naše pozorovací vyhlídky? V první řadě rozhodne počasí. Ideální je zkoušet to nyní ráno před východem Slunce 12. a 13. ledna zhruba po sedmé hodině SEČ (podle polohy pozorovatele se čas liší až o půl hodiny). Využijte program Stellarium k upřesnění polohy komety nad obzorem.

Kometa ještě zjasňuje, zatím má k 11. lednu asi –1 mag. 13. ledna by mohl její jas kulminovat na –4 mag, což by ji krátce mohlo umožnit pozorovatelnou i na denní obloze. V lednu 2007 byla na denní obloze pozorovatelná kometa C/2006 P1 (McNaught), jenže ta byla úhlově mnohem dál od Slunce. Byla vidět i pouhým okem a v dalekohledu jevila i kousek ohonu. Kometa G3 ATLAS bude velmi obtížným cílem a dá se předpokládat, že se její denní viditelnost omezí pouze na fotografie.


Aktuální snímek SOHO/LASCO C3, kometa se jeví jako jasná skvrna. Délka vodorovných čárek odpovídá jasnosti objektu, čím jsou delší, tím je jasnější. Jde o vlastnost senzoru, kdy signál přetéká do sousedních pixelů, ale docela se hodí k odhadu jasnosti objektu. Pro porovnání Venuše má v záběru vždy velmi dlouhé čárky.

14. ledna již kometa nebude viditelná ráno, ale dostane se na extrémně světlou večerní oblohu, kde by mohla být vidět hned po západu Slunce. Bude tedy potřeba pozorovat ještě před 17. hodinou. Kometa bude mít večer každý den zhruba stejně mizernou výšku nad obzorem a opět bude slábnout. Možná přestane být viditelná již 16. ledna a opět zmizí na jižní obloze, kde bude její pozorování snazší.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] astro.vanbuitenen.nl
[2] petrhoralek.com
[3] aktuální snímky SOHO



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2024 G3 (ATLAS)


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Soví mlhovia

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »