Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2025 A6 (Lemmon) na večerní obloze

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) na večerní obloze

C/2025 A6 (Lemmon)
Autor: Miloslav Rohacek

Přestože počasí zatím pozorování této poměrně mimořádně jasné komety nepřeje, brzy se to může změnit, proto přinášíme aktuální informace, jak se kometa vyvíjí a kde ji můžeme pozorovat. Ve světě komet není úplně běžné, aby byla vidět i pouhým okem, takže z tohoto pohledu jde o poměrně mimořádný úkaz, ale je třeba dodat, že takto bude vidět jen obtížně na tmavé obloze za městem nebo na horách a je otázkou, zda se to povede jen zkušeným nebo i laickým pozorovatelům. Největší šance nastane o víkendu, kdy se předpokládá vyjasnění. Ideální čas k hledání komety bude kolem 19:30 SELČ a směr, kterým musíme mít výhled, je 20 stupňů nad severozápadním obzorem.

Hned na úvod je třeba předeslat, že kometa bude vidět pouhým okem jen v tmavých lokalitách dál od měst, když směrem k severozápadu nebude žádné větší město. Běžný pozorovatel ji může snadno přehlédnout, ale jakmile použijeme triedr, tedy klasický myslivecký binokulární dalekohled, komety si všimneme jako mlhavé skvrny. Pokud bude obloha čistá a tmavá, měli bychom si všimnout i krátkého ohůnku.

Orientační mapa polohy komety C/2025 A6 (Lemmon) 13. až 24. 10. 2025 vždy kolem 20:00 SELČ a odhadovaný vzhled a směr ohonu na fotografiích. Autor: Stellarium/Martin Gembec
Orientační mapa polohy komety C/2025 A6 (Lemmon) 13. až 24. 10. 2025 vždy kolem 20:00 SELČ a odhadovaný vzhled a směr ohonu na fotografiích.
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Kometa byla v první polovině října vidět stejně dobře na ranní i večerní obloze, ale postupně bude večer vidět lépe a výše. Navíc na večerní obloze zatím nesvítí Měsíc, který by zážitek poněkud umenšil svým světlem. Úplně nejlepší je, pokud se máme možnost vybavit na pozorování větším dalekohledem. Pěkná velká kometa s ohonem přes část zorného pole je vidět ve velkých triedrech a binokulárech nad 70 mm a úplně skvělý zážitek nás čeká v dalekohledech s průměrem nad 20 cm. 

Pokud si chceme kometu vyfotografovat, je potřeba mít alespoň stativ. Fotoaparát se širokoúhlým objektivem, například (bez)zrcadlovka s objektivem 24–50 mm, je ideální a při běžné citlivosti kolem ISO800–6400 a expozičním čase kolem 10–20 sekund při cloně 2–4 se dá již pořídit snímek krajiny s Velkým vozem a kometou pod jejím ojem. Na snímku však bude spíše malinká mlhavá hvězdička s náznakem ohonu.

Na snímku z 13. 10. 2025 je kometa C/2025 A6 (Lemmon) vidět jen jako hvězdička (vyznačená šipkou) pod výrazným seskupením hvězd Velkého vozu. Canon R6MkII, ISO800, 30 sekund, Sigma 24 mm f3,2 s pohonem za hvězdami na trackeru Skywatcher Star Adventurer. Autor: Martin Gembec
Na snímku z 13. 10. 2025 je kometa C/2025 A6 (Lemmon) vidět jen jako hvězdička (vyznačená šipkou) pod výrazným seskupením hvězd Velkého vozu. Canon R6MkII, ISO800, 30 sekund, Sigma 24 mm f3,2 s pohonem za hvězdami na trackeru Skywatcher Star Adventurer.
Autor: Martin Gembec

Pokud máme k dispozici tracker, tedy malou montáž schopnou hodinovým pohonem dorovnávat otáčení naší Země, hvězdy zůstanou na snímku jako tečky i s využitím teleobjektivu kolem 85–400 mm. Ideální vzhledem k délce ohonu se ale jeví objektivy od 50 do 200 mm. Pokud složíme dohromady více snímků, klesne šum a můžeme sledovat delší část ohonu.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) se 13. 10. 2025 zachytila i s ohonem přes velmi špatné podmínky přes zákal vysoké oblačnosti a nízkou výšku nad obzorem. Canon R6MkII, Samyang 135 mm f2, ISO800, 15×30 sekund, složeno a zpracováno v Pixinsight. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2025 A6 (Lemmon) se 13. 10. 2025 zachytila i s ohonem přes velmi špatné podmínky přes zákal vysoké oblačnosti a nízkou výšku nad obzorem. Canon R6MkII, Samyang 135 mm f2, ISO800, 15×30 sekund, složeno a zpracováno v Pixinsight.
Autor: Martin Gembec

A konečně astrofotografové, vybavení na snímání mlhovin a jiných objektů dlouhými expozicemi, mohou zkusit kometu snímat podobným způsobem s expozičním časem raději kratším (30–60 sekund) a složit snímky za dobu přibližně do 10–15 minut, čímž se nerozmažou jemné detaily v iontovém ohonu. Za delší čas totiž sluneční vítr odtlačí ionty v ohonu dál od kometárního jádra a na snímku se struktury vlasového ohonu trochu ztrácí.

Kdybyste neměli po ruce nic než mobil, třeba jste investovali a je to nějaký lepší fotomobil. V takovém případě zkuste noční režim nebo astrofoto režim. Expozice bývají od 10 do 30 sekund a některé mobily je i skládají na sebe a výsledkem je po několika minutách poměrně zdařilý snímek podobný snímkům známých dříve jen z lepších kompaktů a levných zrcadlovek.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) 4. 10. 2025 ráno mobilem Google Pixel 8 Pro v astrofoto režimu. Expozice 4 minuty, subexpozice asi 20 sekund. Opřeno o auto. Ve výřezu je vidět, že v automatickém režimu není zaostření ideální, ale kometa se projevila jako výrazná zelená skvrnka a je snad vidět i ohon. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2025 A6 (Lemmon) 4. 10. 2025 ráno mobilem Google Pixel 8 Pro v astrofoto režimu. Expozice 4 minuty, subexpozice asi 20 sekund. Opřeno o auto. Ve výřezu je vidět, že v automatickém režimu není zaostření ideální, ale kometa se projevila jako výrazná zelená skvrnka a je snad vidět i ohon.
Autor: Martin Gembec

Fanoušky komet upozorňujeme, že na obloze je ještě jedna kometa, která je vidět už menším triedrem – C/2025 R2 (SWAN). Ta se pohybuje jižními souhvězdími na pomezí Střelce a Orla, takže je potřeba dobrý výhled k jihu a tma tím směrem. Kometa drží jasnost kolem 6,5 mag a vypadá jako asi dvakrát menší kometa než Lemmon a zřejmě neuvidíme ani iontový ohon. Na snímku by se ale objevit měl. Více o obou kometách v našem minulém článku.

Kometa C/2025 R2 (SWAN) 13. 10. 2025 přes vrstvu vysoké oblačnosti objektivem 135 mm. Ořez snímku Canonem R6MkII, ISO800, 20x8 sekund. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2025 R2 (SWAN) 13. 10. 2025 přes vrstvu vysoké oblačnosti objektivem 135 mm. Ořez snímku Canonem R6MkII, ISO800, 20x8 sekund.
Autor: Martin Gembec

Pokud se vám snímky komety vydaří, můžete je nahrát do naší čtenářské fotogalerie. Když se jich sejde víc, založíme k tomu nový článek. Využijte prosím připravený formulář pro vložení snímku. Děkujeme a přejeme hodně zážitků a jasnou oblohu.

Mapa polohy komety C/2025 R2 (SWAN) v sobotu 18. 10. večer (červená šipka) a v dalších dnech (čárky k půlnoci SELČ). Autor: Czsky.cz
Mapa polohy komety C/2025 R2 (SWAN) v sobotu 18. 10. večer (červená šipka) a v dalších dnech (čárky k půlnoci SELČ).
Autor: Czsky.cz




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2025 R2 (SWAN), C/2025 A6 (Lemmon)


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »