Kometa nejspíš vrazí do Slunce
Na snímcích družice SOHO, která několika kamerami pozoruje sluneční tvář v několika filtrech, je v kamerách LASCO C2 a LASCO C3 již jeden den pozorovatelná kometa, která se nezadržitelně blíží ke slunečnímu kotouči. Při tomto pohybu též zjasňuje a je více než pravděpodobné, že v následujících hodinách její nešikovný let skončí nebezpečně blízko nad žhavým slunečním povrchem.
Na kometu bylo upozorněno včera (2. ledna) v odpoledních hodinách, kdy se objevila v širokoúhlém snímku korónografu LASCO C3. Kometa vypadala jako malá kapička protažená směrem od slunečního kotouče. Postupně se přibližovala k slunečnímu povrchu, až se konečně objevila v dnešních časných ranních hodinách v druhém korónografu - LASCO C2 (s menším zorným polem). Tyto dva korónografy sledují vnější obálku sluneční atmosféry, tzv. korónu. K tomu je zapotřebí, aby byl v kameře nainstalován malý terčík, který zakryje Slunce, neboť jas koróny je o více než 6 řádů menší než jas sluneční fotosféry (to, co vidíme za jasného počasí na obloze).
Kometám, které nebezpečně blízko prochází kolem slunečního povrchu, se odborně říká "sungrazing comets", neboli volně přeloženo "komety dotýkající se Slunce". Jedná se o komety, které mají nejbližší bod své dráhy ke Slunci ve vzdálenosti menší než 0.1 AU (tedy asi 15 miliónů km). Je-li vzdálenost ještě menší, je téměř jisté, že kometa nepřežije, neboť její ledoprachové jádro se nad slunečním povrchem doslova vypaří. K fyzické srážce, jak již bylo několikrát naznačeno, tedy dojít nemůže - Slunce nemá pevný povrch. Rozhodně tak při "srážce" nedojde k něčemu, co by ovlivnilo běžný život naší mateřské hvězdy či dokonce nás pozemšťanů. Kometární jádra mají maximálně jen několik málo desítek kilometrů v průměru, což je v porovnání se Sluncem podobné jako porovnání velikosti zrnka písku s osobním automobilem.
"Srážky" komet se Sluncem jsou v četném množství známy již i z minulosti. Jeden "dvojpříklad" za všechny nastal 1. června 1998. Tehdy se dvojice komet později příznačně nazvaná Romeo a Julie vypařila nad Sluncem jen několik desítek minut po sobě. Jsou i komety, které svůj blízký průlet kolem Slunce zdárně přežily - například vlasatice z roku 1996 Hyakutake, v roce 2002 kometa C/2002 V1 NEAT nebo v lednu roku 2007 kometa C/2006 P1 McNaught, která poté předvedla na jižní polokouli nevídané kometární divadlo.
"Srážku" komety se Sluncem v přímém přenosu můžete sledovat na kamerách LASCO C2, LASCO C3 nebo ve formě aktuálních zpráv na Spaceweather.com. Jasný bod vpravo dole od terčíku je planeta Venuše. Kometa je protažený útvar vlevo dole. Kroužek uprostřed terčíku ukazuje velikost zakrytého Slunce. Očima na obloze úkaz pozorovat nelze - kometa je na to příliš slabá, ale hlavně by vám mohl přímý pohled na Slunce doživotně poškodit zrak. Příjemnou zábavu.