Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa nejspíš vrazí do Slunce

Kometa nejspíš vrazí do Slunce

Snímek komety nad Sluncem z kamery LASCO C2, SOHO.
Snímek komety nad Sluncem z kamery LASCO C2, SOHO.
Na snímcích družice SOHO, která několika kamerami pozoruje sluneční tvář v několika filtrech, je v kamerách LASCO C2 a LASCO C3 již jeden den pozorovatelná kometa, která se nezadržitelně blíží ke slunečnímu kotouči. Při tomto pohybu též zjasňuje a je více než pravděpodobné, že v následujících hodinách její nešikovný let skončí nebezpečně blízko nad žhavým slunečním povrchem.

Na kometu bylo upozorněno včera (2. ledna) v odpoledních hodinách, kdy se objevila v širokoúhlém snímku korónografu LASCO C3. Kometa vypadala jako malá kapička protažená směrem od slunečního kotouče. Postupně se přibližovala k slunečnímu povrchu, až se konečně objevila v dnešních časných ranních hodinách v druhém korónografu - LASCO C2 (s menším zorným polem). Tyto dva korónografy sledují vnější obálku sluneční atmosféry, tzv. korónu. K tomu je zapotřebí, aby byl v kameře nainstalován malý terčík, který zakryje Slunce, neboť jas koróny je o více než 6 řádů menší než jas sluneční fotosféry (to, co vidíme za jasného počasí na obloze).

Kometám, které nebezpečně blízko prochází kolem slunečního povrchu, se odborně říká "sungrazing comets", neboli volně přeloženo "komety dotýkající se Slunce". Jedná se o komety, které mají nejbližší bod své dráhy ke Slunci ve vzdálenosti menší než 0.1 AU (tedy asi 15 miliónů km). Je-li vzdálenost ještě menší, je téměř jisté, že kometa nepřežije, neboť její ledoprachové jádro se nad slunečním povrchem doslova vypaří. K fyzické srážce, jak již bylo několikrát naznačeno, tedy dojít nemůže - Slunce nemá pevný povrch. Rozhodně tak při "srážce" nedojde k něčemu, co by ovlivnilo běžný život naší mateřské hvězdy či dokonce nás pozemšťanů. Kometární jádra mají maximálně jen několik málo desítek kilometrů v průměru, což je v porovnání se Sluncem podobné jako porovnání velikosti zrnka písku s osobním automobilem.

Komety Romeo a Julie v roce 1998. Kredit: NASA, ESA.
Komety Romeo a Julie v roce 1998. Kredit: NASA, ESA.
"Srážky" komet se Sluncem jsou v četném množství známy již i z minulosti. Jeden "dvojpříklad" za všechny nastal 1. června 1998. Tehdy se dvojice komet později příznačně nazvaná Romeo a Julie vypařila nad Sluncem jen několik desítek minut po sobě. Jsou i komety, které svůj blízký průlet kolem Slunce zdárně přežily - například vlasatice z roku 1996 Hyakutake, v roce 2002 kometa C/2002 V1 NEAT nebo v lednu roku 2007 kometa C/2006 P1 McNaught, která poté předvedla na jižní polokouli nevídané kometární divadlo.

Snímek komety nad Sluncem z kamery LASCO C3, SOHO.
Snímek komety nad Sluncem z kamery LASCO C3, SOHO.
"Srážku" komety se Sluncem v přímém přenosu můžete sledovat na kamerách LASCO C2, LASCO C3 nebo ve formě aktuálních zpráv na Spaceweather.com. Jasný bod vpravo dole od terčíku je planeta Venuše. Kometa je protažený útvar vlevo dole. Kroužek uprostřed terčíku ukazuje velikost zakrytého Slunce. Očima na obloze úkaz pozorovat nelze - kometa je na to příliš slabá, ale hlavně by vám mohl přímý pohled na Slunce doživotně poškodit zrak. Příjemnou zábavu.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



44. vesmírný týden 2024

44. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 10. do 3. 11. 2024. Měsíc je viditelný na ranní obloze a bude v novu. Na večerní obloze slábne kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a u Slunce zaniká zbytek z komety C/2024 S1 (ATLAS). Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, ale Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce opět zdobí aktivní skupina skvrn, silné erupce nám dávají naděje na polární záři. Crew Dragon s posádkou mise Crew-8 konečně dorazil z ISS. SpaceX nadále vypouští mnoho vláčků družic Starlink. Nově se můžeme setkat i s modrou barvou těchto družic. Problém představuje také náhlý rozpad družice Intelsat 33e na geostacionární dráze. Chystá se start pilotované lodi Šen-čou 19.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS)

Canon EOS 77D s objektivem Canon EF 70-200/2.8 L IS USM@200mm.

Další informace »